Mrtvé obory? Čísla ukazují, které střední školy se nevyplácí dětem studovat

V Česku se delší dobu vede debata o tom, zda není řada středoškolských oborů „za zenitem“. Vzniká kvůli tomu návrh na jejich výrazné seškrtání, vzhledem k poptávce rodičů i dětí tlačí ministerstvo školství na směřování k obecnější náplni vzdělávání. Úřad práce přišel v době podávání přihlášek na střední školy s analýzou, která v jistém ohledu potvrzuje i dřívější data o oborech, které se příliš nevyplácí studovat. A to zejména proto, že absolventi nenacházejí buď žádné uplatnění, nebo se z velké míry věnují něčemu naprosto jinému. To tak může znamenat zbytečnou ztrátu času žáků i vyhozené peníze daňových poplatníků.

Jak ukazují i dřívější analýzy expertů či Národního pedagogického institutu, nabízí se celá řada v určitém ohledu „mrtvých“ studijních oborů. A to z hlediska toho, že jejich absolventi končí nadprůměrně často jako nezaměstnaní, případně ve značně vysoké míře vykonávají zcela jiné obory, které nijak nesouvisí s jejich studiem.

Analýza Úřadu práce se zaměřila na to, kolik absolventů z roku 2023 skončilo v evidenci nezaměstnaných a jak v ní byli dlouho. Tým vyhodnocoval situaci 68 200 lidí. Přes tři čtvrtě roku bez místa zůstal každý desátý gymnazista. Mezi středoškoláky to bylo devět procent a mezi vyučenými s maturitou necelých osm procent. Z bakalářů bylo v evidenci úřadu práce přes devět měsíců necelých sedm procent, z magistrů a inženýrů ani ne čtyři procenta a z doktorandů zhruba dvě procenta.

Co vypadá v průměru jako poměrně nízká čísla se pak výrazně liší u konkrétních oborů středoškolského studia. Úřad práce připravil také analýzu uplatnitelnosti na trhu práce podle oborů a podle škol. Výsledky se chystá zveřejnit v dalších týdnech. Předběžná zjištění však ukazují, že nejnižší šance na dobrou práci dává například vyučit se prodavačem či pro práci v textilním průmyslu. Řadu profesí postupně nahrazují technologie a umělá inteligence. Horší je tak třeba i uplatnění překladatelů.

Při pohledu na čísla u těchto konkrétních oborů už je situace výrazně horší. U oborů jako švadlena, prodavač, železničář či tkadlec zůstává podle analýzy dlouhodobě nezaměstnaných až 30 % absolventů. Ačkoliv mohou podle Úřadu práce tato čísla rodičům i dětem napovědět s výběrem střední školy, odborníci dlouhodobě upozorňují, že někdy nemusí mít lidé v regionech ani příliš na výběr.

Jak dříve upozorňovala v analýze výzkumná organizace PAQ Research, může problém s uplatněním způsobovat zkrátka také to, že mají žáci v dojezdové vzdálenosti v regionu jen dvě odborné školy s úzkou nabídkou specializovaných oborů. „V 15 letech se proto musí rozhodovat, jestli vidí svou budoucnost jako elektromechanička, řeznice či prodavačka,“ uvedli výzkumníci.

Jak ukazuje už i dřívější analýza pedagogického institutu za rok 2022, z hlediska nezaměstnanosti jsou v nejhorší situaci absolventi v oborech jako je rostlinolékařství, kamenosochařství či obalová technika, tvorba hraček, oděvnictví, telekomunikace či ekologie a životní prostředí, patřit sem mohou podle odborníků také třeba hotelnictví či cestovní ruch. Jak ukazuje analýza výzkumné organizace PAQ Research, některé úzce specializované obory pak nabízí mizivé uplatnění na trhu práce.

„Ukazuje to neshoda studovaného oboru s následným zaměstnáním. Hrubá neshoda – práce v naprosto nesouvisejícím oboru – dosahuje u odborných škol hodnoty kolem 38 procent. U některých učňovských oborů, které spadají například do skupiny Textilní a kožedělná výroba, činí neshoda přes 66 procent. Absolvující nejčastěji mluví o tom, že práci v oboru nesehnali, o nízkých mzdách, nekvalitní výuce, ztrátě zájmu o obor nebo o tom, že v oboru pracovat nikdy nechtěli,“ uvádí se v analýze.