Konec dotačního byznysu se nekoná. Stát posílá velkým zemědělcům „mimořádnou pomoc“

Vláda slibuje ukončit nepřehledný tok národních dotací zemědělcům a potravinářům, její počínání ale ukazuje přesný opak. Resort zemědělství totiž na jednu stranu hovoří o úsporách a ruší některé dotační tituly, aby vzápětí oznámil, že příjemcům bude výpadek dotace kompenzovat a slibuje jim kromě peněz z EU ještě mimořádnou podporu v objemu desítek milionů, které vyplatí ze státního rozpočtu. Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný navíc tvrdí, že dotace v zemědělství ze státních peněz by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně.

Zemědělci na mimořádné pomoci letos dostanou dohromady 240 milionů korun. Z toho má 160 milionů korun jít z podpory od Evropské komise a zbylých osmdesát milionů přímo ze státního rozpočtu. Peníze se mají rozdělit mezi pěstitele ovoce, zeleniny chmele a chovatele dojného skotu, přičemž právě na dojný skot je podle ministra Výborného osmdesátimilionová národní podpora určena.

Tato podpora má přitom být určitou kompenzací za to, že resort kvůli úsporám zrušil dotační programy pro chov skotu na maso a chov dojnic. Tím se mělo ušetřit zhruba 310 milionů korun. Dotační programy se rušily kvůli tomu, že producenti mléka měli za loňský rok velmi dobré hospodářské výsledky a vysoké zisky.

„Musím říct, že mne další navyšování dotací překvapuje. Na jaře vláda s velkou pompou slibovala konec dotační ekonomiky. Ale když se dívám na návrh národních dotací, tak ministerstvo zemědělství škrtlo pouhých 200 milionů z 2,7 miliardy. A teď dokonce velkou část těch pár škrtnutých milionů vrací jinou cestou,“ uvedl k tomu pro deník Echo24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Jediné, co ministerstvo zemědělství skutečně škrtlo, jsou v podstatě jen investiční dotace, které přispívaly ke snižování ceny a zvyšování kvality potravin. Naopak miliardy pořád dál potečou do provozních dotací, u kterých už roky Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že jde o plýtvání penězi bez jakéhokoliv prokazatelného přínosu,“ říká Prouza.

Zmiňovaných 2,7 miliardy korun bylo v letošním rozpočtu určeno na národní dotace a vláda nyní chce, aby v rozpočtu na příští rok tato částka klesla jen minimálně, na dvě a půl miliardy korun. Kromě zrušeného dotačního programu na chov dojnic a skotu bez produkce mléka se zatím škrtla jen dotace pro potravinářské podniky, na které se mělo rozdělit 230 milionů. Vláda slibuje alespoň podle svého konsolidačního balíčku veřejných financí v příštích dvou letech škrtnout v resortu zemědělství dotace za 10,2 milionu korun.

Postavení zemědělců a potravinářů podstatně ovlivňuje právě nastavení dotační politiky, kdy se velmi kritizovanými staly dotace ze státního rozpočtu, které plynuly k těm největším podnikům.

Co se týče malých a středních podniků, podle zemědělského resortu na ně v uplynulých letech cílily dotační tituly v programu Rozvoj venkova. „Z některých operací mohly čerpat právě a pouze mikro, malé a střední podniky a velké podniky zde na dotaci vůbec neměly nárok. V řadě operací byly také mikro, malé nebo střední podniky zvýhodňovány preferenčními kritérii, a měly tak v soutěži o dotace bodovou konkurenční výhodu. V zemědělských i potravinářských investičních dotacích byly malé podniky a malé projekty vždy preferovány a jejich úspěšnost při získání dotace byla vždy vyšší než v případě podniků velkých,“ řekl redakci Echo24 mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.