Dvě tváře zdravotnické krize: Nemocnice se k praktikům nepřipojí

V českém zdravotnictví se schyluje k napětí mezi jednotlivými segmenty lékařů, přičemž na povrch vyplouvají především rozdíly v přístupu k jejich odměňování. Praktici a ambulantní specialisté plánují protest na konec října, kterého se ale lékaři z nemocnic nezúčastní. Důvodem je odlišný kontext jejich požadavků, což ilustruje hlubší nerovnosti v systému odměňování zdravotníků.

Protesty organizované praktickými lékaři a ambulantními specialisty poukazují na dlouhodobé nespokojenosti s výší úhrad za poskytovanou péči. Jak uvedl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek: „Vláda si objednává zdravotní péči. Není ochotná zaplatit reálné ceny, kolik skutečně stojí.“ Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se však brání a tvrdí, že praktici mají zajištěn růst úhrad o 2,8 procenta, což je ve srovnání s nemocničními lékaři výrazně více. V minulých letech navíc úhrady pro praktiky meziročně rostly dvojciferným tempem.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková na středeční tiskové konferenci uvedla, že se odbory nemocničních lékařů protestů praktiků nezúčastní a plánují své akce na začátek příštího roku. Důvodem je mimo jiné neochota k dalším výpovědím z přesčasové práce v kontextu nedávných povodní. „Rozhodli jsme se, že nemocnice i při této akci budou zodpovědné,“ řekla Žitníková, přičemž potvrdila, že odbory zvažovaly připojení k protestům, ale nakonec se rozhodly pro odklad.

Zákon o odměňování zdravotníků: Nenaplněné sliby

Pro nemocniční lékaře je klíčovým bodem nespokojenosti nenaplněná dohoda z loňského prosince, která měla zajistit stabilitu v otázce přesčasů. „Kdyby nám v prosinci 2023 řekli tu pravdu, že nám dají 5000 až 15.000 korun, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali,“ uvedl Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL). Ten zdůraznil, že po devíti měsících jednání nebyla přijata žádná legislativní úprava, která by zajistila odměňování podle jasně stanovených pravidel. Navíc se návrh ministerstva zdravotnictví podle Žitníkové nezaměřuje na zlepšení platových podmínek pro sestry a další zdravotnický personál, což by některým pracovníkům dokonce snížilo odměny.

Na příští rok je plánováno rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, což představuje navýšení o 18,5 miliardy oproti předchozímu roku. Přesto podle Kubka půjde pouze 6,5 miliardy korun na úhrady zdravotní péče, zatímco 11 miliard poputuje do rezerv zdravotních pojišťoven. „Zdravotní pojišťovny mají na účtech přes 50 miliard korun,“ dodala Žitníková, což vyvolává otázky, proč se tyto prostředky nevyužijí na zlepšení podmínek pro zdravotníky.

Praktici a nemocniční lékaři: Různý pohled na stejný problém

Zatímco praktičtí lékaři a ambulantní specialisté bojují za vyšší úhrady a lepší podmínky pro svou práci, nemocniční lékaři řeší primárně problematiku přesčasové práce a nenaplněné legislativní změny. Tato rozdílnost odráží širší problém nejednotného systému odměňování ve zdravotnictví.

Ministr Válek tvrdí, že primární péče, kterou zajišťují právě praktičtí lékaři, je již výrazně podporována, a dokonce navrhl, aby pojišťovny použily prostředky ze svých rezervních fondů. „Já bych chtěl, aby právě z těchto fondů posílily úhrady primární péče, jak plošně, tak především v oblastech, kde chybí,“ uvedl Válek.

Na druhé straně však nemocniční lékaři poukazují na to, že bez systémových změn, zejména v otázce přesčasů, je jejich práce nadále finančně nedoceněna. Podle údajů České lékařské komory tvoří přesčasy až 40 procent příjmu nemocničních lékařů, což z nich činí zásadní faktor v jejich odměňování. Bez řešení této otázky mohou nemocnice čelit dalším výpovědím, jak tomu bylo koncem loňského roku.