Konec spekulací. Windfall tax se rušit nebude. „Není na to čas ani prostor,“ řekl Stanjura

Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení takzvané daně z neočekávaných zisků, neboli windfall tax (WFT). Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s daní se tedy počítá i v příštím roce. Celkem by se mělo jednat na konci roku o 35 miliard v neprospěch mimořádných výdajů, jako jsou úsporný tarif či příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE). Naopak zavádět se podle Stanjury nebude tzv. sektorová daň.

Ministr financí na setkání s novináři dnes uvedl, že samozřejmě nelze vyloučit pokračování debaty o WFT. „Já nemohu říci, že ta debata skončila, někdo z koaličních partnerů ji klidně může přinést, ale vzhledem k tomu, že je skoro září, tak ani technicky už by to v podstatě nebylo možné,“ uvedl Stanjura.

„My jsme pro vládu vypočetli mimořádné výdaje a mimořádné příjmy. Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení mimořádné daně. Kdo chce, tak si to dopočítá. Podpora podniků, úsporný tarif, příspěvek na POZE. Pozice je 35 miliard v neprospěch rozpočtu na konci roku 2024. Takže ten návrh nepřijde,“ řekl jednoznačně Stanjura, který tak utnul debatu o tom, zda bude kontroverzní daň pokračovat.

Týdeník Echo: Tajemství Alaina Delona. Bolestné omyly ministra Síkely. Jak chytré telefony mění dětství?

Z daně z neočekávaných zisků se letos zřejmě vybere dvakrát více, než kolik se počítalo, tedy rovněž okolo 35 miliard. Jen ČEZ oznámil přes 20 miliard. Celkové mimořádné výdaje budou podle Stanjury právě okolo 70 miliard, proto se tedy hovoří o zmíněné záporné bilanci. Reagoval také na argumenty odborů, že právě dvojnásobný výdělek z WFT by mohl pokrýt nárůst platů ve veřejném sektoru, o němž se nyní mluví.

„Kolik odhadovaly odbory inflaci na 2024? Přes pět procent. A taky to není pravda, k tomu už se nikdo nevrací. A teď tvrdí, že nárůst u WFT může vykrýt platy. Ano, z jedné konkrétní daně může být 17 miliard navíc, to je jedno procento rozpočtu a to nezahýbe výsledkem státního rozpočtu. První daňové přiznání bylo v červnu 2024. My to nemáme komentovat, protože je to společnost obchodovaná na burze,“ uvedl Stanjura s tím, že například na DPH se zřejmě vybere o více než 20 miliard naopak méně.

Mimořádná daň měla kompenzovat výdaje, jaké stát měl kvůli energetické krizi, respektive kvůli prudkému zvýšení cen energií pro spotřebitele. To znamená zastropování cen elektřiny a plynu, úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energií. Ten už nyní lidé v rámci regulované složky elektřiny stejně zase platí.

Pokračování windfall tax má celou řadu ostrých kritiků. Mezi ně patří především minoritní akcionáři, podle nichž WFT poškozuje hodnotu akcií ČEZ. Těch je necelých 160 tisíc. Podle údajů z Centrálního depozitáře cenných papírů z konce loňského roku se z 96 procent jednalo o české občany. Důležitou informací je pak především to, že téměř 100 tisíc z nich jsou drobní investoři vlastnící maximálně 100 kusí akcií.

Echo Porada: Běž domů, Otakare! Aktivista Foltýn a jeho neznalost. A proč nám vláda tají schodek rozpočtu?

Akcionáři založili spolek, který má hájit jejich zájmy a chránit hodnotu jejich akcií. Ve zveřejněné petici uvádějí, že vláda svým dosavadním konáním „bezprecedentně podrývá důvěru v kapitálové trhy, stabilitu našeho podnikatelského prostředí a právní stát“, a také že toto jednání poškozuje celou českou ekonomiku, která je postavena na otevřenosti vůči zahraničním investicím. „Zároveň jsme velice nespokojeni s činností představenstva ČEZ, a.s., jehož posláním není hájit specifické zájmy většinového akcionáře tj. státu reprezentovaného vládou ČR, ale v souladu se zákony ČR hájit legitimní zájmy všech akcionářů bez rozdílu,“ uvádějí rovněž akcionáři.

Starostové, Piráti i lidovci tvrdí, že doba trvání daně byla odsouhlasena a „nevidí důvod“ pro to, aby se zkracovala. „Odsouhlasili jsme nějakou dobu trvání. Pokud by se to mělo měnit, tak jedině s dalšími návrhy, které budeme projednávat i s doporučeními NERV (Národní ekonomická rada vlády),“ říká například šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.

Zároveň chtějí tyto subjekty zavádět sektorovou daň na banky, protože podle prvního místopředsedy hnutí STAN Lukáše Vlčka se jednak nenaplnila windfall tax tak, jak si vláda představovala a také protože banky jsou „velmi dobré v optimalizaci zisku, respektive vyvádění peněz svým matkám“. Stanjura nicméně uvedl, že pro zavedení sektorové daně nyní není prostor. „Vláda má podle mě dělat velké daňové změny pouze jednou za funkční období a my jsme je udělali v loňském roce,“ uvedl Stanjura.