Výborný: Byl bych špatný lidovec, kdybych nechtěl být předsedou. Čunek pro nás není cesta

Byl bych špatným lidovcem a špatným členem vlády, pokud bych nechtěl být předsedou KDU-ČSL. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Dále hovořil nejen o nutné změně ve vedení strany, ale také o vyjednávání o státním rozpočtu, o cenách potravin a vrátil se i k jarním protestům zemědělců a k tomu, jak se podle něj nová Evropská komise postaví ke Green Dealu.

Blíží se krajské a senátní volby. Jaká je v KDU-ČSL nálada a jak funguje spolupráce v koalici Spolu?

Ta atmosféra je velmi pracovní, kampaň přešla do ostré fáze, snažíme se všichni udělat maximum. I já ve svém volném čase se snažím vycestovat do krajů. Funguje to velmi dobře, nejsme v bodě nula. Spolupráci v rámci Spolu jsme si vyzkoušeli už ve volbách do sněmovny, do senátních voleb či v eurovolbách. Nezaznamenal jsem, že by byly někde nějaké třenice. Já bych si velmi přál, abychom dokázali obhájit alespoň ty pozice, které máme, včetně postu hejtmana v Brně. Myslím si, že Jan Grolich je příkladem, jak může vypadat možná taková jiná – netypická tvář lidovecké politiky. A v Senátu bychom mohli a měli i posílit.

Následovat bude sjezd KDU-ČSL. Co od něj očekáváte?

Ten sjezd je velmi důležitý, protože se bude konat rok před před volbami do sněmovny. Čeká nás velmi důležitá debata a sjezd by měl potvrdit, zda budeme nadále integrální součástí projektu Spolu. A nebo, pokud by byla vůle delegátů jít jinou cestou, tak si říci jakou a do jaké míry to může naplnit reálné naplňování našeho lidoveckého programu. Já jsem se nikdy netajil tím, že Spolu je pro mě projekt dlouhodobý a můžeme díky němu plnit naše programové priority.

Už víte, zda budete sám kandidovat do čela strany?

Toto téma se otevře po krajských a senátních a volbách. Byl bych špatným lidovcem a špatným členem vlády, pokud bych říkal „ne, já předsedou strany být nechci”. Každý ministr nese zodpovědnost nejen za tu svou oblast, ale i za stranu, kterou reprezentuje. Jsem srdcem i duší lidovec, ten program je něco, co se snažím s plnou mírou odpovědnosti hájit a takto přistupuji i k té debatě o novém vedení strany.

Věříte, že půjde opravdu o nové vedení strany, tedy že předsedou už nebude Marian Jurečka?

Je to na rozhodnutí Mariana Jurečky, já nemohu odpovídat za něj. Bez ohledu na to, kdo bude předsedou KDU-ČSL, by k obměně vedení dojít mělo. Od minulého sjezdu nám tady vyrostly nové tváře, máme určitě nejaktivnější mládežnickou organizaci, vidím tady celou řadu osobností, které bych považoval za posilu.

O slovo se hlásí bývalý předseda Jiří Čunek. Byla by to pro vás cesta, jak zvednout preference?

Nemyslím si to.

Jaké změny by nové vedení podle vás mělo přinést, abyste se dostali na tu pomyslnou pětiprocentní hranici?

Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy bychom měli dělat velké změny v programovém kurzu. Tam si myslím, že ho máme velmi dobře zpracovaný, řešíme například dostupnost bydlení i podporu mladých rodin obecně. Právě v generaci 30+ mají podle mě lidovci velký potenciál. My jim ale musíme dávat odpovědi na otázky, které oni řeší. To je například zjednodušování systému výplat rodičovské. Aby oni viděli, že na ně stát myslí, ale zároveň jim ponechává určitou míru svobody. To neznamená, že zatočíme kormidlem o 90 stupňů.

Preferujeme jiné cesty než dotace

Pojďme k politickému tématu číslo jedna. V noci ze soboty na neděli jste představili návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard. Opravdu to nešlo méně? A proč?

