Brašnářství Tlustý lhalo o svém krachu, chtělo nalákat zákazníky nekalými praktikami

Známé Brašnářství Tlustý a spol. z pražských Vršovic se ocitlo pod palbou kritiky poté, co se ukázalo, že jeho naléhavá výzva na sociálních sítích o hrozícím krachu byla falešná. Firma totiž ve středu zveřejnila na svých sociálních sítích dramatický apel, aby zákazníci podpořili podnikání zvýšeným nákupem, údajně kvůli hrozící insolvenci. Jen o několik hodin později majitel Ivan Petrův ale přiznal, že firmě žádná insolvence nehrozí a že „nikdo nekrachuje“. Poměrně svižně se tak firma stala příkladem toho, jak neetické marketingové praktiky mohou rychle zničit důvěru zákazníků a poškodit reputaci.

„Nikdo nekrachuje. Však jen potřebujeme práci,“ napsal Petrův v reakci na dotaz zákazníka na sociální síti. Tento obrat vyvolal vlnu kritiky nejen mezi zákazníky, ale i odborníky na komunikaci. „Brašnářství Tlustý teď přiznává, že lhali a nekrachují, jen chtěli marketing,“ upozornil na sociální síti X advokát Petr Němec. „Takové praktiky jsou daleko za etickými hranicemi marketingu a jedná se o klamání zákazníka,“ dodal Jiří Böhm, spolumajitel komunikační agentury ABBBA Group.

Majitel Ivan Petrův se však brání, že šlo pouze o emotivní výzvu v těžkém období. „Promítnul jsem do toho obavy, které každého podnikatele v podobné situaci straší, že když je slabé období, tak je k tomu, aby se firma ocitla v existenčních problémech, velmi blízko,“ uvedl.

„Je to taková typická česká mentalita: soused má kozu, tak ať mu chcípne. Musím se proti tomu důrazně ohradit, tohle žádná marketingová akce nebyla. To bych byl šílenec, my tu dáváme všanc naší reputaci,“ ohradil se Petrův pro Hrot24. Přesto jeho slova vyvolala bouři mezi spotřebiteli i odborníky.

Spotřebitelská organizace dTest situaci v páteční zprávě označila za nekalou obchodní praktiku. „Jestliže byly výroky ohledně krachu společnosti nepravdivé či zavádějící, tedy motivované spíše snahou povzbudit zákazníky k novým objednávkám, společnost se mohla dopustit nekalé obchodní praktiky,“ vysvětlila ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Podle ní mají zákazníci, kteří se cítí podvedeni, právo na zjednání nápravy, včetně možnosti odstoupení od smlouvy ve lhůtě 90 dnů a požadování vrácení zaplacené kupní ceny.

Hekšová také upozornila, že obchodní praktiky jsou považovány za agresivní, pokud prodávající prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci. „Právo na zjednání nápravy spotřebitelům vzniká v důsledku spáchání nekalé obchodní praktiky, proto je lhůta 90denní, nikoliv 14denní, jak ji spotřebitelé znají například při vracení zboží zakoupeného na internetu,“ dodává Hekšová.

Spotřebitelské okno:

Dle mého názoru jednání majitele dané společnosti naplnilo skutkovou podstatu klamavého konání, jedné z explicitně pojmenovaných nekalých obchodních praktik podle z.č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (§§ 4 a 5).

Domnívám se, že lze hovořit rovněž o…

— Patrik Nacher (@PatrikNacher) August 9, 2024

Podobně se vyjádřil i poslanec a šéf sněmovního podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher (ANO). „Dle mého názoru jednání majitele dané společnosti naplnilo skutkovou podstatu klamavého konání, jedné z explicitně pojmenovaných nekalých obchodních praktik podle z. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (§§ 4 a 5). Domnívám se, že lze hovořit rovněž o naplnění podmínek generální klauzule nekalé soutěže podle § 2976 z.č 89/2012 Sb., občanský zákoník, zároveň byla naplněna i speciální skutková podstata klamavé reklamy podle § 2977 odst. 1 občanského zákoníku,“ napsal.

Firma se tak ocitla pod drobnohledem jak spotřebitelů, tak i orgánů dohledu. Česká obchodní inspekce nyní zkoumá, zda došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, který zakazuje nekalé obchodní praktiky. Spotřebitelé si stěžují také na nedodání objednávek ve stanoveném termínu. „Jestliže obchodník nedodržel termín dodání, měl by jej spotřebitel vyzvat, aby tak učinil a stanovit mu k tomu dodatečnou lhůtu. Nedodá-li obchodník zboží ani v této náhradní lhůtě, má spotřebitel opět právo odstoupit od smlouvy,“ vysvětluje Hekšová.

Z poslední účetní uzávěrky ve Sbírce listin vyplývá, že se Brašnářství Tlustý a spol. loni dostalo do ztráty 58 000 korun, přestože tržby stouply o 37 procent na 34,9 milionu korun. Podle Českého statistického úřadu tržby za oděvy, obuv a kožené zboží od ledna do června stagnovaly a loni klesly téměř o šest procent.

Brašnářství Tlustý a spol. vyrábí kožené opasky, peněženky, brašny či boty a vzniklo v roce 2013 kolem řemeslníka Romana Tlustého, který už ve společnosti nepůsobí. Firma se dosud těšila dobré pověsti díky kvalitě svých výrobků a tradičnímu řemeslu. To už teď tak docela neplatí.

Odborníci na marketing a komunikaci nyní spekulují, jaký dopad bude mít tato kauza na budoucnost firmy. Robert Le Veneur, marketingový konzultant, pro Hrot24 uvedl: „Firma pravděpodobně zkusila extrémní PR taktiku. Extrémní PR taktiky mohou zafungovat, pokud jsou brilantně promyšlené a připravené.“ V tomto případě se však zdá, že firma podcenila negativní reakce veřejnosti a odborníků na klamavé obchodní praktiky.