„Fakt nám to radost nedělá.“ Růst platů politiků spouští domino efekt

Vláda premiéra Petra Fialy se v těchto dnech ocitá pod silnou palbou kritiky kvůli nyní již schválenému návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů, který má příští rok dosáhnout 6,9 procenta. Navzdory snaze ministrů obhájit tento krok jako součást nutných ekonomických úprav, opozice i veřejnost vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím, které se dotýká platů politiků, soudců a dalších ústavních funkcionářů. Středeční jednání vlády tak probíhá uprostřed rostoucích tlaků na navýšení mezd i v jiných profesích, včetně zdravotníků a pracovníků ve veřejné správě. Kabinet nakonec k navýšení platů přistoupil, odbory přitom už předtím pohrozily žádostí o další jednání o platech státních zaměstnanců.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula prohlásil, že je neakceptovatelné, aby byl jiný růst pro ústavní činitele než pro zaměstnance.

Premiér Fiala a ministři tvrdí, že považují současný stav, kdy si mají o platech rozhodovat sami ve spojení s justicí, za dlouhodobě neudržitelný. „Nemají se rozpojit, v poslední době se rozpojují,“ uvedl premiér s odkazem na principy dělby moci, který spojuje platy politiků se soudci a státními zástupci.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadil zvýšení o 6,9 procenta, což podle něj odpovídá odhadovanému růstu průměrné mzdy. Původně to bylo o 14 procent, což vyvolalo pozdvižení. „Nemůžeme to tak udělat, nedělali bychom nic, kdyby soud nerozhodl,“ řekl Fiala, přičemž odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo dlouhodobé zmrazení platů soudců.

„Hledáme řešení, které je ze všech těchto hledisek funkční a jestli si někdo myslí, že nám to dělá radost, tak nám to radost fakt nedělá,“ dodal. Ústavní soud se ale pak ohradil, že jeho rozhodnutí nenutilo politiky sahat na platy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rovněž podpořil návrh, který považuje za „rozumný a přijatelný“, protože odpovídá ekonomickému růstu v zemi. „Číslo (nárůst o 6,9 procenta) je odvozeno od toho, o kolik se předpokládá růst průměrné mzdy mezi rokem 2024 a 2025,“ vysvětlil. Podle predikcí by průměrná hrubá mzda měla vzrůst o 6,5 procenta, což dává vládnímu návrhu určitou legitimitu.

Kritika opozice: „Platy politiků by měly zůstat zmrazené“

Opoziční politici však návrh vlády kritizují. Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO, uvedla, že vláda by měla respektovat aktuální ekonomickou situaci a platy politiků zmrazit. „Tři roky je v Poslanecké sněmovně náš návrh zákona na zmrazení platů na pět let. Vláda si za to může sama,“ prohlásila Schillerová. Opoziční hnutí ANO zároveň sbírá podpisy pro svolání mimořádné schůze Sněmovny, která by měla jednat o dalším zmrazení platů politiků.

Podobný názor zastává i šéf SPD Tomio Okamura, který ve svém prohlášení uvedl: „Několikrát jsem navrhoval zmrazení platů, ale vždy bez úspěchu. Toto navýšení je pro občany naprosto neakceptovatelné.“

Růst platů v jiných profesích: Nespokojení lékaři a další zaměstnanci

Zatímco vláda rozhodla o navýšení platů politiků, ve zdravotnictví a dalších sektorech se vedou dlouhé debaty o spravedlivém ohodnocení práce. Lékařské odbory odmítly návrh ministerstva zdravotnictví na zvýšení platů o 1 400 korun měsíčně, což prezident České lékařské komory Milan Kubek označil za „naprosto nedostatečné“. Nemocniční zdravotníci jsou na příští rok připraveni k protestům.

Kromě lékařů se k protestům připojují i zaměstnanci státní správy. Administrativní pracovníci státních zastupitelství vstoupili do stávky s požadavky na vyšší mzdy, což by mohlo narušit chod institucí. „Dopady pocítíme v nadcházejících dnech,“ uvedl mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Narušení důvěry veřejnosti

Debaty o platech politiků a dalších profesí ukazují na hlubší problém, který spočívá v narůstajícím tlaku na vládu. Mnozí odborníci upozorňují, že rostoucí mzdy v jednom sektoru automaticky vedou k tlaku na růst platů i v jiných oblastech, což může vést k destabilizaci státního rozpočtu. „Ano, práce politika je náročná, ale nesrovnatelná s některými jinými pozicemi, které jsou zjevně přeplacené,“ uvedl senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).