„Superdávka“ se bude měnit. Úpravy chce opozice i vláda

Projednávání „superdávky“ nabralo zpoždění a ministerstvo práce čelí tlaku na zavedení řady změn. Ty se totiž řeší nejen uvnitř vládní koalice, výhrady k nynějšímu znění návrhu má i opozice či ombudsman a další tlak přišel s propočty neziskových organizací, které tvrdí, že nový systém dávek připraví zranitelné lidi i o tisíce měsíčně. Dojít by tak mohlo k určitému změkčení pravidel. Ve středu se k návrhu má vrátit sněmovní sociální výbor, který v lednu jednání pozdržel. V následujícím týdnu už má návrh zamířit do druhého čtení.

Nová dávka se má podle návrhu vlády skládat ze čtyř částí – z peněz na živobytí, bydlení, děti a z bonusu za práci či její hledání. Výše by se měla odstupňovat podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku o korunu pomoc od státu ztrácí. Domácnost by mohla mít podle předlohy dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít podle vládního návrhu každý dospělý v rodině. Úspory by mohly být do 200 000 až 400 000 korun podle počtu členů domácnosti.

Část na živobytí by připadla domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení by měla být dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu, částka by vycházela z normativních nákladů a energetického paušálu. Na peníze na dítě by dosáhly rodiny s příjmem pod čtyřnásobek minima místo dosavadního 3,4násobku u přídavků na děti. Podmínkou by byla práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku by navýšil pracovní bonus.

O změnách mluví i samotná koalice, ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o možném rozšíření skupin zranitelných osob s nárokem na vyšší podporu či počtu domácností s pracovním bonusem, o něco méně přísný přístup by mohl být u sankcí. Řada výhrad a návrhů však přichází i z opozice či od institucí a neziskových organizací.

Ombudsman Stanislav Křeček v lednu poslancům řekl, že zákon vyžaduje změny, aby společnost nerozděloval a přijala ho „bez konfliktů“. Podle ochránce práv by se mělo upravit vymezení zranitelných skupin a odstranit či zmírnit podmiňování částky na bydlení a dítě prací dospělých, které by mohlo narazit u Ústavního soudu. Ombudsmanova kancelář měla asi pět desítek připomínek, ministerstvo práce vypořádalo zhruba třetinu.

Zákonodárci z ANO a SPD uvádějí, že reforma je potřebná. Piráti oceňují snahu o zjednodušení systému. Opoziční poslanci ale mají řadu výhrad. Nejčastěji jmenují vymezení zranitelných skupin, chybějící nastavení přístupu k lidem v oddlužení či přísné sankce za porušení povinností a dopad na děti. Experti zas poukazují na to, že by domácnostem s nízkými příjmy mohla klesnout podpora od státu, zvládat obtížnou situaci a vymanit se z ní by tak bylo obtížnější. Podle zástupců organizací na pomoc lidem v nouzi není reforma motivační, ale spíš jsou v ní sankce.

Řadu pozměňovacích návrhů podala k revizi dávek SPD. K úpravám navrhovaným poslankyní Lucií Šafránkovou patří například ponechání přídavků na děti v současné podobě. „Přídavek na dítě je zásadně důležitou sociální prorodinnou dávkou určenou primárně dětem,“ uvedla autorka Lucie Šafránková (SPD). Dětské přídavky podle ní není vhodné spojovat s dávkami, které mají jiný účel. Další pozměňovací návrhy Šafránkové se týkají změn okruhu zranitelných lidí. Měli by do něj patřit rodiče pečující o nezaopatřené děti mladší 26 let věku, lidé starší 65 let a všichni příjemci příspěvku na péči. Do nákladů na bydlení Šafránková navrhuje započítávat splátku úvěru na bydlení, a to spolu s vlastnickým paušálem až do výše normativního nájemného. Za příjem rozhodný pro přiznání sociální dávky by se podle její další úpravy měl pokládat příjem po odpočtu exekučních a insolvenčních srážek, nebo jejich poloviny. V případě důchodů by se od nich odečítalo 1000 korun.

Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu pobírá asi osm procent Čechů a Češek. Po reformě dávek, kterou teď projednává sněmovna, by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit. Na podporu by mělo dosáhnout asi 22 procent lidí. Vyplývá to z údajů ministerstva práce.

Zavedení reformy sociálních dávek s nahrazením čtyř příspěvků jednou podporou se bude zřejmě odsouvat. Důvodem je právě odložené projednávání ve sněmovně. Původní plán byl stihnout revizi do července, změny by však kvůli odkladu mohly začít podle ministerstva práce platit až od října.