Vláda obhajuje další krizový rozpočet rekordními investicemi. A co slíbená konsolidace?

Vláda Petra Fialy (ODS) opět navrhuje rozpočet se schodkem ve výši podobné, jako kdyby pokračovala některá z krizových situací z posledních let. Celá řada expertů a vládních poslanců se však shoduje, že zdaleka nejde o ekonomicky maximum možného. Vláda argumentuje tím, že bude rekordně investovat a že politicky je to naopak nejvíc, čeho šlo dosáhnout.

Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 miliard a příjmy 2086,1 miliard. Výsledný deficit 230 miliard je meziročně o 22 miliard nižší. Návrh ještě podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ještě zdaleka není finální, jen ve vládě se čeká ještě měsíc diskusí, do konce září pak musí kabinet předat návrh do sněmovny. Stanjura zároveň dodává, že jde o rozpočet výrazně prorůstový.

„Návrh rozpočtu vnímám jako ekonomické minimum a politické maximum. Osobně nemám z výše deficitu radost, dokázal bych si představit nižší s většími úsporami. Na druhou stranu na rozpočtu oceňuji, že meziročně rostou příjmy rychleji než výdaje, za minulé vlády jsme byli svědky opačného trendu, a také oceňuji výši investic zejména do dopravní infrastruktury,“ uvedl pro Echo24 místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).

ANALÝZA: Dezoláti po dvou letech. Anatomie vývoje jednoho občanského hnutí

Podobně hovoří také ekonomický expert lidovců Michael Kohajda (KDU-ČSL). „Rozpočet respektuje naše priority, zejména navyšuje prostředky pro školství a na vědu, pozitivní je i navýšení financí na dopravní stavby. Důležité je i navýšení prostředků na platy státních zaměstnanců, což by mělo umožnit jejich navýšení od ledna 2025 alespoň o 5 %,“ poukázal Kohajda na pozitivní zprávy vycházející z rozpočtu.

„Bohužel celková výše deficitu rozpočtu je stále velmi vysoká, a to i přes konsolidační balíček, který kumulovaně šetří nějakých 150 mld. korun. Stále se zde projevuje negativní dopad zrušení konceptu zdanění superhrubé mzdy, které nebylo doplněno o úspory na straně výdajové. Nebýt tohoto neuváženého kroku učiněného za minulé vlády, který následně během let ovlivnil celkový státní dluh a i výdaje na jeho obsluhu, které v roce 2025 budou činit neuvěřitelných 100 miliard korun, plánovali bychom dnes schodek blížící se 50 miliard,“ dodal ekonom.

Pro TOP 09 je šéfky strany Markéty Pekarová Adamové zklamáním, že se někteří koaliční partneři na svých resortech nedostatečně zasadili o větší změny, jež by vedly k možnosti razantnějšího snížení schodku. „Mezi naše klíčové priority v rozpočtu na příští rok patřilo kromě snižování schodku zvýšení podpory vědy a výzkumu, investic a obrany. Tyto priority naplněny jsou,” uvedla Pekarová Adamová.

Velká nespokojenost panuje především u Pirátů. „Je mi to moc líto, ale předložený návrh rozpočtu v tuto chvíli pro nás není přijatelný. Je to pozice, kterou jsem opakovaně komunikoval předsedovi vlády Petrovi Fialovi i ministru financí Zbyňkovi Stanjurovi, jak na jednání vlády k rozpočtu, tak i v soukromé komunikaci,“ vzkázal médiím šéf strany Ivan Bartoš.

„Podporujeme vládní úsilí o konsolidaci rozpočtu, ale nesmí se to dít za cenu absolutní rezignace na program výstavby bydlení, tak jak jej vláda slíbila v programovém prohlášení, a jak jsme jej společně přestavili s premiérem v první polovině tohoto roku,“ dodal Bartoš, jehož ministerstvo pro místní rozvoj nejen, že nedostalo požadované miliardy navíc, naopak by se mu měly ještě dvě miliardy škrtnout.

„Současný návrh rozpočtu tedy bude muset projít změnou, která přidá na podporu výstavby bydlení částku sedm miliard. Za účelem vyjednání změny v rozpočtu budu iniciovat další jednání,“ uvedl Bartoš.

PODCAST: Anarchistická i konzervativní Simone Weilová: Umíte mluvit i jinak než z první osoby?

Naopak smířlivěji hovoří první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček, o němž se mluví jako o možném nástupci ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN). „Jedná se o návrh, tedy o konečné podobě státního rozpočtu pro rok 2025 budeme ještě jednat. Současný návrh ale jde podle mě dobrým směrem, snižuje se schodek a rozpočet je pro investiční, především pak v dopravní infrastruktuře a alokuje více peněz na školství. Návrh nezapomíná také na posílení vnitřní bezpečnosti,“ řekl pro Echo24 Vlček.

Ekonom: Sklízíme ovoce z dob covidu

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je důvodů pro vysoký plánovaný schodek pro rok 2025 několik. „Za prvé sklízíme ovoce plošných a velmi drahých opatření z dob covidu, která neměla v řadě případů jasně stanovený konec spolu s krizí. Podobně pak řada plošných opatření v době energetické krize. Viděli jsme posílení činnosti sociálního systému a jeho rozpočtu jako například v oblasti příspěvku na bydlení,“ uvedl Peterka.

Mezi tato opatření řadí i „zrušení“ superhrubé mzdy, kde rozpočet přišel o roční výnos přes 100 miliard korun. „Neříkám nutně, že je to špatně, ale jednalo se o opatření, které mělo pomoci v době krize. Když se bavíme o zadlužování, tak se musíme bavit i o nákladech na obsluhu, které brzy překonají hranici 100 miliard ročně. V situaci, kdy si už od covidové krize každoročně státní kasa půjčuje stovky miliard, je logické očekávat, že porostou i splátky takového dluhu. Ty jsou součástí rozpočtu a komplikují tak dále snížení deficitu,“ řekl ekonom.

Ve veřejném sektoru funguje podle Peterky efekt západky, který zjednodušeně říká, že zavedené programy lze pak jen těžko rušit a omezovat. Příkladem může být právě snížení některých podpor na které si voliči zvykli.

Další potíží je důchodový systém, který představuje významnou část všech výdajů rozpočtu. Důchodový účet je navíc ve výrazném deficitu. Nadstandardní růst výše důchodů v předchozích letech, který měl jako dílčí cíl pomoci seniorům s finančními dopady krizí, se tak přirozeně projevuje v rozpočtu i nyní. Zároveň bylo možné implementovat více návrhů poradní skupiny NERV, kde se nabízí racionalizace fungování veřejného sektoru, slučování obcí, omezení objemu národních dotací v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, zrušení podpory stavebního spoření, snížení počtu vězňů, zrušení daňových odpočtů u hypoték či snížení podpory v nezaměstnanosti, která by neměla být v době plné zaměstnanosti příliš štědrá.