Češi mohutně převedli peníze na spořicí účty. Ani rekordní úroky však neporazí inflaci

Vysoká inflace ukrajuje už více než rok podstatnou část z úspor domácností. Úroková sazba centrální banky se stále drží na sedmi procentech, úročení vkladů zvyšovaly i komerční banky a spořicí účty tím mnoha střadatelům zatraktivnily. Češi, v investování stále konzervativní, tak více než kdy dřív přelévali peníze z běžných na spořicí účty. Úročení u některých bank dosahuje šesti procent. Takové zhodnocení však současnou inflaci nemá šanci porazit, což vyplývá z podstaty spořicích produktů, které nelze pokládat za investiční nástroj.

Inflace, za květen dosahující 11,1 procenta, začala nabírat nebezpečné tempo už od druhé poloviny roku 2021 a analytici předpovídali, že bude mít mnoho obětí. Tou hlavní se staly úspory českých domácností, které postupně ztrácely a ještě stále ztrácí svou kupní sílu. A ačkoliv mzdy nominálně rostly, reálná mzda prudce poklesla a jsme nyní na úrovni roku 2017.

Průměrná inflace za loňský rok dosáhla 15 procent. Kdo měl tedy například našetřeno 100 tisíc korun, za rok měl vlivem inflace už jen necelých 87 tisíc. Letošní průměrný růst cen se nyní odhaduje na 11 procent, peníze na účtech či v hotovosti se tedy budou znehodnocovat dál.

Česká národní banka ještě pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka zvýšila úrokovou až na současných sedm procent. Na to zareagovaly komerční banky zvyšováním úroků na termínovaných vkladech a na spořicích účtech. Současně pak banky úroky zvyšovaly také v reakci na v druhé polovině loňska oznámený záměr vlády uvalit tzv. windfall tax, daň z neočekávaných zisků, také na banky. Většina bank tedy pokračovala preventivně se zvyšováním úroků v rámci optimalizace. Nakonec se windfall tax týká jen pětice největších bank.

V květnu dosahovaly u některých bank úroky na spořicích účtech až 6 procent. Většina se ale pohybovala kolem pěti procent. Úrok přes 6 procent na jednom ze spořicích produktů nabízela slovenská VÚB Bank a také Max banka. UniCredit Bank pak nabízela u běžného účtu na spoření u vkladů 500 tisíc korun také šestiprocentní úrok.

„Meziročně sledujeme u všech klientů třicetiprocentní nárůst zájmu o spořicí produkty, tedy spořicí účet a termínovaný vklad. O investiční produkty pak oproti minulému roku evidujeme 15procentní nárůst zájmu,“ sdělil deníku Echo24 podrobnosti o zájmu klientů mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. Podle údajů České bankovní asociace se meziročně z běžných účtů na lépe úročené účty a vklady přesunulo přes 400 miliard korun.

Trinity Bank lákala klienty na úrok 5,68 procenta na spořicím účtu s vkladem do půl milionu korun. Podobně na tom byla s nabídkami Banka Creditas, Raiffeisenbank, Fio Banka či Moneta. Air Bank u vkladů do 250 tisíc korun na spořicím účtu nabízí úrok 5 procenta, částky od čtvrt do půl milionu pak úročí čtyřmi procenty.

„Mezi našimi klienty jsme v loňském roce pozorovali tendenci uložit si volné peníze častěji na spořicí účet, než je využít na dlouhodobé investice. Tím hlavním důvodem je to, že mají peníze díky tomu oddělené od běžného účtu, ale zároveň je mají neustále k dispozici, mohou si je kdykoliv převést na běžný účet a používat. Obecně z pohledu celého trhu potom platí, že loňský pokles trhů a jejich kolísavost sice dočasně znervóznily investory, z dlouhodobého hlediska ale stoupá zájem investice,“ řekl redakci mluvčí AirBank Roman Macháček.

Dříve lidé nechávali ve velké míře volné prostředky na běžných účtech, kde se zpravidla úročí minimálně. To, že alespoň k přesunu peněz na spořicí účty, kde dochází k jejich zhodnocení, je tedy dobře. Pro velmi konzervativní investory může spořicí účet sloužit jako určitá alternativa, peníze se něm ale efektivně zhodnocovat nikdy nebudou. Slouží primárně pro odkládání volných financí mimo běžný účet.

„Může to znít drsně, ale snažit se porazit současnou inflaci, pokud jste dosud měli peníze na běžném nebo spořicím účtu, je nerealistické. Využití současných relativně vysokých úroků na spořicích účtech je krátkodobě správné řešení, lidé by se ale měli mnohem více soustředit na vytvoření dobře diverzifikované struktury svých financí a bojovat spíše s budoucí inflací než s tou současnou,“ řekl k tomu pro Echo24 vedoucí oddělení Investice Air Bank Petr Žabža.