Trump vystavuje účet. Evropa má za konec války zaplatit biliony dolarů

Ve středu proběhl telefonický hovor mezi bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který odstartoval proces příprav na mírové rozhovory. Zatímco Trump se snaží zahájit diplomatické úsilí, jeho ministr obrany vzkázal evropským spojencům, že většina odpovědnosti za jakékoli dohody o urovnání konfliktu padne právě na jejich bedra, píše agentura Bloomberg. A podle jejích odhadů půjde především o závratné výdaje.

Podle odhadů analytiků z Bloomberg Economics by ochrana Ukrajiny a současné posilování armád hlavních evropských států mohly během příštích deseti let vyžadovat dodatečné výdaje až ve výši 3,1 bilionu dolarů. Taková investice by mohla odhalit dlouhodobé rozpory, které Evropská unie doposud spíše přehlížela.

Evropa nyní čelí zásadnímu dilematu. Na jedné straně stojí vysoké náklady spojené se zajištěním bezpečnosti kontinentu, na druhé straně se zvyšuje přesvědčení, že spoléhat se na Spojené státy již není dlouhodobě udržitelné. Politici i bezpečnostní experti podle agentury varují, že pokud Evropa nedokáže vytvořit věrohodnou odstrašující sílu, bude Putin pokračovat v destabilizaci regionu.

Podle analýzy Bloomberg Economics zahrnují odhadované náklady nejen podporu Ukrajiny během vyjednávání, ale i obnovu její válkou zpustošené infrastruktury a armády. Jen samotné znovuvybudování ukrajinských ozbrojených sil by mohlo v příštích deseti letech vyžadovat až 175 miliard dolarů, v závislosti na tom, v jakém stavu budou ukrajinské jednotky v okamžiku dosažení dohody a jak rozsáhlé území bude třeba bránit. Kromě toho by mírová mise čítající 40 000 vojáků mohla stát přibližně 30 miliard dolarů, přičemž prezident Zelenskyj již nyní upozorňuje, že počet potřebných jednotek bude pravděpodobně ještě vyšší.

Většina prostředků by však směřovala na posílení armád samotných členských států EU, aby se jejich obranné rozpočty přiblížily hranici 3,5 % HDP, jak naznačují aktuální jednání v sídle NATO v Bruselu. Dodatečné financování by umožnilo rozšířit zásoby dělostřelecké munice, posílit protivzdušnou obranu a modernizovat raketové systémy. Kromě toho by přispělo k ochraně východních hranic EU a zajistilo vyšší připravenost evropských armád k rychlému nasazení. Pokud by tyto výdaje byly kryty dluhem, zvýšily by potřebu půjček pro pět největších evropských členů NATO o dalších 2,7 bilionu dolarů v následujících deseti letech.

Trump si se šéfem Kremlu telefonoval více než hodinu, oba vůdci se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz Putina vpádem do sousední země před téměř třemi roky. Trump si poté telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Později americký prezident oznámil, že se s Putinem pravděpodobně setká v Saúdské Arábii. Ministři zahraničí několika evropských zemí následně uvedli, že při jednání o Ukrajině nelze přijmout žádné rozhodnutí bez Kyjeva a Evropy.