Já jsem přesvědčen, že je to maximum možného, pokud jde o snižování schodku a naplňování jednoho z cílů naší vlády, tedy že budeme postupně dávat dohromady veřejné finance. Současně s tím jde to druhé poselství, tedy maximální prorůstový charakter toho návrhu. Máme rekordní investice i ve srovnání s předchozími vládami, ať už jde o dopravní infrastrukturu, kdy stavíme nejintenzivněji v moderních dějinách ČR, máme tam kofinancování investic v rámci zemědělství, kde chceme podporovat moderní trendy, jako je moderní zemědělství, péče o půdu. A i mě těší, že se daří stabilizovat prostředky pro vědu a výzkum, protože i v rámci aktuálních dopadů klimatické změny je velmi důležité.

Mělo to jednání probíhat takto v utajení?

Bylo to zcela v souladu se zákonem. Opustili jsme praxi, kdy naši předchůdci lidově řečeno chodili s čepicí na ministerstvo financí a tam se snažili vyjednat více pro svou kapitolu. Byl to trochu kolorit pro období, kdy novináři v létě neměli o čem psát. Ale my jsme se i nyní bavili s panem ministrem individuálně nebo i jako vláda. A zveřejněním příjmů a výdajů, respektive toho deficitu, debata rozhodně nekončí. Čekají nás důležitá jednání i během září a myslím si, že ten rozpočet ještě dozná nějakých – neříkám, že se zásadních – úprav.

V neděli ráno ale přišel vašimi slovy s čepicí ministr Bartoš, který chce sedm miliard na podporu bydlení. Není to tedy tak, že se jen přesunulo těžiště debaty a zkrátili jste si období, po které se mohlo i veřejně tlačit na nějaké priority?

To si nemyslím. Nás čeká 25. září finální schvalování na vládě. Myslím, že každý z členů kabinetu ještě vidí prostor k nějakým debatám. Pokud jde o podporu bydlení, tak to je jedno z velmi důležitých témat i pro lidovce. My intenzivně řešíme problémy mladých rodin. Kdybychom si mezi nimi udělali průzkum, tak tohle bude jedno z nejčastějších témat. Sebekriticky řeknu, že máme jako vláda co dohánět. My jako ministři to pak řešíme různě, třeba ministr (životního prostředí) Petr Hladík prostřednictvím různých programů, třeba Oprav dům po babičce. A je otázka, jestli to nejsou projekty, které má řešit úplně jiné ministerstvo. A pan vicepremiér Bartoš by neměl pro poslední rok dostupné bydlení ze zřetele. Ale hlavně by mělo fungovat digitalizované stavební řízení. Protože můžete mít miliardy na dostupné bydlení, ale když to bydlení nepostavíte, tak vám miliardy stačit nebudou.

Jak postoupila debata o digitalizaci stavebního řízení?

Je to plně v odpovědnosti pana ministra Bartoše. On nás ubezpečuje o tom, že se ten systém den ode dne zlepšuje a já mu držím palce. Pro mě osobně to má poměrně zásadní dopady, protože my máme třeba v rámci programu rozvoje venkova některé tituly, které jsou navázány i na plnění lhůt, dodání stavebního povolení a podobně. A já se už nyní dostávám do problémů s tím, že někteří žadatelé nejsou schopni splnit dotační podmínky, protože jim úřady nejsou schopny vydat ve stanovených lhůtách stavební povolení. Já samozřejmě budu vycházet vstříc prostřednictvím třeba výjimek ministra, ale to není standardní postup.

Vy jste dostal na příští rok pět miliard navíc. Jste s takovým výsledkem spokojen a na co ty miliardy navíc potřebujete?

