Evropa a Trump. Co nám může přinést jeho návrat k moci?

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít pro Evropu zřejmě hluboké ekonomické a politické důsledky. Už jeho první období v letech 2017 až 2021 totiž přineslo poměrně významné zásahy do mezinárodních obchodních vztahů, včetně zavedení cel na dovoz oceli, hliníku a dalších výrobků, což zasáhlo i evropské exportéry. Navzdory vřelým gratulacím evropských politiků se tak podle mnohých rýsuje také možná destabilizace transatlantických vazeb.

Trump podle projekcí hlavních amerických televizních stanic ve středu dopoledne překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil tím demokratku Kamalu Harrisovou.

Amerika rozhodla. Gratuluji oběma stranám k nesmírně zajímavé a napínavé kampani a vítězi @realDonaldTrump ke znovuzvolení. Česko se těší na úzkou spolupráci s novou administrativou. Uděláme maximum, abychom naše strategické partnerství s USA dále společně rozvíjeli. 🇺🇸

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 6, 2024

Obchodní válka a její dopady

Jedním z hlavních rizik, které by mohlo nastat, je nová vlna obchodních bariér. Trump již během své kampaně avizoval, že by zavedl cla na dovoz z Číny ve výši 60 procent a na ostatní země až 20 procent.

Analytici varují, že by takové kroky mohly vyvolat ekonomický šok, jaký Evropa nezažila od dob Velké hospodářské krize v 30. letech. Podle agentury Bloomberg se centrální bankéři obávají, že by tyto obchodní války zkomplikovaly jejich úsilí udržet inflaci pod kontrolou. Holger Schmieding, hlavní ekonom banky Berenberg, zdůrazňuje: „I jen hrozba nových cel by zasáhla naše podnikatelské klima. Pravděpodobně by to utlumilo investice a – protože jde o velmi veřejná témata – oddálilo oživení spotřeby domácností.“

Ekonomové z ABN Amro vypočítali, že i univerzální desetiprocentní clo by snížilo roční vývoz z eurozóny do USA téměř o třetinu, což by vedlo k poklesu výroby o 1,5 procentního bodu během tří let. To je dopad srovnatelný s nedávnou energetickou krizí, která postihla evropský průmysl a domácnosti.

Politické a vojenské důsledky

V otázkách bezpečnosti a geopolitické strategie by Trumpovo prezidentství mohlo způsobit zásadní posun. Evropská unie, která se dlouhodobě opírá o spojenectví se Spojenými státy a o podporu NATO, by musela přehodnotit svou obrannou a bezpečnostní politiku. „Potenciálně hrozí oslabení transatlantické vazby jako takové, oslabení zájmu o Evropu, oslabení vazby uvnitř NATO a obchodní válka s Evropou,“ varuje například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová zase zdůrazňuje, že by se Česká republika mohla ocitnout mezi nejzasaženějšími zeměmi EU kvůli plošným clům. „Trumpovo vítězství vyvolává vážné obavy pro Evropu i Českou republiku – ta by mohla patřit mezi nejvíce zasažené státy EU kvůli plošným clům, jimiž nově zvolený prezident hrozí,“ řekla Gregorová.

Trumpův přístup k NATO vyvolává další otázky. Během svého prvního období opakovaně kritizoval evropské státy za nedostatečné výdaje na obranu a naznačil, že by USA mohly snížit své angažmá, pokud evropští partneři nesplní své finanční závazky. Politolog Ladislav Mrklas míní, že Trump bude v této otázce nekompromisní. „Nebude chtít žádné kompromisy a bude tlačit na spojence. Pokud to nebudou dodržovat nebo nenaplní v rozumném čase, je možné, že se začne z Evropy programově stahovat,“ uvedl.

Dopady na Ukrajinu

Evropské obavy se také soustředí na otázku pokračující podpory Ukrajině. Například český ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil pochybnosti o Trumpových slibech rychlého ukončení války na Ukrajině. „Jsem skeptický ohledně toho, že lze vyřešit válku na Ukrajině tak rychle, jak tvrdil Trump v kampani. Varoval bych před scénářem, kdy by mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát části svého území,“ myslí si šéf diplomacie.

Politolog Martin Jirušek dodává, že se očekává menší americká angažovanost v konfliktu na Ukrajině, což by zvýšilo tlak na Evropu, aby převzala větší zodpovědnost. „Evropa bude muset převzít větší odpovědnost za podporu Ukrajiny,“ uvedl Jirušek.

Ochrana evropských zájmů

Evropské státy by tak zřejmě musely najít způsob, jak čelit Trumpovým protekcionistickým krokům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po návštěvě Ukrajiny zdůraznila, že Evropa musí investovat do své vlastní bezpečnosti a být spolehlivým partnerem pro budoucí americkou administrativu. „Německo bude i pro budoucí americkou vládu blízkým, spolehlivým spojencem,“ uvedla Baerbocková.

V tomto kontextu se jeví jako klíčové, aby evropské státy jednaly společně a koordinovaly své kroky. Analytici však upozorňují na riziko rozdílných názorů mezi jednotlivými členskými státy EU. „Rozdílné názory velké čtyřky na cla by mohly být dalším prvkem nejistoty,“ řekla analytička Annalisa Piazzaová.