„Mám desetitisícové přeplatky za energie a dodavatel nechce vrátit peníze.“ Jak postupovat

Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?

Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) řeší lidé problémy s dodavateli kvůli nevrácenému přeplatku z vyúčtování denně. Může jít přitom až o desetitisícové částky. „Občané mohou v těchto případech obchodníkům oznámit, že jim nebudou hradit
zálohy na energie, neboť vůči nim započítávají pohledávku představovanou přeplatkem. V některých případech je také možné odstoupit od smlouvy. Je ovšem třeba postupovat velmi precizně a přesně,“ tvrdí energetický regulátor.

Situace nejčastěji vypadá tak, že obchodník ve vyúčtování uvede výši přeplatku i s datem splatnosti, ale termín nedodrží, a poté, co se odběratel elektřiny či plynu ozve, s ním nekomunikuje vůbec, či jen velmi málo. Typicky se jedná o menší dodavatele.

„Důležité je, aby v takovém případě lidé dodavateli zaslali písemnou výzvu k uhrazení přeplatku, protože vznikl dluh. Pokud zůstane bez reakce, může dluh postupně umazávat ze záloh, na základě úkonu započtení, nebo může dluh vymáhat cestou sporného řízení. V případě započtení sdělí spotřebitel obchodníkovi, že zálohu neuhradí z důvodu, že vůči ní započítává pohledávku představovanou přeplatkem,“ říká k tomu členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.

Důležitý je však právě úkon „započtení“. To znamená, že spotřebitel pohledávku započte proti pohledávce druhé strany. Nelze totiž jen tak přestat platit další měsíční zálohy, protože tím vzniká dluh i na straně spotřebitele. Pokud ale náš „dluh“ v podobě nezaplacení nových záloh započteme proti dluhu dodavatele v podobě přeplatku, pohledávky se vyruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. „Pokud nám dodavatel dluží, nemůžeme mu prostě přestat platit zálohy. Úkonem započtení je však tato naše zákaznická povinnost splněná,“ uvedla Zemanová.

Pokud dodavatel vyšší přeplatek zákazníkovi neuhradí, je to z jeho strany porušení smlouvy. To zákazníkovi podle občanského zákoníku umožňuje od smlouvy odstoupit. Pokud se tedy „po dobrém“ nedomluví například na snížení záloh na další období.

„Odstoupení od smlouvy je účinné od okamžiku jeho doručení dodavateli. Pokud se tedy rozhodneme tímto způsobem s obchodníkem spolupráci ukončit, měli bychom už mít sjednanou smlouvu s obchodníkem novým, abychom po určité období nezůstali bez dodavatele. Naše pohledávka se tím neruší,“ dodává k tomu další člen Rady ERÚ Ladislav Havel.

Existují také případy, kdy zákazníky, kteří stále čekají na vrácení přeplatku, kontaktuje jiný dodavatel a nabízí jim přechod k němu. „Tady je na místě velká obezřetnost. Je totiž pravděpodobné, že tento obchodník získal informaci a kontakt na ně od jejich problémového dodavatele. A nyní využívá jejich nepříznivé situace,“ říká Havel. Pokud by totiž zákazník uzavřel smlouvu s novým dodavatelem, mohl by tím porušit podmínky smlouvy svého stávajícího dodavatele a mohla by mu hrozit pokuta.