Nemyslím si, že debata o kapitole ministerstva zemědělství je uzavřena. Mám naplánováno jednání s panem ministrem, budeme některé věci diskutovat, protože nám kapitola narůstá i proto, že se dostáváme do plného běhu s novou společnou zemědělskou politikou. A budeme potřebovat kofinancovat třeba zemědělské projekty v programu rozvoje venkova nebo nové kolo investic do zemědělských podniků a farem, kde bude rovněž potřeba kofinancování. A já zároveň chci splnit slib, který jsem dal zemědělcům, tedy že v příštím roce jim doručíme podporu navýšenou o dvě miliardy s ohledem na tu situaci, která dopadá zvláště na středně velké podniky a farmy. My nyní připravuje cesty, jak ty dvě miliardy rozdělit, protože to nebude nic plošného, preferujeme určitě jiné cesty než dotace. Když někdo čeká jen na to, až dostane peníze, to není dobře. I do budoucna se budeme chtít orientovat spíše na finanční nástroje. Zjednodušeně řečeno: Pořiď si moderní stroj na precizní zemědělství, například který šetří půdu. Je to plně tvoje investice, ale my jako stát ti pomůžeme například s úroky, kterými je ten tvůj investiční úvěr zatížen. Nebo když vidíme počasí, které si s námi občas hraje, tak budeme chtít, aby zemědělci minimalizovali svá rizika a pojišťovali se. Pokud to učiní, tak my jim opět garantujeme spoluúčast toho pojištění. Což je finanční nástroj, který se sice chová trochu jako dotace, ale je to motivační věc.

Zmínil jste to počasí, které letos dělá zemědělcům problémy, ať už to byly mrazy na jaře nebo přívalové deště. Jaká je tedy situace a jak se to promítne do cen potravin?

Nesouhlasil bych s tím, že situace je dramatická. Na jaře byly mrazy a to, že jsme přes léto byli svědky přívalových dešťů, může vyvolat dojem, že zemědělská půda je v rozvalu. Není to tak. Naopak si myslím, že letošní počasí lze hodnotit jako poměrně příhodné pro zemědělství, minimálně pokud jde o vláhu. Po dlouhé době jsme nezaznamenali na konci května hydrologické sucho, což mělo příznivý efekt, i když ne úplně pro všechny. Nyní se to trochu projevuje třeba na bramborách, které chytají plíseň, ale jinak si myslím, že to byl rok relativně dobrý.

Je potřeba jít po jednotlivých plodinách. Řepka nám spadla o jedenáct procent. Ta byla bohužel poté, co byl někdy 5. března první tropický den a 20. dubna, když přišel arktický mráz, v takovém stádiu, že její šošulky zmrzly. Ale také to neplatí úplně absolutně. Obiloviny celkem minus dvě procenta, takže to je víceméně stejné. Naopak cukrová řepa bude excelentní, možná nejlepší za 15 či 20 let. U brambor bude také sklizeň nadprůměrná. Je to pozitivní zpráva, protože zemědělci se tady několik let trápili s výkupními cenami obilí, tak bylo potřeba to obilí něčím nahradit. Že jsme sklidili o milion tun obilí meziročně méně mě vůbec netrápí, protože i tak bez problémů pokryjeme naši celoroční spotřebu a ještě 2 miliony tun vyvezeme.

Pan premiér nedávno ohledně cen potravin říkal, že jsme na tom s cenami potravin nejlépe v OECD. Při pohledu na nakumulovanou inflaci to vypadá úplně jinak. Jaká je tedy pravda?

Jsem přesvědčen o tom, že ceny potravin se nám podařilo zkrotit, částečně i zásluhou vlády. Já jsem to v zimě a na jaře velmi hlasitě komunikoval a vytvořil tak tlak na prodejce. Chci po těch řetězcích, aby se chovaly tak, jak se chovají v zemích, kde mají své matky. Myslím, že ten pozitivní dopad to mělo, ceny potravin stabilně celý rok klesaly. Byly to potraviny, které táhly inflaci dolů, teď už jsme na té hranici lehce nad dvě procenta. Pravda je, že v letních měsících některé ceny lehce stouply, hlavně je to vidět u mléčných výrobků. Částečně u ovoce a zeleniny, což je dopad i toho mrazu. Já ale varuji řetězce, aby těch mrazů zneužívaly a nešponovaly ceny. Letos zkrátka nebudou česká jablka na pultech, to se nedá nic dělat, ale to neznamená, že by cena měla stoupat, protože celkově je jablek v Evropě dostatek.

Pro další snižování cen potravin už není prostor

Je ještě nějaký prostor pro další snižování cen potravin?

