Nic dramatického se neděje, snad žádná obchodní válka nebude, říká Stanjura. Rezignaci odmítá

Nic dramatického se v souvislosti s rozpočtem neděje, doufám, že žádná obchodní válka se Spojenými státy nebude, protože není výhodná pro nikoho. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že nehodlá rezignovat, pokud neprojde senátní vratka týkající se přísnější kontroly solárních elektráren, kvůli čemuž by zřejmě ve státním rozpočtu letos chybělo zhruba 20 miliard. Nejedná se prý totiž o jeho zákon, ale o zákon předkládaný MPO.

Na konci roku určitě bude schodek rozpočtu určitě dodržen. Tak hovořil ministr financí Stanjura v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jestli bude 241 nebo 242 miliard, to není podle Stanjury podstatné. 68 procent lidí považuje současné deficity za nepřijatelné, ukázal průzkum agentury Kantar.

Rozpočet však čelí několika problémům. Prvním z nich je, že ve sněmovně leží Senátem vrácený tzv. Lex OZE III včetně pozměňovacího návrhu ministra Stanjury, který se týká podmínek individuálních kontrol části solárních elektráren. Pokud by prošla senátní verze návrhu, chybělo by v rozpočtu cca 20 miliard.

ROZHOVOR: Dovoz surovin z Ruska? Buďme otevřené mysli, říká vládní poradce Pojar

„Nevím, jak dopadne hlasování, projde buď sněmovní nebo senátní verze. Já bych byl samozřejmě radši, aby prošla ta sněmovní. Nevím, jestli budeme mít hlasy, nejsem předseda poslaneckého klubu. Nejsem ani předkladatel návrhů, je tam můj pozměňovací návrh a já ho obhajuji, kudy chodím,“ uvedl Stanjura. Předkladatelem je ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), nicméně Stanjura byl za pozměňovací návrhy kritizován ze strany solárníků, protože se svým pozměňovacím návrhem podle nich podílí na energetické politice státu, což přísluší MPO.

Šéfka poslanců hnutí ANO a Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že jednala s šéfem poslanců ODS Markem Bendou a informovala, že hlasování o senátní vratce bude na programu až březnu. „A já chci upozornit, že to je jedna z výhrad Národní rozpočtové rady a mých také. Započítávám ji do rozpočtových triků. Pan ministr tam škrtne nějakou položku a pak se k tomu vytváří legislativa. Předpokládám, že budeme hlasovat pro senátní verzi, ale ještě jsme o tom jako klub nejednali,“ řekla Schillerová s tím, že si neumí představit, že by podpořili sněmovní verzi se Stanjurovým pozměňovacím návrhem.

„Tohle jestli, pane ministře, vy neobhájíte, neseženete těch 101 hlasů k přehlasování té vratky, tak je to na vaši rezignaci,“ řekla dále Schillerová.

Podle Stanjury to určitě na rezignaci není. „Není to můj zákon, je to úplně jiný zákon. Jedna z cest, jak zlevnit energie, je řádná kontrola toho, kdo má nárok na peníze daňových poplatníků. Vůbec nechápu, že někdo může být proti. Já to budu hájit, doufám, že budu úspěšný,“ řekl Stanjura.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Dvacet miliard visí v nejistotě. Fiala neví, zda najde většinu pro změnu kontroly solárů

Dalším rizikem je zhoršení odhadovaného růstu ekonomiky. „To snížení odhadovaného růstu ekonomiky nemá žádný velký přímý vliv do státního rozpočtu,“ uvedl Stanjura. Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled hospodářského růstu v letošním roce. Český hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o dvě procenta, v listopadové prognóze přitom očekávala růst 2,4 procenta. Ekonomická prognóza centrální banky je pesimističtější než odhad ministerstva financí, které svou predikci zveřejnilo minulý týden. Podle ministerstva by letos měl český HDP vzrůst o 2,3 procenta, průměrná inflace by měla dosáhnout 2,3 procenta.

Stanjura: Nejlepší by bylo cla snížit pro všechny

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že už v době schvalování rozpočtu bylo zřejmé, že je postaven na velmi optimistickém makroekonomickém výhledu. „Počítá totiž s růstem ekonomiky o 2,7 %, silnou spotřebou domácností, boomem investic a nižší nezaměstnaností. Z dnešního pohledu bude úspěchem, pokud bude vůbec růst začínat dvojkou, a to ještě ani neuvažuji o vlivu zvýšení amerických cel. Rozpočtu může chybět několik desítek miliard korun z daňových příjmů, prozatím zhruba 20 až 30 miliard podle toho, o kolik horší bude nakonec výsledek ekonomiky,“ uvedl Dufek.

Do toho všeho navíc může vstoupit obchodní válka s USA, jejíž dopad v prvotním odhadu MF predikuje na 0,5 procenta HDP. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek mluví dokonce až o jednom procent, Stanjura však podle svých slov věří expertům MF.

Víceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v OVM uvedla, že je na odhady dopadu zavedení cel na Evropskou unii velmi brzy. „Když si vzpomenu na brexit, kolik vzniklo analýz tohoto typu, nebo třeba na dobu covidu. To je opravdu předčasné nějakým způsobem kvantifikovat v řádu desetiny procenta HDP. Varuji před tím, aby se tyto úvahy braly za něco, co se stane,“ řekla Zamrazilová.

ECHO PORADA: Češi jako největší moralizátoři Evropy, nebo jen šašci? Konec migračního snu a adorace diverzity

Podle Stanjury se ale neděje nic dramatického. „Doufám, že žádná obchodní válka s USA nebude probíhat, protože není výhodná ani pro nás, ani pro Spojené státy. Že mají být jednání o tom, že by cla mezi EU a Spojenými státy měla být férová, to jsem pro. A chtěl bych, aby výsledkem bylo, že cla budou nižší. Jinými slovy – pokud na americká auta je v Evropě clo 10 procent a na evropská auta v USA 2,5 procenta, tak aby ta výsledná cla byla třeba dvě procenta na obou stranách, protože to je pak nejlepší pro koncového zákazníka,“ řekl Stanjura s tím, že v zájmu ČR je otevřený trh.

Zamrazilová uvedla, že ji trápí především míra zadlužení, respektive výdaje na tzv. obsluhu státního dluhu, kde se již Česko dostalo na úroveň 100 miliard korun za letošní rok. Dále pak Zamrazilová mluvila o stavu důchodového účtu s tím, že současná důchodová reforma je sice maximum politicky možného, ale z pohledu ekonomiky jde o naprosté minimum. V neposlední řadě zmínila podle ní negativní odkaz zrušení superhrubé mzdy. „Lidé sice berou slušné peníze, ale díra v rozpočtu zůstane opravdu dlouhodobě vysoká,“ řekla Zamrazilová.