„Je jasné, kdo je agresor.“ Prezident Pavel v centru Prahy vystoupil na podporu Ukrajiny

Lidé si v centu Prahy připomněli třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Nevládní organizace svolaly na odpoledne na Staroměstské náměstí shromáždění, na kterém vystoupil mimo jiné prezident Petr Pavel a velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč.

Demonstraci zahájil prezident Pavel, který apeloval na propojení bezpečnosti Ukrajiny s bezpečností naší země a také se nepřímo vymezil vůči posledním výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, aniž by ho jmenoval. „Je jasné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo, a kdo je obětí.“ Dále pak varoval před možným opuštěním hodnotové politiky, která byla dosud základem pro spolupráci mezi spojenci.

Na úvod svého proslovu připomněl, že na Ukrajině stále každý den umírají civilisté. A věnoval se historickému exkurzu do nedávné minulosti Ukrajiny, která po konci studené války chtěla být suverénní zemí. „Měli jsme to štěstí, že jsme se stali členy NATO, Ukrajina to štěstí neměla,“ zmínil. Dále kritizoval Rusko za porušení mezinárodních dohod, když anektovalo Krym a část Donbasu. „Ukrajina se hrdinsky brání s obrovským nasazením, a pokud nechceme, aby zvítězilo právo silnějšího, musíme Ukrajině pomoci,“ dodal. Nakonec připomněl, že ukrajinská prohra by byla i prohrou České republiky, a varoval před možným opuštěním hodnotové politiky. Česko podle něj musí trvat na tom, aby Ukrajina i Evropa byly u mírových jednání.

Podle Pavla ještě před nedávnem měly demokratické země na rusko-ukrajinský konflikt shodný názor. „V posledních týdnech slyšíme rozdílné přístupy, které jsou v lepším případě označitelné jako pragmatické, v horším jako opuštění hodnotových zásad politiky, kterou západ uplatňoval v posledních desetiletích,“ uvedl. Přestože je podle hlavy státu v českém zájmu postupovat ve shodě se Spojenými státy a mít s nimi společné strategické zájmy, nemělo by jimi být ustupování diktátorům. Evropa proto musí být podle prezidenta asertivnější a hrát při jednáních větší roli. Za svůj proslov sklidil Petr Pavel potlesk.

Po politicích si lidé vyslechli zážitky účastníků války. Herečka a zpěvačka Jitka Čvančarová z pódia představila příběhy tří dětí, které přežily obléhání Mauriopolu. "Už 1100 dnů a nocí se ani jedno dítě ze všech sedmi a půl milionu dětí, které žily na území Ukrajiny od 24. února 2022, necítilo a necítí v bezpečí," pronesla herečka. Rusko podle ní již zavraždilo 599 dětí, další byly zraněny či uneseny.

Další příběhy převyprávěli zpěvák Milan Peroutka a herec Ivan Trojan. Promluvili i šéfové nevládních organizací či herec Václav Vydra. Po projevech se někteří lidé vydali do pietního průvodu k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Na uspořádání akce se podílely nevládní organizace jako Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, European Congress of Ukrainians, Paměť národa a Díky, že můžem. Organizátorkou shromáždění je Amálie Kovářová. Jedná se o snahu vyjádřit solidaritu s Ukrajinou a připomenout pokračující humanitární krizi, kterou konflikt způsobil.

Lidé si na akci přinesli vlajky Ukrajiny či Evropské unie. Někteří přišli s umělými slunečnicemi a žlutomodrými balonky, někteří mají transparenty odsuzující ruského prezidenta Vladimíra Putina nebo požadujícími zvýšení výdajů na obranu. Na podporu Ukrajiny zazvonily zvony chrámu Matky Boží před Týnem.

V 16 hodin se část účastníků demonstrace vydala na pochod přes Malé náměstí a Karlův most směrem k pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. V první polovině letošní února mělo v Česku dočasnou ochranu podle ministerstva více než 396.700 uprchlíků. Z nich bylo 96 700 dětí a 17 600 lidí nad 65 let. V aktivním věku bylo 171 000 žen a 111 400 mužů.