Rudá revoluce. Volby ve Francii přinesly chaos. Proč nastala v Británii smrt konzervatismu

Británie a Francie jsou věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Důsledky voleb analyzujeme v novém vydání Týdeníku Echo.

„Konzervativci jsou ve smrti. Lidé chtěli menší stát a menší migraci. Dostali opak“. Že britští konzervativci, známí taktéž jako toryové, směřují po 14 letech k drtivé porážce, bylo jasné již dlouho dopředu. Proto jsme se sešli s britským politologem Matthew Goodwinem ještě před volbami, abychom důvody konzervativní katastrofy podrobně probrali. Konečné výsledky (labouristé 411 křesel, konzervativci 121 a Reform UK 5 křesel) potvrzují Goodwinovy teze. Rozhovor vedl Ondřej Šmigol.

Národní parky u nás patří ideologům. Sevření se za vlády pětikoalice upevnilo. Kolem národních parků roste napětí a formuje se domorodá rezistence, tak jako ještě nikdy za existence České republiky. Aktuálně je vláda v klinči s místními hned na třech místech: ve stávajícím NP České Švýcarsko, kolem plánovaného národního parku Křivoklátsko a na Břeclavsku, kde u soutoku Moravy a Dyje naráží na odpor už i vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO). Při bližším pohledu zjistíme, že zmíněné střety jsou provázané a že zkušenosti s neúprosnou správou národního parku (NP) v jednom místě slouží dnes jinde jako memento. Více v textu Daniela Kaisera.

„Muži z devadesátek to tu nechtějí vyklidit.“ Střet o petici umělců. Česká veřejná debata je často vnímána jako generační spor. Vyhrocené podoby nabyl po zveřejnění petice Vyjádření a výzva umělců a kulturní veřejnosti k AVU, CJCH a NG. Ve studiu Týdeníku Echo o ní s Ondřejem Štindlem diskutovali: básník a kurátor galerie Art brut Praha Jaromír Typlt, kreativní producentka Bontonfilm Studios Kateřina Traburová, kulturoložka pražské Anglo-americké univerzity a hudebnice, členka skupiny Zuby nehty Pavla Jonssonová a Martin Škabraha, který na AVU pracuje jako šéfredaktor časopisu Sešit pro umění, teorii a příbuzné obory.

Já sem patřím! Ich bin ein Tscheche, říká oscarový herec Geoffrey Rush. K České republice prý cítí zvláštní pouto – a v jeho případě to nejsou jen takové ty řeči ze slušnosti. Mimo jiné dobře zná tuzemský animovaný film, obdivuje tvorbu Jana Švankmajera, setkal se kdysi v Paříži se Ctiborem Turbou a s Bolkem Polívkou, dokáže detailně analyzovat podle svých slov „nekorporátní“ festivalovou grafiku Studia Najbrt. Do Karlových Varů se oscarový herec Geoffrey Rush vrátil po dvou letech jako člen hlavní poroty. Rozhovor vedla Veronika Bednářová.

Je ještě Evropa domovem kultury? Kunderovo přeslechnuté varování. "V postbipolárním světě střední Evropa nenašla své místo, přestala být „diagnosťákem“ Západu, kulturním domovem kritiků „provincialismu velkých národů“ (A. J. Liehm), stala se kulturní i ekonomickou periferií, shlukem národů, z nichž každý se integruje po svém do vojenského bloku, kterým se Evropa stala. Česko například bezvýhradně schvaluje její katastrofální zahraniční politiku s nadějí, že bude „miláčkem hegemona Západu“, tak jako po roce 1918 bylo Československo „miláčkem Dohody“. Byla to „zářivá plytkost“." Více v eseji Václava Bělohradského.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.