Éra excentrického pijana končí. Odchod Zemana podle NYT vrátí Česko na prozápadní cestu

České prezidentské volby jsou podle listu The New York Times (NYT) důležité ani ne tak pro to, co přinesou, jako spíše pro to, co ukončí; a sice éru dosavadního „excentrického a tvrdě pijícího“ prezidenta, který se často dostával do sporů s českou vládou a evropskými spojenci kvůli své snaze o sbližování s Ruskem a Čínou. Bez ohledu na to, který ze dvou finalistů – bývalý generál NATO Petr Pavel (35,40 procenta hlasů) a miliardář a expremiér Andrej Babiš (34,99 procenta) – nakonec zvítězí, „odchod Miloše Zemana, českého prezidenta poslední dekády, by měl zahraniční vztahy země vrátit na jednoznačně prozápadní cestu“, míní NYT, podle kterého si Pavel i Babiš přejí bližší vztahy se Západem a NATO.

Deník konstatuje, že role českého prezidenta je především ceremoniální, ale Zeman ji využíval a podle svých kritiků i zneužíval, aby z Pražského hradu učinil alternativní centrum zahraniční politiky zaměřené na budování vztahů spíše s Východem než se Západem.

„Jen několik dní před tím, než v pátek začalo první kolo voleb, měl Zeman videokonferenční hovor s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který Prahu vyzval, aby ‚aktivně podporovala‘ vztahy Číny s východní a střední Evropou; což je něco, co není pravděpodobné, až Zeman v březnu formálně odejde,“ píše americký list.

Na to, až Zemanova éra končí, se tak těší i český ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož to přinese novou šanci a zásadní nový impuls české zahraniční politice. „Zemanova éra skončila a bez ohledu na to, kdo vyhraje, se situace změní. Škodil české zahraniční politice. Byl více otevřený Východu, více otevřený Rusku a Číně,“ říká podle NYT v podobném duchu politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.

Deník připomíná, že česká vláda v čele s Petrem Fialou je silným podporovatelem Ukrajiny. Zeman, zděšený ruskou invazí na Ukrajinu, podle deníku v posledních měsících dává najevo menší nadšení pro úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale zároveň udržuje vřelé vztahy s jeho nejbližšími evropskými přáteli – maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, které NYT označuje za autoritářské vůdce.

V kontrastu ve Zemanem jsou finalisté prezidentské volby podle NYT zaměřeni spíše na Západ než na Východ, i když oba zahájili svou kariéru v komunistickém Československu a byli členy komunistické strany. Babiš, který byl politickým spojencem Zemana, se krátce před volbami setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a sice má dobré vztahy s Orbánem, ale během působení v úřadu premiéra nedával najevo žádné sympatie vůči Rusku. Pavel se zase stal šéfem českého generálního štábu a poté stanul v čele vojenského výboru NATO, připomíná deník.