Past datových schránek: statisíce lidí musí podat daně elektronicky a nemusí o tom vědět

Statisíce lidí se staly povinně uživateli datových schránek a letos tak na řadu z nich čeká zcela nová povinnost. Zatímco ve většině totiž vlastnictví datové schránky znamená zejména povinnost pro úřady, které musí s podnikateli komunikovat elektronickou formou, v některých případech taková povinnost vzniká i uživatelům. A její opomenutí může způsobit značné nepříjemnosti.

Zřízení datové schránky znamená zejména povinnost komunikovat online pro úřady a státní instituce, uživatelé mohou i nadále volit mezi tím, zda ke komunikaci využijí datovou schránku či zůstanou u tradičních způsobů „na papíře“. V jednom případě to však neplatí. Týká se to formulářových podání. S aktivací datové schránky tak typicky vzniká povinnost podat výhradně elektronicky daňové přiznání.

Datum aktivace přitom hraje klíčovou roli. Pokud si totiž podnikatel například nevyzvedl přihlašovací údaje a do datové schránky se vůbec nepřihlásil, čímž se standardně aktivuje, neznamená to, že zůstává neaktivní. Platí totiž, že už po 15. dnech od doručení přístupových údajů platí tzv. fikce zpřístupnění datové schránky, tedy automaticky dojde k její aktivaci, ať se uživatel přihlásí či nikoliv.

„Připomínáme, že k doručení přístupových údajů mohlo dojít nejen tak, že jste si na poště převzali zásilku, ve které vám Ministerstvo vnitra zaslalo přístupové údaje, ale i v případě, že jste si tuto zásilku do 10 dnů od jejího uložení nevyzvedli. V takovém případě se přístupové údaje považují za doručené 10. den od uložení zásilky,“ varuje Finanční správa na svém webu.

Ve chvíli, kdy je datová schránka aktivní, má její uživatel povinnost podat daňové přiznání výhradně elektronicky, ať už za využití datové schránky či dalších nástrojů, jako je například portál Moje daně, do kterého se lze přihlásit datovou schránkou, pomocí bankovní identity nebo občanským průkazem s čipem.

V praxi to tedy znamená, že pokud živnostník nevěděl o aktivaci své datové schránky a podal následně daňové přiznání v klasické, papírové podobě, je to stejné, jako by ho vůbec nepodal. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů se přitom rapidně blíží, pro elektronické podaní platí konečný řádný termín 2. května. Delší lhůtu pak už mají v zastoupení poplatníka či subjektu jen daňoví poradci či advokáti, kteří tak mohou učinit do 3. července.

Obecně však zřízení datových schránek neznamená konec veškeré papírové komunikace, některé instituce jako například pojišťovny nemají povinnost datové schránky využívat. A zatímco s úřady či soudy uživatelé mohou komunikovat zdarma, zasílání zpráv soukromým subjektům, podnikatelům, firmám či zákazníkům je zpoplatněno deseti korunami za zprávu. Stejně tak finanční správa upozorňuje, že ani ze strany úřadů neznamená povinné zřízení podnikatelské datové schránky konec listinné komunikace. Pokud totiž uživatel nemá zároveň datovou schránku „osobní“, tedy jako fyzická osoba, nadále může dostávat „dopisy“ ohledně věcí netýkajících se jeho podnikání.

Pozor by si měly dát také OSVČ, kteří mají živnost pouze pozastavenou. I těm totiž stát zřídí povinně datové schránky, nehledě na to, zda jsou v podnikání aktivní. Zjistit, zda lidé patří mezi ty, kterým stát zřídí datovou schránku, je možné i na portálu datové schránky. Znepřístupnit si datovou schránku pak mohou fyzické osoby, které si ji sami zřídí, v případě podnikatelů a dalších subjektů, kterým jsou schránky zřízeny ze zákona, to možné není. Cestou je pak zrušení živnosti.