Tajemství Alaina Delona. Bolestné omyly ministra Síkely. Jak chytré telefony mění dětství?

Alain Delon odešel prý klidně, v kruhu rodiny. K stáru otevřeně mluvil o tom, jak veliké a nikdy nezhojené zranění mu způsobili jeho rodiče, když ho jako malého odložili. Možná se ten prožitek nepřekonatelné osamělosti podílel na Delonově kouzlu, jeho svůdné nepřístupnosti, snad i tajemství, píše Ondřej Štindl o tomto velkém francouzském herci v novém vydání Týdeníku Echo.

Bolestné omyly Jozefa Síkely. Ministr průmyslu Jozef Síkela míří na post českého eurokomisaře. Zatím ho nemá jistý, na podzim předstoupí před výbory Evropského parlamentu v rámci takzvaného grilování. Během něj kandidáti musejí odpovídat na dotazy často nepříjemné a může se stát, že pohoří, udělají si ostudu. Jozef Síkela by určitě mohl vysvětlovat mnoho věcí. Hlavně ty, které rozumnými argumenty neobhájil ani doma. Více v komentáři Markéty Malé.

Jsou chytré telefony blokátory zkušenosti? Kniha Úzkostlivá generace od sociálního psychologa Jonathana Haidta pojednává o proměně dětství. To se změnilo zaprvé vlivem nadměrného rodičovského dozoru a zadruhé nadužíváním digitálních technologií. Na Haidta se kvůli knize snesla kritika. Někteří vědci o něm začali hovořit jako o vědeckém populistovi. Naopak mnozí politici si vzali knihu za svou a zvažují či již prosazují zákaz chytrých telefonů ve školách. A kde je pravda? Ptá se v eseji Tereza Matějčková.

„Úřady mlžily o útocích páchaných cizinci. V Británii vládne anarchotyranie“. Celý svět s překvapením sledoval výbuch hněvu v Británii. Rozzuřené rabující davy, hlavně bílých Britů, zapalovaly hotely pro migranty, knihovny i policejní stanice. Vláda odpověděla represemi, urychleným soudním řízením, tvrdými tresty a avizuje větší kontrolu sociálních sítí. Z druhé strany rostou stížnosti na údajný nerovný policejní přístup, vysokou imigraci a ignorování násilností ze strany menšin. Důvody současných nepokojů a vůbec stav britské společnosti probral Ondřej Šmigol s konzervativním historikem a publicistou Edem Westem.

Kam kráčí KDU-ČSL? „Největším paradoxem je toto: i když se to nezdá, „odstrejcování“ KDU-ČSL v roce 2010 vedlo k tomu, že mají stovky aktivních členů a funkcionářů ve středním věku, ale chybějí jim voliči. Když si zvolí předsedou někoho typu Čunek a ruku v ruce s ním i samostatný postup do sněmovních voleb, může to jednorázově vyvolat oživení. Čunek, řečený v stranické terminologii Jura, rozfouká kulturní války a nejspíš KDU-ČSL do sněmovny dokope. Následně provede klasický lidovecký prohoz ve stylu „od Klause ke Špidlovi a od Fialy k Babišovi“. Jedna garnitura se na čtyři roky zachrání, ale v konečném důsledku to povede ke zrychlení cesty do nikam,“ píše v analýze Bohumil Pečinka.

Spojené státy jako zhrzená a zrazená velmoc? „Z průběhu mnoha předvolebních debat a argumentů, které zabírají na velkou část amerického publika, se zdá, že Spojené státy se minimálně podprahově cítí jako zrazená, a tím pádem zhrzená velmoc,“ píše v analýze pro Echo ekonom Mojmír Hampl.

Je kultura na Slovensku v ohrožení? „O normalizaci nejde. Pravda bývá uprostřed“. Ze Slovenska přicházely minulý týden zprávy o tom, jak je společnost na nohou, na náměstích se protestuje, píší se petice, solidarizují se čeští umělci. Svobodná kultura je totiž v ohrožení. Jiří Peňás se na to v Salonu zeptal divadelní kritičky Jany Machalické, herečky a filmové producentky Deany Jakubiskové-Horváthové, slovenského novináře Jaroslava Danišky, výtvarníka a pedagoga Jiřího Davida a kunsthistorika prof. Pavla Kaliny.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.