Když věda začne dělat politiku

KOMENTÁŘ

Když věda začne dělat politiku
Scientific American se pustil do téměř bezprecedentního kroku: teprve podruhé ve své historii podpořil kandidáta na prezidenta. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Nedávné povodně ukázaly, proč má pořád cenu naslouchat expertům a vědcům. Nebýt včasného varování hydrometeorologů, že se blíží nevídaný déšť, což umožnilo částečně se na velkou vodu připravit, následky by byly ještě horší. Objevili se však pochybovači, kteří varování považovali za součást předvolební kampaně. Umíte si představit, nakolik by povodňový skepticismus nabral na intenzitě, kdyby ČHMÚ zároveň vyzval k volbě stran pětikoalice? Něco podobného se stalo ve Spojených státech.

Scientific American je prestižní popularizační měsíčník. Vznikl v roce 1845 a jeho ambicí je veřejnosti přibližovat nejnovější vědecké poznání. Nejde sice o akademický časopis, tedy nezveřejňují se v něm výsledky výzkumů, ale mezi jeho přispěvatele patřili takový velikáni jako Albert Einstein, Nikola Tesla a přes 150 držitelů Nobelovy ceny.

 

Nyní se pustil do téměř bezprecedentního kroku: teprve podruhé ve své historii podpořil kandidáta na prezidenta. „Hlasujte pro Kamalu Harrisovou, abyste podpořili vědu, zdraví a životní prostředí,“ hlásá titulek editorialu. Kdy magazín podpořil politického kandidáta poprvé? Před čtyřmi lety, když vyzval k volbě Joea Bidena.

„Harrisová nám nabízí cestu vpřed osvětlenou racionalitou a respektem ke všem,“ tvrdí časopis, zatímco Trump jen „výhrůžky a nebezpečnou minulost“. Na publikaci zaklínající se racionalitou a vědeckostí jeho argumenty nezní příliš přesvědčivě. Takovýto časopis by měl znát hranice vědy a uvědomovat si, že ne vše se dá obhájit tvrdými daty a fakty, některá rozhodnutí vycházejí z hodnotového nastavení.

Magazín vyzdvihuje ochranu „reprodukčních práv“, rozuměj práva na potrat, ze strany Harrisové. Otázka umělých interrupcí ale nestojí na vědě, ta nemůže dát rozhodnout, v jakém měsíci či zda vůbec je morální uměle ukončit těhotenství.

Podobně chválí Harrisovou za boj proti globálnímu oteplování, jako by nalezení balance mezi rozumnou ochranou přírody a udržením stávajícího standardu života nebylo ryze politickou otázkou.

Pasáž o ekonomice působí jako převzatá z programu Harrisové. Přitom většina ekonomů je k jejím nápadům hluboce skeptická. (Ne že by Trumpovy plány byly zakořeněné v realitě.)

Po přečtení tohoto editorialu se nelze divit nikomu, kdo by přestal důvěřovat Scientific American. Minulý rok vědecký časopis Nature Human Behaviour publikoval výsledky výzkumu, jaké následky měla podpora Bidena ze strany jejich sesterské publikace Nature. Závěr je, že jednoznačně negativní. Rozhodnutí zvýšilo nedůvěru Trumpových příznivců v magazín, snížilo poptávku po informacích ohledně covidové vakcíny a snížilo důvěru Trumpových příznivců ve vědce obecně.

Nejde ale jen o magazíny Nature a Scientific American. Přelomovým okamžikem během pandemie covidu v USA byly protesty Black Lives Matter, které vypukly po zabití George Floyda policií. Vědci, hygienici a státní úředníci, kteří dosud trvali na tom, že tvrdé lockdowny jsou potřebné k potlačení pandemie, otočili a podpořili demonstrace. „Vždy bychom měli vyhodnocovat rizika a přínosy snah o kontrolu viru. V tuto chvíli rizika, která plynou z toho, že nebudeme protestovat a požadovat ukončení systémového rasismu, výrazně převyšují škody způsobené virem,“ tweetovala například epidemioložka Jennifer Nuzzová z Univerzity Johna Hopkinse. Web Slate vydal článek s titulkem „Odborníci na veřejné zdraví tvrdí, že pandemie je přesně ten důvod, proč musí protesty pokračovat“. Protesty podpořil i bývalý šéf CDC, hlavní americké agentury věnující se veřejnému zdraví, Tom Frieden, předtím zastánce tvrdých uzavírek. Důvěra republikánů ve vědecký establishment v tu chvíli prudce klesla.

Nakonec tu máme tajně nahrané přiznání doktora Jaye Varmy, který byl tváří boje proti koronaviru ve New Yorku. Nyní vyšlo najevo, že v době lockdownu pořádal u sebe doma sexuální orgie a chodil na tajné večírky.

Demokraté se smějí republikánům, že jsou strana hlupáků, konspiračních teoretiků a pseudovědců. Republikánům se ale nelze divit, pokud podezřívají vědce z politické motivace. A liberálové také dokážou popírat vědu. Příkladem je celá debata okolo transgenderové medicíny. V té se vyznamenal i Scientific American, který publikoval článek o blokátorech puberty plný chyb a zavádějících informací.

V zájmu zachování důvěry ve vědu je někdy lepší k politice mlčet.

×

Podobné články