Evropa zvládla válečný rok lépe, než čekala

KOMENTÁŘ

Evropa zvládla válečný rok lépe, než čekala
Podél evropského pobřeží stojí terminály na zkapalnělý plyn LNG, který do Evropy dopravují dodavatelé ze všech možných částí světa, od Spojených států po Katar. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Únor 2023 a my kompletně odstřiženi od ruského plynu, s cenami na předválečné úrovni podzimu roku 2021, na 52 eurech za megawatthodinu? Kdyby tohle někdo řekl před rokem, po ruském vpádu na Ukrajinu a přípravě prvních sankcí vůči Moskvě, znělo by to jako snění hodně velkého naivy. 24. února 2023 je to realita.

Jeden z důkazů, že Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.

 

Podél evropského pobřeží stojí terminály na zkapalnělý plyn LNG, který do Evropy dopravují dodavatelé ze všech možných částí světa, od Spojených států po Katar. Své terminály po zničení plynovodů Nord Stream v rekordním tempu dokončili i Němci. Zásobníky plynu po celé Evropě jsou plné, a díky tomu se daří plynule zásobovat všechny země, navzdory tomu, že na některých místech jsou slabší propojení plynovody, než by bylo potřeba

V Kyjevě si podávají dveře západní státníci. Na výročí napadení přijel do ukrajinské metropole americký prezident Joe Biden. Na návštěvu za Volodymyrem Zelenským se chystá dokonce největší evropský skeptik v pomoci Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán. Dodávky zbraní zvyšují nejen Francouzi, ale i zpočátku velmi zdrženliví Němci. Nový britský premiér Rishi Sunak podporuje Kyjev minimálně stejně aktivně jako před rokem jeho předchůdce Boris Johnson. Londýn už slíbil rakety dlouhého doletu. Na Ukrajinu míří čím dál sofistikovanější zbraně. Najednou nezní jako tabu ani dodávky stíhaček.

Evropa drží pohromadě. Navzdory názorovým neshodám, které se během roku objevovaly, se nakonec vždycky našel kompromis, který znamenal víc pomoci napadané Ukrajině. Vladimir Putin je v izolaci a na smiřovací cestu si za ním nikdo z Evropanů netroufl vyrazit.

Jediné, v čem se skeptici bohužel nemýlili, je pokračování evropského Green Dealu. Unii zatím nezastavila ani realita poznaná v energetické krizi. Schválil se zákaz spalovacích motorů, přibyly emisní povolenky do dalších oborů. Přestože jejich ceny lámou historické rekordy.

Celkově ale zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří.

Nejdřív covidová Čína a pak agresivní Putinovo Rusko ukázaly, že obchod s někým, kdo ho používá jako zbraň, je velmi riskantním podnikem. V propojené ekonomice zvyklé na plynulé dodávky bez bariér je to riziko příliš vysoké. Že deglobalizace nepřinese prosperitu, je zjevné. Mezi základní pilíře globalizace patřilo levné čínské zboží a levné ruské suroviny. Ani jedno nebude v příštích letech k mání. Západ bude hledat nový model prosperity.

 

×

Podobné články