Česko možná nesplní závazek. NATO mu nemusí uznat výdaje na obranu

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila už podruhé zákonem daný minimální rozpočet na obranu ve výši 2 procent HDP. Ani to ale nakonec nemusí ke splnění samotného aliančního závazku stačit. Do peněz na obranu pro příští rok totiž vláda započítala i výdaje dalších ministerstev a stejně jako u letošního rozpočtu doteď není jasné, zda je NATO nakonec uzná.

Vláda si při sestavování rozpočtu na příští rok pomohla v kolonce výdajů na obranu stejně jako loni z menší části i výdaji dalších resortů. Celkem půjde na obranu státu podle Černochové příští rok téměř 161 miliard korun. Z toho rozpočet samotného ministerstva obrany pro rok 2025 činí 154,4 miliardy.

Významná část všech peněz utracených ministerstvem obrany (asi 43 procent) poputuje do výzbroje, výstroje, infrastruktury a informačních technologií. 20,5 miliardy pak bude v příštím roce stát financování dlouhodobých strategických projektů. Jde zejména o zálohy na stíhačky F-35, pásová bojová vozidla pěchoty CV90, dále transportní letouny Embraer C-390, izraelské protiraketové systémy Spyder nebo houfnice Caesar.

Zbývajících 6,4 miliardy z avizovaného rozpočtu na obranu tvoří podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výdaje na provoz Státního fondu hmotných rezerv, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu a také náklady ministerstva zahraničí spojená s českým členstvím v NATO, tedy výdaje jiných resortů. Podobné to bylo i při sestavování rozpočtu na letošní rok. Dá se tedy říct, že vláda opět hledala výdaje, které mohou aspoň trochu souviset s obranou, kde se jen dá.

Jak upozornil iRozhlas.cz, pro příští rok do nich započítala také 60 milionů korun na lepší zabezpečení areálu Pražského hradu z rozpočtu prezidentské kanceláře. Ministerstvo vnitra zase jako obranné výdaje vykáže 129 milionů určených třeba na nový informační systém VegaT, výdaje na styčného důstojníka hasičů při NATO nebo také modernizaci střelnice pro potřeby policejního Útvaru rychlého nasazení.

U dodatečných výdajů z jiných kapitol ale není jisté, zda je NATO v plné výši uzná. Zatím to definitivně není jasné ani u loni schvalovaného rozpočtu na rok 2024. Dozvědět bychom se to měli teprve příští rok na jaře. U letos schvalovaného rozpočtu potom až napřesrok. Že může být vykázání některých výdajů problematické, přiznává i sama ministryně obrany.

„Objevily se nám tam náklady, o kterých víme, že nejsou uznatelné, a upozorňovali jsme na to jak ty resorty, tak ministerstvo financí, přesto tam ty položky jsou. Dokonce jsme na to téma psali dopisy a vedli korespondenci, “ řekla Černochová v listopadu poslancům výboru pro obranu.

Ministerstvo obrany přitom původně předpokládalo, že bude v příštím roce hospodařit s o několik miliard korun vyšším rozpočtem, jak v listopadu poznamenal náčelník generálního štábu Karel Řehka, který podle deníku Právo napsal ministerstvu obrany dopis, v kterém žádal o zastavení nákupu nejméně 77 nejmodernějších tanků Leopard 2A8 za asi 52 miliard s tím, že na něj nejsou peníze. Více jsme psali zde.

Brzy ani 2 procenta nemusí stačit

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek uvedl, že členské státy aliance musí posílit výdaje na obranu. Musí být podle něj mnohem vyšší než stávající alianční cíl 2 procenta HDP. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech.

List Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje napsal, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných 2 procent na 3 procenta HDP.

Bezpečnostní expert z Univerzity obrany Richard Stojar pro Echo24 v této souvislosti připomněl, že Donald Trump již během svého prvního mandátu otázku nedostatečných obranných výdajů členských států aliance silně akcentoval: „Upozorňoval mimo jiné, že USA nebudou ochotny bránit černé pasažéry z NATO, a i během jeho druhého mandátu se dá z jeho strany očekávat obdobný postoj."

Ministryně obrany Černochová v pátek na bilanční tiskové konferenci uvedla, že když na to bude vůle, obrana má modernizační projekty připravené. Pro celou řadu lidí jsou podle ní 2 procenta HDP testem. „Budou vyhodnocovat, jak jsme je dokázali utratit a jestli si zasloužíme, abychom dostali jako resort ministerstva obrany přidáno,“ dodala.