Rodina ztratí po balíčku až 178 tisíc ročně, tvrdí odbory. „Nešiřte poplašné zprávy,“ reaguje Nerudová
VLÁDNÍ BALÍČEK
AKTUALIZOVÁNO
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili dnes na tiskové konferenci ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zohlednili zdražování, snížení sumy na platy, zvýšení daně z nemovitosti, zavedení nemocenských odvodů či zrušení zaměstnaneckých benefitů a školkovného. Ekonomové jejich propočty odmítají. Danuše Nerudová propočty odborů označila za šíření poplašné zprávy. Za demagogii příklady odborů označilo ministerstvo financí.
„Pohybujeme se v řádu okolo jedné pětiny poklesu disponibilního příjmu. To je ta hrůza. Přitom to vypadá nenápadně, že by to jako šlo,“ uvedl ekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Odboráři si jako model vzali tříčlennou rodinu. Oba rodiče pracují, každý vydělá zhruba 42 000 korun hrubého a potomek je předškolák. Domácnost má roční čistý příjem 864 416 korun. Po zavedení nemocenského pojištění 0,6 procenta zaplatí oba pracovníci státu 6048 korun. Zatímco ministerstvo financí či národní banka odhadují inflaci do tří procent, podle odborů bude na šesti procentech. Zdůvodňují to zdražením po změně DPH. Znehodnocení výdělků by při šestiprocentním příjmu bylo 52 105 korun. Vláda plánuje snížení sumy na platy o dvě procenta. Uvádí, že platy klesat nebudou, seškrtat se mají neobsazená či nepotřebná místa. Podle odborů by dvouprocentní snížení odměny ve veřejném sektoru znamenalo 17 368 korun. Zrušení školkovného představuje dalších 30 840 korun.
Podle předáků vládní balíček míří především na zaměstnance, jejich rodiny a také na důchodce. S nastavením opatření nesouhlasí. Za stávkovou pohotovostí, kterou svazy vyhlásily v pondělí, si odbory podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly stojí.
Ekonomové propočty odborů odmítají
Propočty odborů však ekonomové odmítají. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity profesorka Danuše Nerudová odborům vytkla několik chyb ve výpočtech. Upozornila například, že školkovné může žádat pouze jeden z rodičů a to v případě, kdy jeho dítě nechodí na státní školu. Také upozornila, že například stavební spoření nemá každá rodina. „Nešiřte poplašné zprávy,“ uzavřela svůj komentář na Twitteru.
Předsedo, nějak vám ty výpočty nevycházejí.
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) May 16, 2023
1. Za inflaci může vláda?
2. Školkovné činí 16200 Kč a může uplatnit jen jeden z rodičů
3. Průměrný benefit je 10-25 tis ročně
4. Stavební spoření nemá každý
…a mohla bych pokračovat.
Nešiřte poplašné zprávy! https://t.co/awWtJtCV1n
Proti propočtům odborů se ohradil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud je roční dopad konsolidačního balíčku na takovou domácnost – rodinu – přes 100 tisíc korun, jak tvrdí odbory, měl by stát jen z tohoto titulu vyššího daňového a odvodového zatížení rodin snížit schodek o 150 miliard korun ročně. Stát ale počítá s tím, že prostřednictvím vyššího daňového a odvodového zatížení sníží schodek celkově jen o zhruba 30 miliard. Odbory tedy dopad balíčku na běžnou českou rodinu minimálně pětinásobně zveličují,“ uvedl Kovanda.
Ministerstvo financí uvedlo, že modelový příklad odborů je čistou demagogií založenou na vymyšlených předpokladech. „To není průměrná rodina, ale vysokopříjmová rodina uměle vymodelovaná s cílem vyděsit veřejnost,“ stojí v prohlášení úřadu. Pokud by v Česku žily pouze tříčlenné rodiny a každá odvedla o 178.000 korun navíc, stát by získal dodatečný příjem asi 623 miliard, uvedlo MF. „My ale změnami v balíčku plánujeme příští rok na daních vybrat zhruba dvacetinu této částky navíc. Míru demagogie odborářských propočtů si tedy každý může posoudit sám,“ doplnil úřad.
Česko hospodaří v posledních letech každý rok se stomiliardovými schodky. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být celkem 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.
