Co když vláda nedodrží rozpočet? Nic se neděje, přijme se novela…

Letošní státní rozpočet s největší pravděpodobností brzy překoná zákonem schválený schodek rozpočtu. Během června už k tomu dokonce došlo. Podle expertů se ale pouhým nominálním překonáním deficitu v zásadě nic neděje, v rozpočtu jsou totiž zásadní výdaje. Pro ministerstvo financí ze zákona vyplývá pouze informační povinnost, ale žádný konkrétní důsledek. Novela zákona je nutná až ve chvíli, kdy by nebylo možné pokrýt výdaje státu stanovenými výdajovými limity, např. z důvodu realizace mimořádných a neplánovaných výdajů.

Letošní rozpočet podle expertů bezpochyby překoná schválenou hodnotu ve výši 295 miliard. Krátce k tomu již došlo 7. a 8. června, kdy byl schodek 297,4 respektive 296,6 miliardy korun. Následně se vrátil pod schválenou hranici, ale nadále kolem ní osciluje. Vyplývá to z dat, které ministerstvo financí poskytuje rozpočtovému výboru sněmovny. Experti hovoří o tom, že by deficit mohl letos dosáhnout až 400 miliard.

Mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová pro Echo24 uvedla, že aktuální, průběžný schodek hospodaření státního rozpočtu neznamená z hlediska rozpočtových pravidel nic mimořádného. „I v minulosti bylo běžné, že byl plánovaný schodek rozpočtu v průběhu roku překročen. V praxi dochází k jeho průběžnému financování, které zajišťuje ministerstvo financí bez ohledu na to, zda je aktuální saldo pod nebo nad plánem,“ řekla Krušinová.

K novele zákona o státním rozpočtu, o které mimochodem vládní koalice nechce ani slyšet (psali jsme zde), by bylo podle zákona nutné přistoupit až ve chvíli, kdy by nebylo možné pokrýt výdaje státu stanovenými výdajovými limity, například z důvodu realizace mimořádných a neplánovaných výdajů. „V případě, že je problém s plněním příjmů, kvůli kterému dochází k prohlubování schodku nad schválenou úroveň, novela není nutná,“ uvedla pro Echo24 Krušinová.

Expert na finanční právo a děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč deníku Echo24 sdělil, že právní předpisy situaci, kdy skutečný schodek překročí během rozpočtového roku plánovaný schodek, výslovně neupravují. „Rozpočtová pravidla pouze upravují povinnost vlády předložit Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu. Dále předkládá vláda informaci po konci prvního a třetího čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny o hodnocení pokladního plnění státního rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 Boháč.

Zákon tudíž stanovuje informační povinnosti moci výkonné (vlády) vůči moci zákonodárné (Poslanecké sněmovně a jejímu rozpočtovému výboru) týkající se pokladního plnění státního rozpočtu, ale nestanoví žádný související důsledek či následek pro případ, že plnění neodpovídá předpokladům, doplnil Boháč.

Při novelizaci rozpočtu se může vláda utrhnout ze řetězu

Vláda má podle jeho názoru nyní několik možností, může je i kombinovat. „Nedělat nic s poukazem na to, že schodek na konci roku překročen nebude. Za druhé navrhnout změnu zákona o státním rozpočtu s cílem stanovit jinou výši příjmů a výdajů. A za třetí činit rozpočtová opatření a reagovat tak na nenaplňující se příjmy nebo naopak nepředpokládané výdaje. Zde je ovšem limitována zákonnými pravidly,“ vysvětlil pro Echo24 Boháč.

Poslanec za KDU-ČSL a další z expertů na finanční právo Michael Kohajda redakci deníku Echo24 sdělil, že pro státní rozpočet jsou důležité výdaje. „Ty jsou vázané zákonem o státním rozpočtu a jednotliví správci kapitol je nesmí překročit. Pokud se plánovaný deficit překročí tím, že nejsou dostatečné příjmy oproti plánovaným, nic moc se neděje, alespoň z hlediska formálních důsledků,“ uvedl pro Echo24 Kohajda.

Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpána Křečka by v současné situaci stavu státního rozpočtu přicházelo v úvahu spíše vázání výdajů, což mimochodem doporučuje Národní rozpočtová rada (NRR). „Novelizace státního rozpočtu je vždy trochu riziková, protože při otevření rozpočtu by se někteří poslanci mohli utrhnut ze řetězu a mohli by vymýšlet změny, které by celkové bilanci rozpočtu nutně nemusely prospět. Oproti tomu vázání výdajů je bezpečná cesta, která vede ke zlepšení bilance rozpočtu, aniž by se kolem celé záležitosti muselo rozpoutat velké politické divadlo,“ řekl deníku Echo24 Křeček.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky diskuse novely zákonu o rozpočtu ve sněmovně umožňuje hýbat jednotlivými parametry. „Tedy i další navyšování výdajů, které nejsou kryty odpovídajícím navýšením příjmů, a to v zásadě s jediným omezením v podobě nutnosti politické shody a získání dostatečného počtu hlasů k prosazení,“ uvedl Peterka s tím, že jednotlivé resorty veřejného sektoru by si v polovině roku jistě byly schopny obstarat argumenty pro navýšení jejich rozpočtu. „To by bylo spojeno s další politickou debatou a rizikem přijetí špatných rozhodnutí – další navyšování zadlužení,“ dodal ekonom.

Vázání výdajů je rozpočtové omezení, které zjednodušeně znamená, že se konkrétní výdajové položky naváží na konkrétní příjmy státního rozpočtu. „Celkový objem výdajů pro danou rozpočtovou položku, který je k dispozici, se odvíjí od skutečných příjmů rozpočtu. Když jsou příjmy nižší, pak je i objem výdajů nižší a naopak. Výhodou je, že se tímto způsobem dají snížit rozdíly mezi deficitem plánovaným a skutečným,“ řekl pro Echo24 Peterka.

„V současné situaci by to mohlo vypadat tak, že při nižším objemu příjmů státního rozpočtu v prvních měsících roku by automaticky došlo k snížení objemu předem určených výdajů a bylo by zabráněno vyššímu než plánovanému deficitu. Například výdaje na dotaci ceny energií mohly být navázány na skutečné příjmy rozpočtu. Nevýhodou vázání výdajů je pak nepředvídatelnost vývoje dostupných peněz pro jednotlivé rozpočty, což pak komplikuje plánování jejich fungování,“ dodal ekonom z Roklenu.