Zelenskyj obráží Evropu s „vítězným plánem“. Přiměje Putina jednat o míru?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně brázdí Evropou se svým „vítězným plánem“. Po jednání s francouzským prezidentem Macronem a britským premiérem Starmerem představí svůj tajný vítězný plán také německému kancléři Scholzovi. Detaily Zelenského strategie zatím nejsou veřejné. Mělo by jít o kroky nutné k tomu, aby přiměl Rusko jednat v blízké době o míru. Některé jeho části ale už zřejmě do médií unikly.

Zelenskyj začal obrážet evropské státníky v polovině týdne poté, co se kvůli neúčasti amerického prezidenta Bidena zrušila plánovaná sobotní schůzka kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu, kam Biden odmítl odjet kvůli hurikánu Milton. Ukrajinský prezident vyrazil nejdřív ve středu do Chorvatska. Ve čtvrtek byl ve Velké Británii, Francii a Itálii a na pátek plánuje schůzku s Papežem Františkem ve Vatikánu a potom také s německým kancléřem Olafem Scholzem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Na programu schůzek jsou dodávky dalších zbraní a hlavně realizace Zelenského „vítězného plánu“. Německý Bild ve čtvrtek napsal, že Zelenskyj poprvé od začátku války vysílá signály, že je připraven jednat s Ruskem o příměří podél současných frontových linií. Ukrajinský prezident to po čtvrteční návštěvě Elysejského paláce odmítl s tím, že jednání o příměří Ukrajiny s Ruskem není tématem, které by probíral na schůzkách s evropskými lídry.

Je však jasné, že právě jednání o příměří jsou hlavním cílem, k němuž jeho plán ve výsledku vede. Zelenskyj ho představil poprvé na uzavřených jednáních na nedávném valném shromáždění OSN v New Yorku, kde se on a jeho ukrajinští diplomaté účastnili mnoha schůzek za zavřenými dveřmi, přičemž sám Zelenskyj pak hovořil osobně nejen s končícím prezidentem Bidenem, ale také s republikánským kandidátem na prezidenta Trumpem.

Podle britského listu The Financial Times, který hovořil s několika diplomaty, kteří se jednání v USA účastnili, ale odjel Zelenskyj ze Spojených států na konci září „s prázdnou“. A to jak v otázce požadavku na použití západních zbraní hluboko na území Ruska, tak ohledně konkrétních příslibů pro vstup Ukrajiny do NATO a dalších bezpečnostních záruk. To jsou přitom také hlavní body Zelenského plánu, podle kterého by měla mít osvobozená část Ukrajiny alianční ochranu – podobně jako dříve Západní Německo.

Plán dále zahrnuje také požadavek na masivní množství západních zbraní, které mají umožnit ukrajinské armádě ničit sklady zbraní, ropné rafinerie, tím dostat Rusko pod tlak a přimět ho jednat o míru. Přestože Zelenského vítězný plán v podstatě opakuje staré požadavky, jeho skutečný význam spočívá podle vysokého ukrajinského představitele, který o něm mluvil s novináři, v tom, že posouvá ukrajinské válečné cíle od úplného osvobození všech okupovaných území k dosažitelnějšímu milníku, a sice zpětnému získání alespoň většiny zabraných území.

Součástí plánu má být také nedávná ofenziva směrem do ruské Kurské oblasti, přičemž Zelenskyj prý plánuje využít ruská území jako trumf při budoucím vyjednávání s Moskvou. „Stále otevřeněji mluvíme o tom, jak to skončí a čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla trvalé mírové dohody,“ řekl The Financial Times jeden z diplomatů, který byl přítomen na jednání v New Yorku.

Ačkoli Zelenskyj může svou misí v Evropě dosáhnout dílčího úspěchu a získat příslib dalších zbraní, je všeobecně známo, že bez podpory USA a amerických zbraní významnějšího vojenského úspěchu na frontě nedosáhne. Američtí představitelé jsou ale kvůli obavám z další eskalace konfliktu v tuto chvíli zdrženliví. Ve středu pozornosti jsou v tomto ohledu především nadcházející prezidentské volby, v nichž se utká Donald Trump se současnou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. A dosluhující prezident Biden v závěru svého posledního funkčního období zásadní rozhodnutí dělat nechce. Důležitá rozhodnutí o dalším americkém postupu tak zřejmě učiní až nově zvolený americký prezident.