Kontroverzní trestný čin o „cizí moci“ zamíří k Ústavnímu soudu. Přidají se senátoři ANO

Senátoři ANO se podle jejich předsedkyně Jany Mračkové Vildumetzové připojí k podnětu na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který slíbil pro Ústavní soud připravit senátor Michael Canov (SLK). Senátorka to dnes oznámila na sociální síti. Canov chce kritizované doplnění trestního zákoníku napadnout kvůli tomu, že jej považuje za příliš obecně formulovaný a také za ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou agresí. Novela nabyla účinnosti v úterý. Ve hře je i její změna jiným zákonem, jak informoval deník Echo24.

„Dáme přílepek ‚neoprávněná činnost pro cizí moc‘ k Ústavnímu soudu. Chceme ho zrušit. Je zneužitelný a nebezpečný,“ uvedla Mračková Vildumetzová. Pro podnět k Ústavnímu soudu je třeba 17 senátorů, senátorský klub ANO má 14 členů. Při lednovém projednávání takzvaného lex Ukrajina se ovšem proti zavedení zavedení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc vyslovilo 31 ze 75 přítomných senátorů včetně části členů klubu ODS a TOP 09 kolem Hany Kordové Marvanové.

Canov tehdy uvedl, že doplněk trestního zákoníku byl do lex Ukrajina doplněn poslanci „bez jakékoli souvislosti“. Formulaci nového trestného činu označil za vágní, zneužitelnou a „ve svém důsledku omezující svobodu slova“, což ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítl. Zastánci změny rovněž namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.

Za neoprávněnou činnost pro cizí moc v základní sazbě hrozí až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahuje se na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.

Zavedení trestního postihu neoprávněné činnosti pro cizí moc je podle Rakušana nezbytné kvůli omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací, netýkalo by se verbálních projevů například na sociálních sítích. Postihovat má ty, kdo by úmyslně pracovali pro cizí moc, zdůraznil ministr. Rakušan jako příklad uvedl bývalého pracovníka ministerstva zahraničí, který informace z diplomatické pošty předával ruské zpravodajské službě, nebo skupinu cizinců, která shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech nebo mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Žádný z nich podle platného práva nemohl být potrestán, dodal ministr.

Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh novely trestního zákoníku i již schválený tzv. lex Ukrajina, ale zřejmě dozná změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) totiž po kritice opozice i odborníků podal pozměňovací návrh. Ten mimo jiné výslovně stanoví, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné tehdy, pokud bude „neoprávněné“.