Řetězce zaplatily milionové pokuty za „falešné slevy“. Největšími hříšníky jsou Penny a Billa
NEPOCTIVÉ SLEVOVÉ AKCE
Češi jsou přeborníci ve vyhledávání slev. Obchodní řetězce se proto předhánějí v různých akcích, aby nalákaly zákazníky na levnější máslo, cukr nebo pivo. Někdy ale nepoctivě. Za „falešné slevy“ loni rozdala Česká obchodní inspekce pokuty většině velkých supermarketů. Nejvíc pokut vyfasoval Penny Market, dohromady 5,15 milionu korun, následovala Billa s pokutami za 4,46 milionu korun.
Inspekce se při kontrolách zaměřuje nejen na porušování pravidel při stanovování slev, ale také na zneužívání nekalých obchodních praktik nebo prodej alkoholu a cigaret nezletilým. Největší pokuty ovšem uděluje právě za nepoctivé slevové akce.
Podle údajů, které deníku Echo24 poskytli inspektoři, byl v souvislosti s prohřešky v oblasti cenotvorby a stanovování slev v loňském roce nejpřísněji trestán řetězec Penny Market, který dostal celkem 18 pokut, dohromady za 5,15 milionu korun. Následoval řetězec Billa s 28 pokutami za 4,46 milionu, Albert (2,86 mil.), Kaufland (2,53 mil.), Lidl (1,96 mil.) a Tesco (844 tisíc korun).
„Nejvyšší pravomocná pokuta ve výši 1 milion korun byla v roce 2024 uložena v souvislosti s uvedenými ustanoveními zákona o ochraně spotřebitele řetězci Billa,“ řekl redakci mluvčí ČOI František Kotrba.
Na konci letošního ledna padla další vysoká pokuta 3 miliony korun, kterou inspektoři vyměřili Penny Marketu na základě kontrol ještě z minulého roku, kde se zaměřovali na slevy, poctivost prodeje a prodej alkoholu nezletilým. Řetězci se vymstilo, že za podobné prohřešky byl trestán opakovaně už v minulosti.
„Při úvaze nad výší ukládané pokuty byla v neprospěch společnosti zohledněna skutečnost, že za uvedená jednání byla již opakovaně pokutována, přičemž tato skutečnost nevedla společnost k nápravě,“ uvedl Kotrba.
Inspektoři se obvykle zaměřují třeba na to, zda je uvedená cena po slevě vypočtena z nejnižší ceny za posledních třicet dnů, jak to od roku 2023 požaduje zákon, a nikoli z takzvané „běžné ceny“. Některé řetězce jako třeba Albert se v minulosti proti pokutám snažily bránit u soudu a argumentovaly tím, že zákon stanovuje pouze povinnost uvádět nejnižší cenu za poslední měsíc, ale výslovně neříká, že procentuální výše slevy musí být vypočtena právě z této ceny. Takové tvrzení ovšem soud nepřipustil.
Nejtrestanější Penny, pokud jde o výši pokut, se hájí tím, že chyby mohou vzniknout lidským faktorem a přispívá k nim vysoký počet obchodů a časté změny cen u jednotlivých produktů. Letos chce proto rozšířit takzvané „digitální cenovky“, které už využívá na sedmi desítkách prodejen.
Hlídání nekalých obchodních praktik má na starosti také antimonopolní úřad (ÚOHS). Ten se soustředí především na kartelové dohody a další oblasti. Úřad loni prověřoval například nárůst cen cukru v závěru roku 2022, ale na základě provedených kontrol u obchodních řetězců neprokázal, že by docházelo k protisoutěžnímu jednání. „V závěru loňského roku bylo zahájeno šetření prudkého nárůstu cen másla. Výsledky šetření budou k dispozici v průběhu března,“ řekl pro Echo24 Martin Švanda.
ÚOHS loni provedl téměř 500 kontrol v oblasti významné tržní síly, která se týká vztahů mezi odběrateli zemědělských a potravinářských produktů a jejich dodavateli. Na základě kontrol zahájil 15 správních řízení, v rámci nichž byly zatím uloženy pokuty ve výši téměř 4,3 milionu korun. Většinou se ale jednalo o nedodržování splatnosti faktur v délce 30 dnů.
