Lidé si v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 82. výročí vyhlazení obce

Lidé si dnes v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 82. výročí vyhlazení obce nacisty. Program začal tradičně mší na základech kostela svatého Martina. Sloužil ji kardinál Dominik Duka. Připomněl utrpení i bolest dětí, a to nejen v souvislosti s lidickou tragédii, ale též v současném kontextu. Květinové dary ke společnému hrobu lidických mužů položily desítky představitelů nejen státních institucí a organizací. Příběh Lidic je třeba si připomínat, aby se podobné tragédie neopakovaly, avšak problémem je i to, že postupně ubývají očití svědci, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

"Je to teď na nás, na paměťových institucích, historicích, učitelích, ale i rodičích, abychom to, co se dělo, a ty mnohdy velice tragické dějiny, abychom o tom vypravovali dětem, právě proto, aby se to třeba neopakovalo," uvedl Stehlík. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, která se ale ze zdravotních důvodů piety neúčastnila. Přišlo několik lidických dětí, kterých celkem žije šest, z toho čtyři v ČR. Ze Švýcarska dnes přijel například Jiří Korecký. Pietní akce se účastnili i čeští političtí představitelé nebo zahraniční diplomaté.

Memento Lidice - 82. výročí vypálení Lidic je připomínkou hrůz války a také památky všech obětí. Nezapominejme!
A předávejme tuto historickou paměť mladé generaci. pic.twitter.com/ZO1XBVGRO0

— Marek Výborný (@MarekVyborny) June 15, 2024

Lidice. Jedno z nejhorších zvěrstev, jež Němci kdy spáchali.

Je naším společným úkolem zajistit, aby budoucí generace mohly žít v míru. Usilujme společně o to, aby si žádná mocnost netroufla porušovat lidská práva, brutálně vraždit nevinné a brát lidem svobodu.

Nezapomeneme.🖤 pic.twitter.com/l92n8YkQXs

— Andreas Künne (@velvyslanec_SRN) June 15, 2024

Duka dnes zmínil i válečný konflikt na Ukrajině a vyzval účastníky mše k zamyšlení nad skutečnou podobou podpory Ukrajiny a dostatečností její míry. "V mnohém nám chybí odvaha i pravdivost," řekl Duka. Nejen při pietních vzpomínkách v Lidicích při projevech opakovaně zaznívalo, že se už nikdy obdobné tragédie jako v Lidicích nesmějí opakovat. "A najednou jsme svědky toho, že se podobné věci, jaké se staly v Lidicích, opakují, a ne tak daleko od nás," dodal Stehlík.

Náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec a brig. gen. Roman Hyťha se dnes zúčastnili pietního aktu k uctění památky obětí vyhlazení obce Lidice.

Svým gestem vyjádřili úctu a vzpomínku na 340 obyvatel Lidic, z nichž bylo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Tito obyvatelé byli buď… pic.twitter.com/bIC5Wv6Vot

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) June 15, 2024

82. výročí vyhlazení obce Lidice 🕯️

Předseda @Vystrcil_Milos a senátor @ruzickavsenatu uctili památku obětí vypálení Lidic. Záminkou pro tento hrůzný čin byla pro nacisty domnělá souvislost osobního dopisu jednoho z občanů s atentátem na říšského protektora Heydricha. pic.twitter.com/vcT1Cl66cz

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) June 15, 2024

Při svém poděkování vyjádřil soustrast rodině Winifred Horákové, manželce letce RAF Josefa Horáka, který pocházel z Lidic. Horáková zemřela před týdnem ve věku 101 let. Z Lidic pocházel též další letec RAF Josef Stříbrný. Horák se v roce 1945 vrátil do Československa i se svou britskou ženou, kterou si vzal v roce 1942, a dvěma syny. Bydleli u Horákovy sestry Anny v Kladně. Winifred měla domovský list jako občanka Lidic. Učila se česky a pomáhala třeba při tlumočení pro zahraniční návštěvy, ale i při dalších aktivitách.

Po únoru 1948 byl Horák z armády propuštěn, poté se kvůli obavám z perzekucí vrátil do Anglie. Nejprve se mu podařilo dostat za hranice ženu a děti, on sám poté uprchl ilegálně přes Rakousko a následně opět pracoval v RAF. Zahynul při leteckém neštěstí v roce 1949. Vdova se podle Stehlíka zejména po roce 1990 opakovaně do Československa vracela a setkávala se se svou švagrovou provdanou Nešporovou. Obě ženy ředitel znal a vzpomíná například, jak spolu zpívaly české písně. "Byla to mimořádná dáma, která si nikdy na nic nestěžovala, která byla nesmírně silná," popsal Stehlík.

Účastníci pietního programu též uctili památku dětských obětí války u jejich pomníku. Ředitel památníku pak předal pamětní odznaky významným spolupracovníkům i zaměstnancům Památníku Lidice.

Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů. Děti a ženy odvezli nacisté do gymnázia. V prostorách současné tělocvičny strávily tři dny, poté je násilně rozdělili. Ženy převezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů se během druhé světové války stalo 340 lidických obyvatel. Vrátilo se 143 žen a 17 dětí. Vesnice byla zcela zničena. Stavba nových lidických domů nedaleko současného pietního území začala v roce 1948.