Problémy při přijímání na školy by vyřešila digitalizace, hájí se Klecanda

Problémy při přijímacích řízeních na školy v Praze by vyřesila digitalizace. Bylo by totiž celou dobu jasné, kam se které dítě hlásí a kam bylo přijato, a neblokovalo by tak místo na jiné škole. Novinářům to v úterý řekl pražský radní Antonín Klecanda (STAN). Magistrát chce zároveň vytvořit prognózu vývoje ve školství společně se Středočeským krajem a zřídit státní fond školské infrastruktury. Praha má nyní připraveny projekty stavby téměř dvacítky škol, které se podle Klecandy mohou začít stavět během půl roku.

Klecanda o rychlosti možné výstavby nových škol promluvil v úterý v České televizi. S jeho výrokem ale nesouhlasí místostarosta Prahy 7 Pavel Zelenka. "Radní Klecanda naprosto fantazíruje: Nic z toho, co říká, není na stole. Praha není schopna do půl roku začít stavět ani 14 ZŠ, ani 3 SŠ," uvedl Zelenka na Twitteru, podle kterého je v tomto časovém úseku možné začít stavět maximálně "nástavby ke stávající budově" škol.

Radní Klecanda naprosto fantazíruje: Nic z toho, co říká, není na stole. Praha není schopna do půl roku začít stavět ani 14 ZŠ, ani 3 SŠ, Možná nástavbu ke stávající budově, ale rozhodně ne plnohodnotné školy, které budou řešit krizi. Peníze nyní nejsou ten hlavní problém. pic.twitter.com/tt6BED8snt

— Pavel Zelenka (@p_zelenka) May 23, 2023

Digitalizace přijímacího řízení

Podle Klecandy je teď stěžejní zejména to, aby byl systém přijímání dětí digitalizován. "Na gymnázia třeba není takový přetlak, jako byl v jiných letech. To, že neuspěje určité procento dětí, je běžné, a letošní rok v tom není jiný. Naopak přetlak je na jiných školách. Dnes už volají ředitelé středních škol, například z jedné elektrotechnické školy, že 200 dětí si přišlo pro zápisový lístek, protože se dostaly na jinou školu, a tato škola zas uvolňuje místa pro další v pořadí," řekl Klecanda.

Klecanda dále tvrdí, že problémy způsobuje to, že systém přijímání na školy není digitalizovaný, a při přijímání dětí tak vzniká zmatek. Například když škola, kterou si dítě vybere jako tu tzv. druhou a dostane se na ni, tak nedá informaci té další. V určitou chvíli tak žáci mají dvě místa v různých školách. Ve chvíli, kdy dojde na odvolání, se místo uvolní.

Klecanda již v minulých týdnech řekl, že kromě digitalizace je potřeba také zřídit fond pro školství. Z něj by bylo možné platit některé projekty, které nyní hradí město. "Rozestavěna je například ZŠ U Elektry, máme připravený projekt střední školy Na Pražačce a máme rozestavěnu ZS v Šeberově. Zásobník projektů je veliký. Praha dává ročně přes miliardu do školství, a přesto to nestačí, proto žádáme vznik toho fondu," řekl Klecanda.

Nedostatek míst na středních školách chce řešit také opoziční Praha Sobě. Podle lídra Prahy Sobě a starosty Prahy 7 Jana Čižinského (Praha 7 Sobě) je situace s nedostatkem míst řešitelná, a to ještě pro letošní rok. Je podle něj možné okamžitě zřídit detašovaná pracoviště ve spolupráci se středními školami, s městskými částmi a magistrátem a otevřít tak šest tříd ještě do září. "Je to ještě zachranitelné, ale musí se začít okamžitě,“ řekl.

Zároveň chce Praha Sobě podle místostarostky Prahy 6 Mariany Čapkové (Praha Sobě) žádat ministerstvo školství o navýšení kapacit z 30 žáků na třídu na 34. Podle ní je nyní průměrně 27 žáků ve třídě, kdyby se tedy alespoň naplnil možný limit, je to 400 volných gymnaziálních míst.

Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) by v roce 2030 mohlo v pražských základních školách chybět 3000 míst, a v roce 2050 dokonce až 18.000 míst.

Letos se v Praze ke studiu čtyřletých středoškolských oborů hlásilo 17.343 uchazečů, což je o 2210 více než loni. Zhruba 800 tvoří uchazeči původem z Ukrajiny. V roce 2017 se na školy hlásilo 10.278 zájemců, letos tak jde o nárůst zhruba o 69 procent. Vyplývá to ze statistik státní organizace Cermat, která zajišťuje jednotné přijímací zkoušky. Na čtyřletá gymnázia se letos v metropoli chce dostat 4130 žáků, tedy o 139 více oproti loňskému roku a zhruba o polovinu více proti roku 2017.