Obecně nelze očekávat, že nám ceny potravin budou dále klesat, protože jsme na stabilní úrovni, máme levnější potraviny než v Německu a přibližně stejně drahé potraviny jako v sousedním Polsku. To, co jsme zažívali v zimě, už prostě není pravda. Naprosto nahlas a jasně říkám, že ty marže musíte rozdělit mezi všechny články toho řetězce. Každý farmář si zaslouží spravedlivou odměnu za to, co sklidil. Máte mlýny, které musí semlít obilí na mouku a někoho, kdo z toho pak udělá chleba. I ti si tu odměnu zaslouží.

Na jaře jste intenzivně řešil protesty farmářů proti dopadům Green Dealu, Praha byla opakovaně plná traktorů. Od té doby se o tom moc nemluvilo, tak jaká je situace nyní?

Co se týče Green Dealu, jsme se maximálně soustředili na to, abychom snižovali administrativu a byrokracii. Je to patrné i na evropské úrovni. Já jako český ministr zemědělství se snažím dělat maximum, je to asi osm A4 opatření, která jsme už realizovali nebo která jsou v běhu. Antibyrokratický balíček budeme řešit na zemědělském výboru v rámci novely veterinárního zákona, novelizujeme i dalších pět právních předpisů. Myslím si, že u té Zelené dohody, nebo jak já raději říkám dohody pro budoucnost Evropy, je potřeba setrvat v tom pohledu posledního půl roku končící Evropské komise. Já jsem nabyl dojmu a jsem za to rád, že se ty přehnané ambice začaly dávat do reálného kontextu, aby evropské zemědělství zůstalo konkurenceschopné vůči zbytku světa.

Co očekáváte směrem k zemědělství od nové Evropské komise?

Já si nedovedu představit, že by ten půl rok končící Evropské komise pod stejnou předsedkyní by byl jen nějakým divadlem pro voliče a snahou uspět v eurovolbách. Já předpokládám, že to, co EK jasně deklarovala vůči občanům EU, bude naplňováno. Věřím, že se budeme snažit minimalizovat byrokracii, zjednodušovat podmínky a tak dále. Uvedu jeden příklad, který se týká odlesňování. Některé výrobky, například ze dřeva, by podle nařízení ještě minulé komise měly nést označení, zda přispěly k odlesňování. U nás k žádnému odlesňování nedochází, naopak u nás dřevní hmoty přibývá. My se snažíme řešit problémy brazilských pralesů či Indonésie. Ten systém není připravený a my chceme po EK, aby zvážila odložení účinnosti, aby byl ten systém připraven tak, aby nedocházelo ke snadnému obcházení, například prostřednictvím toho, že si od někoho za velké peníze nechám tu licenci vystavit a tak dále.

Jakou roli pro Česko bude mít Veronika Vrecionová v čele vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu?

Jsem moc rád, že Česká republika získala tento vlivný post v Evropském parlamentu, protože zemědělský výbor opravdu k těm vlivným patří. Když se podíváte na evropský rozpočet, tak zhruba třetina jde právě na zemědělský sektor. S Veronikou Vrecionovou se osobně známe, řadu věcí jsme konzultovali, už když byla členkou tohoto výboru a teď když je předsedkyní, tak jsme domluveni na velmi úzké spolupráci. Pro Česko je to jeden z klíčových postů v EP.

Byl byste pro pokračování na stejném vládním půdorysu i po příštích volbách? V posledních měsících se zdá, že koalice možná trochu vyčerpala svůj potenciál a že shoda už se dosahuje jen těžko.

Když se podíváte na rozhodování naší vlády, tak my se v 95 % případů shodneme. To, že občas něco nefunguje, to je pravda. Je to lidské, je potřeba to napravovat. Že by se potenciál vyčerpal, to si nemyslím. Je otázkou, jak voliči rozdají karty, ale ten pomyslný střet mezi viděním světa je nastaven poměrně jasně. Mě šokují některá vyjádření nejen těch extremistických stran, ale i těch, kteří se tváří jako skutečná opozice. Co někdy padá z Aleny Schillerové nebo Karla Havlíčka mě skutečně šokuje, nemluvě o jejich předsedovi. Je naší odpovědností, abychom je dokázali ve volbách porazit.