CDU opouští Merklové politiku vítání? Podle Merze by Scholz mohl kvůli migrační krizi vyhlásit „nouzový stav“

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz čtyři dny po teroru v Solingenu zvyšuje tlak na kancléře Olafa Scholze (SPD). Chce po něm konkrétní změny v oblasti bezpečnosti a azylové politiky, ke kterým nabízí jakožto šéf opozičního subjektu podporu svých poslanců, pokud ji Scholz nenajde uvnitř vlády. V případě potřeby by měl podle Merze Scholz vyhlásit národní stav nouze. Přitom jak SPD tak CDU i přes léta brutální kriminality migrantů a rostoucí počet vražedných útoků sledovaly politiku vítání migrantů, se kterou přišla kancléřka CDU Angela Merkelová.

Předseda opoziční CDU Merz se v úterý sešel s kancléřem Scholzem na 70 minut a hlavním tématem byla migrační krize. Téma migrace je nyní v Německu aktuální mimo jiné kvůli zvyšujícímu se počtu útoků nožem. Naposledy v pátek ubodal mladý Syřan v západoněmeckém Solingenu nožem tři lidi a dalších osm zranil při oslavách výročí založení města, když zaútočil v davu. Muž, který se podle vyšetřovatelů patrně připojil k takzvanému Islámskému státu (IS), se podle týdeníku Der Spiegel v sobotu večer krátce před 23:00 sám přihlásil policejní hlídce.

Scholz v pondělí místo útoku navštívil. „Byl to terorismus, terorismus proti nám všem,“ řekl kancléř novinářům poté, co položil květinu. „Budeme muset učinit maximum pro to, aby ti, kteří nemohou a nemají povoleno pobývat v Německu, byli repatriováni a deportováni,“ řekl Scholz.

PODCAST: Poradce premiéra Křeček: Bartoš by měl odstoupit, musí padat hlavy. Nestaví se, chybí investice

Podle německých médií úřady chtěly Syřana už loni deportovat do Bulharska, ale jejich pokus byl neúspěšný, když ho nezastihly v ubytovně pro uprchlíky. Scholz útočníka označil za „dublinský případ“, čímž odkázal na pravidla Evropské unie, podle nichž musí žadatel o azyl žádost podat v první unijní zemi, do které vstoupí. Kancléř slíbil, že Berlín vyhošťování dále uspíší, „v nouzi právními ustanoveními“. Nutné je však podle něj „důsledné, praktické provádění“ současných předpisů.

Právě ke změnám zákonů nyní kancléře Scholze vybízí šéf CDU Merz s tím, že pokud Scholz nabízenou dohodu přijme, bude mít jistotu většiny v Bundestagu. Tím by mohl Scholz podle Bildu prosadit svou politickou autoritu proti odporu „semaforových partnerů“ Zelených a FDP.

Merz: Pokud to Evropa nezmění, musíme vyhlásit stav nouze

Merz konkrétně vyzývá kancléře, aby provedl tři rychlé změny zákona: Policejní zákon by měl podle něj být revidován, aby policistům dal více pravomocí. Právo pobytu by mělo být změněno tak, aby výslovně sloužilo k „omezení“, nikoli pouze „kontrole“ přistěhovalectví. Merz uvádí jako pozitivní příklady Švédsko a Dánsko. „Proč jsou schopni problém vyřešit a my ne? Vím, že moje strana není nevinná, že máme tyto problémy, ale věci se zase zhoršily,“ uvedl Merz.

Doporučujeme: Švédská proměna v boji s migrací. Počet žadatelů o azyl je nejnižší za více než čtvrt století

Merz zároveň vyzývá k úsilí o vrácení migrantů, kteří nelegálně vstoupili do země na německých hranicích. Každému, kdo vstoupí z bezpečné třetí země – a každému, kdo přijede po zemi – by neměl být povolen vstup. Tento požadavek je pro Merze podle jeho slov kritický. Aby bylo možné vyhovět tomuto požadavku, musí být podle Bildu v případě potřeby vyhlášen „stav nouze“, aby bylo národní právo nadřazeno právu EU.

„Vnitřní hranice Evropy budeme moci otevřít pouze do té míry, do jaké ochráníme vnější hranice. A pokud nefunguje ochrana vnějších hranic Evropy, pak se musíme primárně postarat o tento problém. ‚To nejde‘ pro mě není argument!,“ uvedl Merz. „Pokud to Evropa není schopna změnit v krátkodobém horizontu, pak máme povinnost vyhlásit národní stav nouze s ohledem na uprchlíky. A pak je vnitrostátní právo Spolkové republiky Německo důležitější než právo evropské. To je možné a musí se to hned využít,“ dodal šéf německé opozice.

Stavem nouze se myslí článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ten stanoví, že státy EU mají právo v mimořádných situacích rozhodovat o oblastech politiky, které spadají do odpovědnosti EU. Pokud jde o ochranu veřejného pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, mohou se v takovém případě země rozhodovat samy – bez zásahů Bruselu. To platí i pro otázky migrace a ochrany hranic.

Z policejních statistik vyplývá, že Německo loni vyhostilo 21 206 migrantů, předloni 18 094. Dohromady 4776 bylo loni vráceno přímo na hranicích. Letos od ledna do července bylo podle spolkového ministerstva vnitra vyhoštěno 11 102 osob, zatímco ve stejném období minulého roku jich bylo 9185.