Rusko bude do roku 2030 připraveno k útoku na Západ, varuje šéf německé tajné služby

Německé bezpečnostní složky upozorňují na rostoucí hrozbu, kterou představuje Rusko pro západní svět, a zvláště pro Německo. Podle prezidenta Spolkové zpravodajské služby (BND), Bruna Kahla, může Rusko již brzy zahájit přímý vojenský útok na NATO. „Nejpozději do konce této dekády budou ruské síly schopny provést útok na NATO,“ varoval Kahl během slyšení před parlamentním kontrolním výborem Spolkového sněmu, jak cituje Bild.de.

Kahl dále upozornil, že Kreml vnímá Německo jako protivníka, přičemž připomněl, že Německo je druhým největším podporovatelem Ukrajiny, kterou Rusko napadlo v roce 2022. „Nacházíme se v přímém střetu s Ruskem,“ zdůraznil Kahl. Podle něj není cílem ruského prezidenta Vladimira Putina pouze Ukrajina, ale snaha o vytvoření nové světové pořádku.

Šéf BND dále upozornil, že Putin hodlá testovat tzv. „červené linie“ Západu. „Putin bude zkoušet, jak daleko může zajít,“ varoval Kahl podle Bild.de.

Zvýšená ruská špionáž a sabotáž v Německu

Varování před narůstajícími aktivitami ruských tajných služeb přichází i od dalších vrcholných představitelů německé bezpečnosti. Thomas Haldenwang, prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), varoval, že ruské špionážní a sabotážní aktivity na německém území výrazně narůstají. „Sledujeme agresivní chování ruských tajných služeb,“ uvedl Haldenwang podle Bild.de. Dodal, že tyto aktivity jsou čím dál tím rozsáhlejší a sofistikovanější.

Martina Rosenberg, prezidentka Spolkového úřadu pro vojenskou kontrarozvědku (BAMAD), rovněž upozornila na znepokojivě vysoký počet pokusů o špionáž vůči kritické infrastruktuře v Německu. „Bundeswehr je cílem, ať už jde o zjišťování informací o dodávkách zbraní Ukrajině, výcvikových programech nebo obranných projektech,“ uvedla Rosenberg podle Bild.de.

Všechny tři bezpečnostní instituce varovaly před tím, aby veřejnost nepodceňovala ruskou hrozbu. Podle Bild.de má Vladimir Putin Německo již dávno označené jako nepřítele.

Podle šéfa BfV stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.

Šéfka třetí německé tajné služby, vojenské služby MAD, Martina Rosenbergová varovala, že německá armáda je stále častěji terčem pokusů o špionáž ze strany zahraničních aktérů. „Ať už jde o snahu zjistit informace o německých dodávkách zbraní Ukrajině, plánech na výcvik nebo zbrojních projektech, nebo (o snahu) vyvolat sabotážními akcemi pocit nejistoty,“ řekla poslancům.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax označil Kahlovo varování ohledně schopností Ruska zaútočit na síly NATO do konce dekády, za nelogické. Je to podle něj Severoatlantická aliance, která ohrožuje Rusko svým rozšiřováním směrem na východ. „Proto říkat, že jsou to ruské ozbrojené síly, které pro někoho představují nebezpečí, je naprosto nesprávné a nelogické,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu v únoru 2022, Moskva ještě krátce před tím tvrdila, že invazi neplánuje.