Vládní balíček už dostal podobu zákonů. Změní se jich víc než 50

Vláda Petra Fialy (ODS) představila legislativní návrh konsolidačního balíčku, který je připravený pro připomínkové řízení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při pondělní návštěvě Opavy řekl, že se na tvorbě návrhu podílely vedle jeho úřadu ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf financí očekává, že při schvalování návrh dozná změn. Ministerstva se budou moct v připomínkovém řízení k návrhu vyjádřit do příštího pondělí.

„Měníme více než 50 zákonů, takže je to opravdu velký legislativní text. Bylo by neobvyklé a velmi zvláštní, kdyby k žádné změně nedošlo,“ řekl Stanjura v Opavě na dotaz novinářů. Ministerstvo financí informovalo o tom, že meziresortní připomínkové řízení potrvá do příštího pondělí a následně úřad připomínky vypořádá.

Vláda by se podle Stanjury měla návrhem zabývat ve druhé polovině června, aby balíček stihla sněmovna projednat v prvním čtení ještě před prázdninami. Mezi schválením vládou a otevřením návrhu ve sněmovně musí uplynout deset dní, aby se poslanci měli možnost s textem seznámit. Vzhledem k procesu, který návrh čeká při postupném projednávání v legislativní radě vlády, ve sněmovně a v Senátu, je podle ministra „skoro jisté, že je jisté, že výsledný tvar zákona bude jiný než to, co dnes vyjde“.

Vláda chce souborem daňových změn a úspor v dotacích uspořit příští rok na výdajích státu 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Podle opozice koalice místo úspor na straně státu daněmi více zatíží některé skupiny obyvatel.

Kabinet počítá v balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.

Zeštíhlení státu a dotace

V souvislosti se státem se hovoří o snížení objemu platu o 2 % a snížení provozních nákladů všech resortu o pět procent. Ministerstvo vnitra má po létě představit a předat vládě metodiku, která by měla vést k analýze zbytnosti agend ve státní správě. Zároveň se hovoří o tom, že by především jednotlivá ministerstva měla šetřit už letos z důvodu udržení schváleného schodku ve výši 295 miliard. Ten by se jinak podle ekonomů či představitelů vlády udržet nepodařilo (psali jsme zde).

K úsporným opatřením plánuje přistoupit i ministerstvo financí. „Ministerstvo financí v současnosti analyzuje plnění letošního státního rozpočtu a možná rizika spojená s jeho vývojem ve zbytku roku. Vzhledem k dosavadnímu nepříznivému vývoji přitom předpokládáme, že bude nezbytné ve druhé polovině roku přistoupit k úsporným opatřením na straně výdaředstavila reálné znění konsolidačního balíčkujů státního rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva Tomáš Weiss.

„Co se týče konkrétně Ministerstva financí, k 1. červenci 2023 zrušíme za účelem efektivního řízení Finanční správy 77 územních pracovišť finančních úřadů, čímž dosáhneme úspory na provozních nákladech ve výši 150 mil. Kč v následujících třech letech. Pro další úspory na provozních nákladech budeme stejně jako v předchozích letech pokračovat v optimalizaci vykonávaných agend v celém rezortu financí včetně podřízených organizací,“ dodal Weiss.

Vláda výrazně mlží především v souvislosti se zmíněnými dotacemi, obává se mimo jiné silného tlaku nejrůznějších lobbistů. Některé resorty však deníku Echo24 alespoň rámcově naznačily, o co se má jednat. „Škrty se týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství. Na vládě jsme se dohodli, že dokud nebude sestaven rozpočet na rok 2024, tak nebudeme zveřejňovat detaily za jednotlivé rezorty,“ uvedl pro Echo24 ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta pro Echo24 řekl, že resort chce v oblasti národních dotací ušetřit asi 300 milionů. „MPSV touto cestou podporuje především sociální služby. K úsporám v této oblasti ale určitě nedojde na úkor přímé péče. Zaměříme se tedy především na další dotační tituly. Je totiž třeba připomenout, že výdaje MPSV jsou ve většině případů mandatorní,“ uvedl Augusta. „V případě národních dotací chceme v příštím roce uspořit asi 300 milionů korun v rámci dotací týkajících se materiálně technické základny sociálních služeb. Počítáme pak také s asi miliardovou úsporou v případě podpory v nezaměstnanosti. Na základě konsolidačního balíčku zpracováváme i úpravu platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců,“ dodal Augusta.