Tlak na změny astronomických výsluh narůstá. Policisté jdou za Rakušanem

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních složek je už dlouho předmětem ostré debaty. Návrh na změnu současných pravidel, který by zvedl minimální hranici pro získání výsluh z 15 na 20 let služby, poprvé podpořil místopředseda Odborové organizace bezpečnostních sborů Martin Červenka. Po revizi systému vyplácení rent volají jeho kritici s tím, že aktuální stav je dlouhodobě neudržitelný a ze státního rozpočtu odsává čím dál tím více miliard. Jednání je nově nakloněno ministerstvo vnitra, jiní se ale dál vzpouzí.

Podle aktuální legislativy mají příslušníci bezpečnostních sborů po 15 letech služby nárok na výsluhový příspěvek ve výši 20 procent měsíčního příjmu, přičemž s každým dalším rokem tento podíl narůstá až na maximálních 50 procent. Kritici systému upozorňují na jeho finanční náročnost a demotivující vliv na dlouhodobé setrvání příslušníků ve službě.

„Patnáct let je málo. My chceme, aby tady ten příslušník byl delší dobu. Minimálně by měl mít odslouženo 20 let,“ řekl Červenka v pořadu Otázky Václava Moravce. Dodal, že současné nastavení považuje za nelogické. Zároveň však zdůraznil, že jakékoli změny by se neměly týkat již vysloužilých policistů. „Pravidla hry se v průběhu nemění,“ doplnil.

K návrhu se připojil také bývalý policejní prezident a senátor Martin Červíček (ODS), který uvedl, že hranici by bylo vhodné zvýšit na 25 let. Podle něj je nutné, aby policisté měli větší motivaci zůstat ve službě déle. „Je potřeba nastavit nová pravidla,“ prohlásil.

Finanční zátěž a vliv na rozpočet

Náklady na výsluhy dlouhodobě rostou. V roce 2022 stát vyplatil všem bývalým příslušníkům ozbrojených složek včetně armády na rentách více než 12 miliard korun. Ministerstvo vnitra však změny v systému zatím nepřipravuje. „Ministerstvo vnitra nechystá v problematice nastavení výše výsluhového příspěvku žádné změny,“ uvedla mluvčí resortu Hana Malá.

„Nicméně předpokládáme, že toto téma bude jedním z předmětů schůzky ministra vnitra Víta Rakušana se zástupci odborů bezpečnostních složek, která se uskuteční začátkem příštího týdne,“ dodala, což je posun oproti dřívějším vzkazům, které z resortu docházely.

Vyšší ohodnocení aktivních příslušníků

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil současný systém za nešťastný. „Před lety jsme zavedli systém, který podle mě není úplně šťastný. Myslím, že by bylo pochopitelnější, kdyby ti, co jsou právě v té službě, měli v tom okamžiku vysoké mzdy,“ řekl. Zároveň však připustil, že změna systému výsluh je citlivé téma, protože by například nebylo možné měnit pravidla pro ty, kdo již výsluhy pobírají. „Ta debata nás čeká a bude jedno, o jakou vládu půjde,“ dodal.

Odbory v rozkolu: Ostrá kritika od NOS PČR

Proti návrhům na změnu se ostře vymezil Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR). „Zcela odmítáme jakékoliv zásahy do systému výsluh a důrazně se distancujeme od jakýchkoliv jednání a výzev za účelem změny současných výsluhových nároků,“ uvedlo předsednictvo svazu ve svém prohlášení. Změny podle něj ohrožují stabilitu sborů, obzvláště v současné době zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace.

„Jsme přesvědčeni, že jakékoli zásahy do systému výsluh mohou v této době naopak zhoršit personální stabilitu bezpečnostních sborů a tím i vnitřní bezpečnost obyvatel naší vlasti,“ dodali zástupci svazu.

Červenka upozornil, že policii aktuálně chybí přes 5 800 lidí, přičemž skutečné číslo je ještě vyšší, protože zahrnuje i příslušníky na rodičovské dovolené nebo v odborné přípravě. „Personální situace u policie je velmi vážná, u Vězeňské služby dokonce kritická,“ uvedl. Řešení vidí ve zvýšení platů a zavedení platového automatu, který by vázal policejní platy na průměrnou mzdu.