Svrhnout Ursulu

KOMENTÁŘ

Svrhnout Ursulu
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Markéta Malá
Sdílet:

Hlavní zprávy

Nový světový řád. Na Ukrajině je šance maximálně na remízu

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Brusel prý vyslyšel volání po tom, že Evropa „musí konat“. Tak koná. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „přezbrojení“ evropského obranného průmyslu. Ten má mobilizovat až 800 miliard eur.

Má jít o uvolnění rozpočtových pravidel, přerozdělování peněz z existujících kohezních fondů nebo společné financování. Tedy vznik nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur. Pravděpodobně formou vydání společných dluhopisů. Stejně jako tomu bylo za covidu v roce 2021, kdy se Unie skrze balíček Next Generation EU poprvé společně zadlužila, a ze všech zemí se tedy chtě nechtě stali dlužníci.

 

Také se mají uvolnit investiční omezení Evropské investiční banky. To doufejme znamená i snazší získání půjček pro evropské zbrojaře. Takže to trvalo „jen“ pár let a došli jsme zase k tomu, že zbrojařské firmy nebudou patřit pod nefinancovatelný špinavý byznys.

Uvolnění dluhových pravidel by zase znamenalo, že by se obranné výdaje naoko nezapočítávaly do oficiální výše deficitů. Jenže ty dluhy by ve skutečnosti rostly. To znamená, že někde jinde by se ve výdajích muselo ubrat. A to ve výdajích na dekarbonizaci, protože všechno dohromady mít nelze. Zadlužení kvůli dobře a chytře směřovaným investicím je rozhodně namístě (a že se výdaje na obranu navýšit musí, asi nikdo nerozporuje). Jenže EU se chystá opět zadlužit, aby měla na tolik potřebné výdaje na obranu i naplňování totální deindustrializace Evropy, rozumějme právě oné dekarbonizace.

Bez totálního přehodnocení Green Dealu se nikam hnout nejde. Místo toho, aby to bylo dalším bodem v přezbrojovacím plánu von der Leyenové, přišla Komise minulý týden s pokračováním zajetého trendu ve formě Clean Industrial Dealu (Dohoda o čistém průmyslu). Psali jsme zde. A místopředseda Komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné to doprovází slovy o tom, že cílem je „učinit z Evropy světového lídra čistého průmyslu“ a že „dekarbonizace se stává naší růstovou strategií“.

Nerůstem chce vedení EU zachraňovat průmyslové podniky. A snižování cen energií (protože i Brusel si uvědomuje, že až pětkrát vyšší ceny plynu a elektřiny než v USA jsou dost zásadní problém) chce řešit pseudozásahy typu snižování zdanění elektřiny nebo DPH v členských zemích. S tím, že cenu elektřiny silně ovlivňuje volatilní cena plynu, se nic dělat nebude. A hlavně se nebude vůbec nic měnit na systému emisních povolenek, které umrtvují jakýkoli vývoj v energetice i v průmyslu. Protože uměle zdaňují a zdražují a jejich cenový vývoj je nepredikovatelný. Bez tohoto kroku nemá smysl se bavit o tom, že nastává změna k lepšímu.

V čem lze vidět alespoň záblesk jasnějšího uvažování, je návrh Komise odsunout drastické pokuty pro automobilky za nesplnění emisních cílů, které měly platit už za letošní rok. Teď dostanou trochu více času, do roku 2027. Alespoň v tomto případě von der Leyenová ustoupila a tlaku některých europoslanců (jde také o iniciativu Česka a Itálie) podlehla. Nic to nemění na tom, že právě ona je hlavní proponentkou stále platných zelených politik, které průmysl trvale poškodily a nadále poškozují, a její další setrvávání ve funkci je těžko obhajitelné.

 

×

Podobné články