Odbory chtějí utopit dalších 50 miliard ve mzdách. Ty už ale v nemocnicích „zmizely“ za covidu

Zatímco na skutečný důvod původního protestu mladých lékařů už se prakticky zapomnělo, „Fialovo“ memorandum mezi vládou, lékařskými odbory a profesní komorou stále straší český zdravotnický rozpočet. Vyostřená debata o neefektivitě českého zdravotnictví se tak opět dostala do bodu, kdy mu má „pomoci“ nalití desítek miliard navíc – ty však nemají mířit ke zefektivnění systému, ale jako nástroj, který má nařídit vyšší platy a mzdy napříč nemocnicemi od státních po soukromé.

Původní protest mladých lékařů souvisel se snahou omezit stovky hodin ročně ilegálních přesčasů, na kterých funguje provoz v nemocnicích. Snaha zlegalizovat v zákoníku práce prakticky dvojnásobný objem přesčasů sice skončila, ale tím, že se situace zjevně na řadě míst vrátila do původního stavu. Boj se následně stočil k „tradiční“ otázce lékařských protestů, lékařské odbory a Česká lékařská komora začaly tlačit na růst platů a mezd, spolu se zdravotnickými odbory pak i v případě zdravotníků.

Další kolo jednání mezi zástupci lékařů a ministerstva zdravotnictví má nastat ve čtvrtek a jak situace ohledně plnění dohod a požadavků reálně vypadá, ilustruje odškrtaný „úkolníček“, který ministerstvo zveřejnilo. V letošním roce došlo k „nalití“ první várky peněz z rozpočtu VZP do navýšení platů a mezd zdravotníků, došlo k několika úpravám, které mají vést k ulehčení života začínajících a studujících lékařů. Zatímco původní myšlenku vyřešit situaci s přesčasy, která by vyžadovala zejména změny fungování v systému, už zavál prach, veřejně se odehrává boj o peníze, který začal už před dekádou v tzv. Hegerově memorandu.

Česká lékařská komora chce totiž minimální platy lékařů navázané na průměrnou mzdu nařídit bez přesčasové práce. Ministr Válek ale požadavek odmítá, loňská dohoda podle něj počítá průměrně s osmi odpracovanými hodinami přesčasů za týden, tedy množstvím, které povoluje zákoník práce. Ministerstvo přitom upozorňuje, že se dohoda z konce roku přímo na Hegerovo memorandum odkazuje, a to stejně tak obsahuje podmínku naplnění přesčasů.

„S předpokladem zvyšování efektivity zdravotnického systému a v souladu s reformními kroky bude průměrný plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené ČSÚ za rok a dva roky předcházející (při dosažení podmínky limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximum 8 hodin přesčasové práce týdně),“ stálo o dekádu dříve v dohodě s protestujícími lékaři, kterou nynější dohoda slibuje v tomto ohledu naplnit.

Zatímco plán ministerstva zdravotnictví má podle resortu znamenat jednotky miliard navíc nemocnicím z veřejného zdravotního pojištění, další nároky odborů či lékařské komory by podle ministra Válka znamenaly dalších 40 až 50 miliard. Pro připomenutí, zdravotnický rozpočet letos došel k metě 500 miliard a pro příští rok se nyní debatuje o částce 530 miliard z veřejného zdravotního pojištění.

A tak zatímco řada expertů volá dlouhodobě po systémových změnách, které umožní využít nynější prostředky ve zdravotnictví efektivněji a minimálně dodají za více peněz větší „hodnotu“, náklady systému veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent.

Skokové náklady přinesla zejména opatření související s epidemií covidu-19 jako testování, vakcíny, kompenzace nemocnicím za odloženou péči a odměny pro zdravotníky. Jenže s opadnutím epidemie se peníze ze zdravotnictví už nikam nevytratily. „Oproti rokům 2020 a 2021, které byly ovlivněny pandemií onemocnění covid-19, klesl podíl výdajů na zdravotnictví na HDP v roce 2022 na hodnotu 8,8 %. Pro rok 2023 se předpokládá, že tento ukazatel poklesne na úroveň 8,5 %. Stále ale půjde o hodnotu o procentní bod vyšší než v předcovidových letech, kdy se hodnota výdajů vynaložených na zdravotní péči vztažená k HDP pohybovala kolem 7,5 %,“ shrnuje Český statistický úřad.

Podle něj pak bylo v roce 2022 vydáno za zdravotní péči v nemocnicích přes 274 miliard, meziročně o 12 miliard více. „V letech 2020 a 2021 došlo k meziročním nárůstům ve výši 45 a 24 mld. Kč. Zde je opět nutné zmínit, že tyto roky byly ovlivněny mimořádnými covidovými výdaji (bonifikace nákladů za hospitalizované pacienty s diagnózou covid-19). Podíl výdajů na péči v nemocnicích na celkových výdajích plynule mírně rostl. V roce 2010 tvořily výdaje na péči v nemocnicích 43,1 %, v roce 2022 to bylo již více než 46 % z celkových výdajů na zdravotnictví,“ dodává statistický úřad s tím, že celkové výdaje na zdravotní péči vzrostly od roku 2010 do roku 2022 o 96 % a to z 303 miliard na 595 miliard. Nejvíce se na celkových výdajích podílí zdravotní pojišťovny.

Zhruba polovina z pěti set miliard z veřejného zdravotního pojištění tak míří do nemocnic. V ČR jich je asi 150, 12 největších zřizuje stát a další menší řídí většinou kraje, města či soukromé firmy. Lůžek akutní péče je zhruba 47 000. Počty hospitalizací přitom dlouhodobě klesají, za pět let jich ubylo o 12 procent a ošetřovacích dní přibližně o 15 procent. V roce 2022 bylo 1,7 milionu hospitalizací a 9,36 milionu ošetřovacích dní ve všech nemocnicích. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že si obdobně velké země vystačí jednak s výrazně nižším počtem zařízení akutní lůžkové péče, jednak by měl systém s výhledem na demografické změny například mířit k většímu prostoru pro zařízení věnujících se dlouhodobé a následné péči.