Vláda dostane na stůl návod na škrtání úředníků

Vláda Petra Fialy (ODS) dostane v nejbližších týdnech na stůl materiál, který by měl sloužit jako konkrétní návod k proškrtání agend státní správy a s tím spojenému propouštění úředníků. Pro Echo24 to řekla mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Materiál obsahuje jednak analýzu zbytnosti vybraných oblastí a konkrétní kroky k nápravě. Vytvořila ho skupina expertů, kterou dala dohromady sama vláda.

Úřad vlády v loňském roce zřídil pracovní skupinu s cílem připravit návrhy a doporučení v oblasti agend státní správy. Ta se skládala ze zástupců ministerstva vnitra, které v revizi agend nese klíčovou roli a připravilo a pilotně otestovalo vlastní metodiku, dále ze zástupců Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde existuje tematická skupina, která se zabývá efektivitou veřejné správy, koordinovaná Alešem Rodem, v neposlední řadě pak představiteli úřadu vlády a ministerstva financí. Koordinací byla pověřena vedoucí úřadu vlády Jana Kotalíková.

Pracovní skupina v rámci své činnosti mimo jiné oslovila rezorty ke zmapování pokroků jednotlivých ministerstev v zefektivňování činnosti státní správy a naplňování programového prohlášení. „Ústřední správní orgány jsou od počátku motivovány ke kritickému posuzování stávajících úkonů ve svých organizacích s cílem zefektivnit svoji činnost. Řada menších kroků obecné povahy již byla ze strany ministerstev učiněna,“ řekl v lednu pro Echo24 tehdejší mluvčí vlády Václav Smolka.

ECHOSALON: „Francouzi jsou rozmazlený národ.“ Proč je vlastně Macron tak nepopulární?

Pracovní skupina se na svých jednáních podle něj věnovala širokému záběru témat, základním úkolem bylo zmapovat existující agendy státní správy, respektive jejich užitečnost pro fungování státu. „Skupina věnovala velkou pozornost i vládním strategiím a organizacím podřízeným jednotlivým resortům. Závěry, shrnutí a případná doporučení budou nejprve konzultována s vládními představiteli a těmi, kterých se případná doporučení mají týkat,“ řekl tehdy Smolka.

Výstupem pracovní skupiny je materiál, který má být v nejbližších týdnech představen vládě. „Materiál shrnuje stávající situaci v několika vybraných oblastech a u vybraných agend představuje konkrétní návrhy na řešení,“ řekla tento týden pro Echo24 současná mluvčí vlády Lucie Ješátková bez dalších detailů.

Sdílnější ohledně detailů nebyly ani jednotlivé resorty či NERV. „MF poskytlo veškerou součinnost pracovní skupině při Úřadu vlády ČR, která se analýzou agend státní správy zabývá. S dotazy ohledně dalšího postupu je tedy potřeba obrátit se právě na Úřad vlády ČR,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Petr Habáň. Podobně reagovala také mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podcast: Není nad dobře natočenou vraždu

Koordinátor skupiny při NERV Aleš Rod na dotazy deníku Echo24 neodpověděl. Jeho kolega z NERV Dominik Stroukal pro Echo24 už dříve řekl, že to, že by stát někdy reálně dokázal zmapovat všechny své agendy, je těžko představitelné. „Abyste si to uměli představit, úplně nejtěžší bylo na začátku si nadefinovat, co je to vůbec agenda. To trvalo týdny, možná měsíce, než se vůbec jako řeklo: Dobře, agenda je tohle,“ uvedl už dříve pro Echo24 ekonom Stroukal s tím, že teprve pak mohla začít samotná analýza.

Stanjura: Příkladem může být oběh dat

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v lednu řekl, že zefektivnění státní správy je jednou z priorit vlády v letošním roce. „Podle mě to je nikdy nekončící práce, to není tak, že to jednou posoudíme, uděláme nějaká opatření a už bude všechno v pořádku. My jako ministerstvo financí se velmi často v připomínkovém řízení soustředíme na to, aby nevznikala nová agenda. Aby nevznikaly nové mandatorní výdaje, to je podstata většiny našich zásadních připomínek v nové legislativě. Nemůžete na jedné straně rušit agendy a přidávat nové, pak je ten efekt pryč,“ uvedl ministr Stanjura.

Dodal, že jeho resort se snaží jít příkladem a provedl vlastní analýzu nejen na ministerstvu, ale i v organizačních složkách státu, které patří pod ministerstvo financí. „A pak podle toho budeme postupovat, něco bude chtít změnu legislativy, něco může být i exekutivní rozhodnutí,“ poukázal Stanjura.

Zároveň ministr dodal jeden konkrétní příklad. „Musíme zlepšit oběh dat obecně. Stát ví všechno a současně neví skoro nic, protože nemá podpůrné databáze. A pak se těžko dělají cílená opatření, ať už v sociální nebo v jiné oblasti, protože nemáte dostatek dat. Pak děláte plošná opatření, která jsou možná jednodušší, ale jednak jsou nákladnější a jednak jsou nespravedlivá, protože dávají pomoc těm, kteří ji nepotřebují a ti, kteří ji potřebují, nedostávají tak vysokou pomoc, jak by mohla být,“ řekl Stanjura.

Počet státních úředníků se v posledních dvou dekádách pohyboval mezi 63 a 79 tisíci. V současnosti jich je přibližně 76 tisíc, což představuje 16 procent všech státních zaměstnanců. Výdaje na platy státních zaměstnanců pak dosáhly v roce 2023 celkem 258 miliard korun, což tvoří 11,6 procenta výdajů státního rozpočtu a 3,5 procenta HDP. O problému jsme psali zde.