Státu skáče deficit, městům s kraji leží bokem 33 miliard. Neinvestují, kritizují ekonomové

České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, vloni hospodařily s přebytkem skoro 33 miliard korun – v historii České republiky jde o třetí nejlepší výsledek vůbec. Na jednu stranu dobrá zpráva, na stranu druhou problém ve chvíli, kdy stát hledá, kde by se dalo co ušetřit, nebo nabrat. Podle ministerstva financí by samosprávám bez nedávné změny daňového systému příliš nezbylo, ekonomové ale mají za to, že obce a kraje nedostatečně investují peníze, které by se hodily právě vládě Petra Fialy.

O výsledcích hospodaření samospráv nedávno informoval resort financí ve své zprávě. Z ní vyplývá, že obce a kraje v tuzemsku vloni hospodařily s přebytkem 32,8 miliardy korun. Meziročně ale přebytek klesl, předloni totiž činil dokonce 41,4 miliardy. I tak jde ale o jeden z nejlepších roků.

„Hlavním důvodem je poslední změna rozpočtového určení daní. Kdybychom nezvýšili koeficienty na podíl obcí a krajů na rozdělení daní, tak by loni byly na nule,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Sesekejme samosprávy, hlásá NERV

Takzvané rozpočtové určení daní (RUD) udává, jestli některé daně poputují státu, nebo menším jednotkám jako obce a kraje. Ty z něj právě někdy dostávají solidní částky. Největší přebytek z obcí v zemi zaznamenala vloni Praha, a to zhruba 15,5 miliardy korun, tedy téměř polovinu. Příjmy města činily více než 120 miliard a výdaje méně než 105 miliard korun.

Nápad na sesekání samospráv se mimo jiné objevuje i mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Rada poukazuje na to, že Česká republika má dlouhodobě značný počet obcí (celkem 6254). „Díky existenci velkého počtu malých obcí dochází k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor v rozsahu, kumulaci volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj „polštář“, k velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance, neboť obce nemají vlastní zdroje, ale pouze ty, které byly vybrány a přerozděleny ze systému RUD,“ myslí si rada.

Podle NERVu by se tak měl zredukovat počet českých obcí, což by mohlo státní kase přinést až 10 miliard ročně.

Neinvestují, zní od expertů

Ekonomové plusové hospodaření samospráv označují především za promarněnou příležitost. „Z hlediska rozpočtové disciplíny je samozřejmě dobře, když kraje a obce hospodaří s přebytky, než kdyby byly systematicky ve schodcích, nicméně ono to může ukazovat to, že nejsou schopny dostatečně alokovat peníze, které jim jsou určeny. Lepší by tak bylo, kdyby se zlepšila místní infrastruktura. Přebytky nemusí být za každou cenu pozitivní,“ míní ekonom David Marek, který radí prezidentu Petru Pavlovi v ekonomických otázkách.

Podle zákona o rozpočtovém určení daní se od roku 2021 rozděluje krajům 9,78 procenta výnosů a dle přepočteného procentního
podílu obcím 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka soudí, že změna zákona prospěla, je ale otázkou, jestli by kvůli neschopnosti samospráv investovat neměla znovu projít změnami.

„Tuto debatu bychom zřejmě nevedli, nebo nevedli alespoň v takové míře, kdyby obce a kraje alokované finanční prostředky proinvestovaly. Přitom zřejmě neexistuje obec a kraj, kde by například školství neprospěla dodatečná finanční injekce, silnice nepotřebovala opravit, nebo nebylo nutné rozšířit kapacity pro ekologické nakládání s opady apod. Prostoru pro investice je spousta a výtky o pasivitě krajů a obcí jsou na místě,“ řekl redakci.

Podle Marka by ale záleželo na tom, jaké služby by se přenesly na stát a jaké na samosprávy. „Pak by se musela otevřít diskuze o tom, zda má třeba školy platit stát, nebo obec. To nejde oddělit od sebe,“ připomíná.

Negativní rating

Ekonom Lukáš Kovanda ještě připomíná, že disproporce mezi státem a samosprávami si začínají všímat i světově významné ratingové agentury. Příkladem je hlavní město. „Stejně jako Česku i jeho metropoli Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance České republiky,“ míní.