Kde chcete vzít úspory na obranu? ptá se Kalousek. Mluví se o škrtech v eráru i dotacích

Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.

„Bez zvýšených výdajů na obranu přesahuje náš strukturální deficit dvě procenta HDP. Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. OK. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Projídáme víc, než si vyděláme, co to má dělat s obranou?“ ptá se Kalousek.

O tom, že výdaje na obranu, mají jít na dluh, pro Echo24 hovořil šéf výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa, podle něhož je zvýšení rozpočtových výdajů na obranu zejména ve světle chování Ruska v poslední dekádě určitě na místě. „V duchu takzvaného zlatého pravidla je určitě žádoucí, aby toto zvýšení bylo financováno do značné míry na dluh. Skrze splátky dluhu po mnoho dalších let se na úhradě nákladů na vyšší bezpečnost české ekonomiky budou podílet i budoucí generace daňových poplatníků, které budou z této vyšší bezpečnosti profitovat stejně jako ti dnešní. Podmínkou ovšem je, aby šlo o investice efektivní, tedy efektivně rozmyšlené a efektivně realizované,“ míní Skořepa.

ROZHOVOR: „Levice po nás chtěla digitální policii.“ S Věrou Jourovou o manipulacích a rušení voleb v EU

„Určitě bych nebyl pro zvyšování výdajů na obranu na vrub zvyšování zadlužení, musí se ušetřit v jiných oblastech. Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. To tak prostě je. Je stále spousta dotačních titulů, které by se podle mého soudu měly zrušit, tam lze získat jistý objem prostředků. Zároveň opusťme zelené iracionální politiky, které ničí náš růst. Vyšší růst přinese vyšší rozpočtové příjmy, které z části mohou sloužit k financování vyšší obranyschopnosti,“ dodal Skopeček.

Předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 řekla, že není pochyb o tom, že bezpečnost musí být v současné době naší největší prioritou a zajištění obrany země je základní úlohou státu. „Proto bych řekla, že cokoliv jiného musí nyní jít trochu stranou. Stát má navíc značné rezervy na úsporách na své straně. Jednou z cest tedy je ještě více zefektivnit státní správu, omezit zbytečné výdaje a dále redukovat byrokratickou zátěž. Vidím navíc stále velký potenciál v pokračující digitalizaci, která může přinést významné úspory,“ řekla pro Echo24 Pekarová Adamová.

NEPŘEHLÉDNĚTE: „Přezbrojit Evropu.” Uniklý dokument ukazuje, jaké jsou zbrojní priority Evropské komise

Šéf lidovců Marek Výborný v týdnu pro Echo24 řekl, že KDU-ČSL jednoznačně podporuje zvyšování výdajů na obranu. „Ono to není tak, že se rozpočet na tři procenta navýší na tři procenta HDP za rok. Nemůže to být postaveno tak, že nám jde jen o tu kolonku ve státním rozpočtu, ale jde o to, aby ty finanční prostředky byly efektivně vynaloženy. Tento cíl pro druhé funkční období je naprosto opodstatněný a reálný,“ řekl Výborný s tím, že ani on si nepřeje zvyšovat státní dluh, který by následně přešel na příští generace.

Vláda by mohla v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje státního rozpočtu určené na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Počítá s tím návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který předložil minulý týden ve sněmovně. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně do roku 2030.

Národní rozpočtová rada minulý týden doporučila kvůli zvyšování výdajů na obranu dočasně rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Premiér Petr Fiala (ODS) hovoří o několika nástrojích financování. Tím klíčovým má být evropský fond obnovy z pandemických let, ale také třeba zmrazená ruská aktiva.