Stanjura hájí zvýšení daní pro firmy. „Ať mi experti políbí,“ míní Topolánek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body, které přichází v rámci konsolidačního balíčku. Podle něj nebude takové zvýšení motivem pro firmy, aby se přesunuly do zahraničí. Experti nicméně oponují a uvádí, že se se zvýšením daně sníží česká konkurenceschopnost. Stát by měl podle nich za vyšší daň nabízet lepší infrastrukturu a prostředí pro podnikání. Naloženo dostal Stanjura i od bývalého šéfa ODS Mirka Topolánka.

Zvýšení daně je součástí vládního konsolidačního balíčku a to navzdory předvolebním slibům, že se daně zvyšovat nebudou. Rozhodnutí vlády znovu o víkendu hájil ministr Stanjura. „Jakkoliv mě zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 % netěší, přispěje to ke snížení strukturálního deficitu po minulé vládě o 22 miliard korun ročně,“ uvedl Stanjura na síti X.

„Ekonomičtí experti se navíc vesměs shodují, že mírné zvýšení sazby o 2 procentní nebude pro firmy motivací ke stěhování – ať už kvůli nákladům reorganizace, nebo čistě proto, že příliš není kam jinam se za nižší sazbou stěhovat. S 21% sazbou se totiž jen přiblížíme průměru,“ doplňuje Stanjura. Přímo na síti X se Stanjurou polemizuje bývalý premiér a šéf ODS Mirek Topolánek.

„Ekonomičtí ‚experti‘, až na výjimky, mi mohou políbit pr*el… Ať mi vysvětlí, proč by měl aktivní důchodce platit progresivní příjmové, zdravotní a důchodové daně a financovat potrhlé klimatické aktivity generace sněhových vloček a vaši neschopnost zredukovat státní správu,“ uvedl Topolánek.

Nesmí se přidat další bariéry

Jiný názor než Stanjura má například analytik společnosti Deloitte Václav Franče. „Zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o dva procentní body bohužel sníží konkurenceschopnost Česka a mohl by některé firmy v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou například nedostatek pracovních sil či drahé energie, přimět i k úvahám o přesunu do zahraničí,“ řekl pro Echo24 Franče a doplnil kontext ke Stanjurovu tvrzení ohledně zahraniční konkurence.

„Od příštího roku budeme mít spolu se Slovenskem nejvyšší sazbu DPPO ve skupině srovnatelných zemí. Ostatní země mají nižší sazby: Polsko 19 %, Maďarsko 9 %, Rumunsko 16 % a Bulharsko 10 %,“ poukázal Franče.

Člen NERVu a ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod sice se Stanjurou souhlasí, že dílčí zvýšení nepřiměje firmy „zvednout kotvy“. „To ale neznamená, že podnikatelé v oblasti daní snesou cokoliv, naopak. V poslední době jsme svědky toho, že se podnikatelé několikrát nekompromisně ozvali, protože podnikatelské prostředí je nezbytné kultivovat. Vítám participaci podnikatelů na antibyrokratických balíčcích, tlak na dobudování infrastruktury i volání po racionalizaci přístupu k financování strategických projektů. A teď je třeba konat politicky,“ uvedl Rod.

„Stručně řečeno: Zvýšení daně, které je pro byznys vždy nepříjemné, samo o sobě nebude mít fatální důsledky. Ale nesmí se k němu přidávat další bariéry v podnikání, naopak se musí tyto bariéry odstraňovat,“ dodal Rod.

Stát musí nabídnout odpovídající infrastrukturu

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka redakci řekl, že firmy si nevybírají svá sídla a nepřemýšlí o přesunu do jiných zemí pouze na základě daňové zátěže či zákonné daňové sazbě. „Přesto se jedná o vcelku důležitý faktor. Vysoká daňová zátěž může motivovat některé firmy k přesunu existujícího provozu či jeho části do jiné země a případně k otevření pobočky jinde než v ČR. Může jít například o firmy s vysokými maržemi a vysokou přidanou hodnotou. U nich je totiž celková částka podléhající zdanění obecně vyšší než v rychloobrátkových odvětvích s nízkou marží,“ uvedl Peterka.

Dodal, že ale existují i odvětví, jako jsou například ta síťová, která nejsou příliš mobilní a přesun je pro ně komplikovaný. „Taková odvětví po zvýšení DPPO o dva procentní body přesun nejspíše zvažovat nebudou. Mohou ale využít jiných nástrojů daňové nebo organizační optimalizace, například skrze mateřské, dceřiné či další pobočky společnosti,“ dodal Peterka.

Vedle sazby DPPO řeší firmy při výběru země pro podnikání popřípadě založení nové pobočky podle něj i další faktory. „Pokud bychom zůstali v daňové oblasti, lze zmínit strukturu daňové zátěže a její rozdělení napříč podnikáním, od zdanění práce po různé formy daňových úlev, pobídek, které jsou nabízené v jednotlivých ekonomikách,“ uvedl Peterka s tím, že důležitými faktory jsou také přístup na trh, blízkost ekonomiky ke klíčovým trhům, základna potenciálních zákazníků, kvalita a kvantita pracovní síly na daném trhu, kvalita dopravní infrastruktury, kvalita veřejného sektoru a komunikace s ním, zákony související s předmětem podnikání, stabilita daňového, politického a zákonného prostředí, existence byrokratických překážek a tak dále.

„Pokud chceme firmy u nás nejenom udržet, ale i přilákat nové, pak se musíme zaměřit vedle konkurenceschopné daňové sazby také na výše zmíněné faktory,“ míní Peterka s tím, že firmy běžně sídlí i v zemích s relativně vysokou sazbou DPPO, primárně kvůli velmi kvalitnímu podnikatelskému prostředí, snadné komunikaci s veřejným sektorem apod.

„Je pravda, že zvyšování korporátních daní může vést k odchodu některých firem z české ekonomiky. Při zvýšení sazby DPPO o dva procentní body neočekávám exodus zahraničních ani tuzemských firem. Na problematiku se můžeme podívat i z druhého konce. Pokud se nám podaří zlepšit kvalitu institucionálního zázemí, podnikatelského prostředí a další infrastruktury, dojde k přilákání dalších firem, které u nás budou platit daně,“ dodal Peterka s tím, že související zvýšení daňového inkasa z DPPO a zlepšení situace státního rozpočtu pak může v budoucnu umožnit i snížení samotné sazby po vzoru Irska.