Stanjura mlží, Síkelovi chybí desítky miliard. Elektřina může zdražit

Stalo se, co všichni čekali. Ministr financí Zbyněk Stanjura nenašel způsob, jak pro příští rok snížit dotační tok na podporu zelených zdrojů (POZE). Jde především o peníze pro solární provozovatele se slíbenou dvacetiletou státní podporou. To Stanjura sliboval už loni, pak se zalekl reakce druhé strany, tedy hrozícími arbitrážemi solárníků. Do návrhu státního rozpočtu oproti loňsku ale doopravdy napsal k tomuto mandatornímu výdaji částku 8,5 miliardy. Takto rozpočet vláda schválila, a chybějících více než 22 miliard hodil na resort průmyslu, stále ještě pod vedením ministra Jozefa Síkely. Ten má prý zajistit úpravu příslušné energetické legislativy, aby se podpora snížila. Nebo má sám u sebe šetřit a najít úspory.

Do pár týdnů samozřejmě záměr i s podrobnostmi zveřejníme. Nyní ale nechceme říkat více, než se interně proberou všechny možné varianty a jejich případné kombinace, v těchto dnech se o tom intenzivně jedná, uvádělo ministerstvo financí v první polovině září. „Ten záměr je snížit celkový objem prostředků na podporované zdroje a k tomu se dá využít asi šest nástrojů, které jsou buď legislativního, nebo kontrolního či exekutivního charakteru. Rovněž platí, že ty naše úvahy ve snížení objemu prostředků se nevážou jen k roku 2025 a nešlo by tak o jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet, ale významně by se tím mohly ovlivnit i platby v letech 2026 a 2027,“ řekla v té době deníku Echo24 za resort Michaela Lagronová.

Stanjura tedy tvrdil, že pro příští rok bude opravdu stačit navrhovaných osm a půl miliardy ze státního rozpočtu. „Když se nám podaří razantně snížit celkový objem dotací, tak nejenom že osm a půl miliardy bude stačit, ale současně bychom případně mohli i platby domácností a ostatních spotřebitelů snížit,“ uváděl.

A stále je konzistentní, jak resort financí uvádí nyní. „Platí, že ministerstvo financí pracuje spolu s resortem průmyslu a obchodu na tom, jak celkový objem plateb na POZE snížit, a to s využitím již zmíněných nástrojů. Pokud by se řešení nalézt podařilo, mohla by být šance v příštím roce zachovat stávající platby jako letos a od roku 2026 by mohly platby dokonce klesnout. Nejde tedy o opatření pro jeden rok a rozpočet, ale i pro ty budoucí. Platí rovněž, že jakmile bude řešení připraveno, samozřejmě ho představíme. Nad rámec tohoto pan ministr po jednání vlády řekl, že se aktuálně vedou debaty se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou o firmách, které jsou připojeny na vysokém či velmi vysokém napětí. Ty by měly probíhat i v příštích týdnech a měsících,“ sdělil redakci za resort Ondřej Macura.

Platí, že výše podpory je závislá na tom, kolik stojí silová elektřina na trhu. Takže čím je elektřina levnější, tím více musí stát provozovatelům elektráren dorovnávat, protože mají garantovanou výkupní cenu. Účet za solární boom, který si stát přislíbením dotací sám zapříčinil, příští rok vyjde podle resortu průmyslu na rekordních 31,2 miliardy. A to právě jak kvůli tomu, že vzhledem k poklesu tržní ceny silové elektřiny stát doplácí víc, tak kvůli tomu, že okruh příjemců dotací se rozšiřuje.

Jenomže číslo 31,2 miliardy, které ministerstvo průmyslu na podporu dohromady požaduje, resort financí rozporovalo a v připomínkách uvedlo, že chce vidět detailní rozpis celé částky vynaložené na POZE a částky, která má jít ze státního rozpočtu. Tento rozpis by měl specifikovat, jak by podpora měla být skutečně rozdělena mezi jednotlivé druhy podpor a druhy POZE dle technologie výroby,“ uvedlo v připomínce ministerstvo financí.

Část podpory zelených zdrojů platí stát a zbytek se rozpočítává do regulované části ceny elektřiny, které platí domácnosti i podniky. Letos dohromady zaplatí dle odhadů 24 miliard korun. Odběratelé z řad domácností, tedy s malou spotřebou, už platí maximální částku, 599 korun za MWh. U firem je prostor pro navýšení, což od začátku vláda slibovala, že neudělá. Ale už to tak jisté není, jak vyplývá i z výše zmíněného sdělení o tom, že se vedou debaty se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou o firmách, které jsou připojeny na vysokém či velmi vysokém napětí.

Svaz průmyslu a dopravy v samozřejmě usiluje o naopak ještě větší snížení částky, které firmy na podporu zdrojů platí. V připomínkách argumentuje zajištěním „konkurenceschopnosti a investiční atraktivity České republiky, protože se potvrzuje, že cena energie je jedním z aspektů při získávání zakázek firem například v konkurenci s firmami ze sousedních států, nemluvě o konkurenci z Asie či USA“. Naráží to ovšem na současnou podporu zavádění a rozvoje zelených zdrojů ze strany svazu, což s sebou nese nutnost do sítě investovat.

Ministerstvo průmyslu každopádně ve vypořádání připomínek tvrdí, že zůstane-li dotace z prostředků státního rozpočtu ve výši 8,5 miliardy, pak bez zavedení dalších opatření bude nutné zvýšit platbu pro větší podnikatele nebo větší podniky na hladině vysokého a velmi vysokého napětí, ale i pro domácnosti a fyzické osoby. „A to nad rámec současné maximální platby stanovené v zákoně,“ uvádí ministerstvo průmyslu s tím, že by tedy byla nutná změna legislativy. U domácností je ale zvýšení plateb téměř vyloučené.

Bude tedy zajímavé, jak se ministerstvo průmyslu zachová a jaké změny se provedou, či neprovedou a zda vyjde Zbyňku Stanjurovi vstříc. Podle vyjádření ministerstva průmyslu se zřejmě stane to, že podporu dle zákona vyplatí státní Operátor trhu s elektřinou (OTE).

„Během vyjednávání o státním rozpočtu vložilo ministerstvo průmyslu a obchodu příslušný návrh nařízení vlády do meziresortního připomínkového řízení v souladu se zákonem o podporovaných zdrojích energie. Jednání o nařízení k POZE vláda odložila a k tomuto tématu se v nejbližší době vrátí. Ministerstvo průmyslu bude jednat s ministerstvem financí o potřebě navýšit prostředky pro Operátora trhu s energiemi, který vyplácí majitelům podporu dle cenového rozhodnutí v souladu se zákonem,“ sdělil redakci mluvčí resortu průmyslu Vojtěch Srnka.

Bude to však více než 22 miliard vyplacených na dluh, protože státní rozpočet by měl operátorovi peníze na podporu proplatit. Pokud je tedy nenajde, půjčí si je. Šlo by pak o stejný princip, jak schodek ještě více nenavyšovat, jako když stát vyvedl část výdajů do mimorozpočtových fondů. Vytváří se tím ale skryté dluhy.