Politické zemětřesení? Fiala od voleb poztrácel desítky křesel, nahoru jde jen STAN

Česká politická scéna prošla od posledních sněmovních voleb postupnými změnami, které naznačují možné zásadní přeskupení sil. Zatímco hnutí ANO by podle průzkumů suverénně vyhrálo a mělo by několik možností, jak sestavit novou vládu, vládní strany, zejména ODS a její partneři z koalice SPOLU, by utrpěly výrazné ztráty v řádu desítek křesel.

Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, by podle zářijového průzkumu agentury Median získalo 33 procent hlasů, což by mu přineslo výrazných 86 poslaneckých mandátů. Tento výsledek je ještě výraznější ve srovnání s volbami z roku 2021, kdy ANO získalo 27,1 procenta hlasů a 72 křesel. Nárůst popularity hnutí ANO potvrzuje také průzkum agentury NMS Market Research, který hnutí přisuzuje 32,9 procenta hlasů na začátku října.

„Říjnový volební model nám ukazuje, že jedinou jistotou je vysoká volební podpora hnutí ANO,“ říká analytik NMS Market Research Mikuláš Hanes. Hnutí ANO tak využívá své opoziční role a pro voliče představuje jakousi „bezpečnou volbu“, což se odráží i v průzkumech.

Stabilní podpora ANO se nepropadla ani po ne zcela triumfálním vývoji v senátních volbách, kdy hnutí sice získalo osm mandátů, ale politologové upozornili, že výsledek nebyl tak přesvědčivý. „Výsledek není žádná sláva na to, jak si ANO stojí v průzkumech,“ komentoval tehdy Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.

Vládní strany v hlubokém úpadku – výrazný pokles podpory

Všechny strany současné vládní koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN) by dohromady získaly pouze 29 procent hlasů, což je dramatický pokles oproti výsledkům z roku 2021, kdy koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), tedy bez Pirátů a STAN vyhrála volby se ziskem 27,8 procenta a 71 mandáty. Vládní strany nyní čelí výrazné erozi podpory, což se projevuje v jejich možném počtu poslaneckých křesel – dohromady by získaly pouhých 64 mandátů, tedy méně než polovinu potřebnou pro sestavení vlády a přesně polovinu původní většiny 108 hlasů.

ODS, která vedla vládu v rámci koalice SPOLU, by v září 2024 obdržela 11,5 procenta hlasů, což by jí přineslo 34 poslaneckých křesel. Ve volbách 2021 získala celá koalice SPOLU zmíněných 27,8 procenta hlasů a ODS jako hlavní strana tehdy hrála klíčovou roli při sestavování vládní koalice. TOP 09, která byla součástí této koalice, by se se ziskem pouhých 4,5 procenta hlasů do Sněmovny vůbec nedostala. KDU-ČSL by dopadla ještě hůře, s podporou kolem 2 procenta by rovněž neměla šanci na vstup do dolní komory parlamentu.

Starostové na vzestupu, Piráti a SPD ztrácejí

Významný nárůst popularity zaznamenalo hnutí STAN, které by podle Medianu obdrželo 11 procent hlasů, což by mu přineslo 30 mandátů. Tento výsledek potvrzuje i průzkum NMS Market Research, který STAN přisuzuje 12 procent hlasů, což představuje největší meziměsíční nárůst o 2,8 procentního bodu. Starostové tak upevňují svou pozici a překonávají tradičního spojence, Piráty, kteří zaznamenali pokles podpory.

Piráti, kteří v roce 2021 spolu s hnutím STAN vytvořili koalici a získali dohromady 15,6 procenta hlasů, se nyní potýkají s dlouhodobým poklesem. Zářijový průzkum Medianu přisuzuje Pirátům pouhých 8,5 procenta hlasů, což je pokles o jeden procentní bod oproti srpnu. Podle NMS Market Research by Piráti dokonce obdrželi jen 6,8 procenta hlasů, což by znamenalo, že by se přiblížili nebezpečné hranici pro vstup do Sněmovny. Tento pokles odborníci přisuzují především jejich neschopnosti mobilizovat mladší voliče, kteří tvoří velkou část jejich elektorátu. Ve srovnání s předchozími volbami, kdy byla účast mladých voličů relativně nízká, se tento problém prohlubuje.

„Volby by se mohly stát osudovými zejména pro Piráty, jejichž podpora neustále klesá. Mladí voliči, kteří tvoří jejich hlavní jádro, jsou zároveň nejméně ochotni se voleb účastnit,“ uvedl Median. SPD, strana Tomia Okamury, rovněž čelí poklesu podpory. Zatímco ve volbách 2021 dosáhla na 9,6 procenta hlasů a získala 20 mandátů, zářijový průzkum ukazuje, že by SPD obdržela jen 7 procenta.

Menší strany balancují na hraně

Zatímco větší strany bojují o desítky mandátů, menší subjekty jako KSČM, TOP 09, Přísaha a Motoristé sobě balancují těsně pod hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny.

Analytici varují, že opětovné tříštění hlasů mezi menší strany by mohlo vést k opakování scénáře z roku 2021, kdy se mimo sněmovnu ocitlo hned několik subjektů. „Bez konsolidace politického spektra do širších koalic nebo společných kandidátek se může zopakovat scénář z roku 2021, kdy se mimo Poslaneckou sněmovnu ocitlo hned několik subjektů s podporou těsně pod hranicí 5 %,” uvedl analytik NMS Market Research Mikuláš Hanes.

Možné povolební scénáře – ANO jako tvůrce?

Současné politické rozložení sil výrazně favorizuje hnutí ANO, které má na výběr z několika koaličních možností. Nejpravděpodobnějším povolebním scénářem je koalice ANO s ODS, která by dohromady získala 120 poslaneckých mandátů, což by jim zajistilo pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně. Tento scénář by zároveň znamenal návrat ANO do vlády, přičemž ODS by si zachovala vliv ve vládních strukturách, i když by musela akceptovat dominanci Andreje Babiše. Podobné spojování každopádně obě strany doposud průběžně vylučovaly.

Alternativní možností by byla koalice ANO s SPD, která by s 111 mandáty měla těsnou většinu. Tato varianta by však byla pro ANO méně výhodná, protože SPD je v politických a společenských otázkách často radikálnější a náchylnější k ostré opozici vůči vládnímu establishmentu. Přesto by mohla být tato koalice stabilní, pokud by se ANO podařilo efektivně vyvažovat extrémnější postoje SPD.

Další možností je spojení ANO se Starosty, které by mělo 116 mandátů. Tato koalice by mohla být pro hnutí ANO atraktivní, protože by přinášela větší stabilitu a menší politické riziko než spolupráce s SPD. Navíc hnutí STAN v minulosti prokázalo schopnost spolupráce s dalšími stranami a představuje spíše centristickou sílu, která by mohla oslovit širší spektrum voličů nehledě na to, že koalici ANO a STAN v minulosti už někteří takzvaně roztleskávali.