„Situace se plíživě zhoršuje.“ Zdánlivě banální spor zažehává konflikt Srbska s Kosovem

Konflikt, který už stihl vyvolat obavy z „druhé Ukrajiny,“ či tvrdou kritiku Srbska za inspiraci v Kremlu, se na přelomu zimy opět vyostřuje. Spor o změnu poznávacích značek automobilů se může jevit jako banalita, podle odborníků za ní však stojí i dlouhodobě se zhoršující situace. Ovšem spíše plíživě, nikoliv radikálně. A možnému vyostření do podoby „druhé Ukrajiny“ tak brání jak přítomnost zahraničních jednotek, tak například i oslabená pozice Ruska kvůli jeho válce proti Ukrajině.

Současné spory se točí kolem už odkládaného požadavku Prištiny, aby kosovští Srbové používali výhradně kosovské registrační značky. Za ilegální považuje srbskými úřady vydávané značky pro kosovské okresy, které používá především srbská menšina v severním Kosovu. Podle odhadů je v Kosovu takovýchto aut přibližně 10 000. Tato politika odpovídá dlouhodobé praxi, kterou Bělehrad uplatňuje vůči kosovským občanům navštěvujícím Srbsko.

Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit. Podle srbské strany je kosovský zákon o registračních značkách nefér, jelikož nebyl žádným způsobem prodiskutován se srbskou stranou. Dalším nedostatkem je podle Srbů minimální informovanost obyvatel, srbská menšina podle Bělehradu často neví, jak a kde má změnit registraci svého auta.

Snaha Prištiny zavést nová pravidla pro srbské registrační značky vyvolala značné napětí mezi Kosovem a Srbskem již na přelomu července a srpna. Úmysl kosovské vlády tehdy zhatila blokáda silnic a masové demonstrace, které v severním Kosovu zorganizovali tamní Srbové. Vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho proto tehdy odložila vymáhání opatření, které je ve své podstatě snahou o prosazení kosovských zákonů i v severním Kosovu, kde žijí z většiny Srbové a kde má Priština jen omezený vliv.

Konflikt se začal opět vyostřovat v listopadu, když na protest proti kosovskému plánu opustili kosovští Srbové místa v kosovských státních institucích. Současnou vlnu protestů, kdy v posledních třech dnech opět dochází k blokádám, vyvolalo sobotní zatčení bývalého policisty, který v listopadu své místo opustil.

Situace by se však nyní mohla jevit dramatičtěji, než v létě. Kosovská policie tvrdí, že se stala terčem palby, unijní policejní mise EULEX ohlásila zasažení vozidla omračujícím granátem a srbský prezident Aleksandar Vučić chce žádat NATO o vyslání srbských jednotek do Kosova. Podle expertky na politicko-bezpečnostní problematiku Západního Balkánu Věry Stojarové se však situace sice kontinuálně zhoršuje, ale od léta nejde o výrazný skok.

„Zhoršuje se to kontinuálně, pomalu, plíživě,“ uvedla pro deník Echo24 Věra Stojarová s tím, že nejde mluvit o rapidním zhoršení. Už dříve přitom upozorňovala, že vztahům mezi Kosovem a Srbskem příliš neprospěla válka na Ukrajině a objevují se zprávy, že by se po jejím konci mohlo Rusko angažovat ve snaze znovuzískat Kosovo pro Srbsko. „Dokud bude Rusko na Ukrajině, tak nepředpokládám, že by se začalo angažovat ještě někde jinde,“ dodala však Stojarová. Vztahy se pak podle ní například zhoršily také poté, co se v posledních volbách stal premiérem Albin Kurti, jehož strana razí v programu referendum o sebeurčení Albánců na územích obývaných etnickými Albánci.

Jak už dříve odborníci řekli deníku Echo24, „inspiraci“ Ruskem nelze v současnosti v případě Srbska příliš očekávat, jelikož je ve zcela jiném postavení, nemá nerostné bohatství, jaderné zbraně či je obklíčené zeměmi NATO či jejich spojenci. A zejména pak zůstávají na území Kosova necelé čtyři tisíce členů zahraničních jednotek i s případnou leteckou podporou v rámci mise KFOR, které mají mandát i kapacity případně i k vojenskému zásahu, pokud by to vyžadovalo uklidnění situace a zachování bezpečnosti v Kosovu.

Srbský prezident Vučić po zasedání Národní bezpečnostní rady vyzval Srby na severu Kosova, aby byli klidní a mírumilovní a nepodléhali provokacím. Vyzval také k respektování jednotek EULEX a KFOR, které podle něj zajišťují bezpečnost Srbů. Lidé se nemají nechat vyprovokovat a nesrovnalosti mají hlásit, uvedl Vučić. Od jednotek KFOR čeká, že nepodniknou násilné akce proti demonstrantům. „Uděláme vše pro zachování míru a stability,“ dodal prezident.

Kosovo v roce 2008 na Srbsku jednostranně vyhlásilo nezávislost a Bělehrad jej stále považuje za nedílnou součást svého území. V severním Kosovu tvoří většinu obyvatel Srbové a Priština nad oblastí nemá plnou kontrolu. Skrze zákaz srbských registračních značek se Kurtiho vláda snaží tuto situaci změnit. Některé dřívější pokusy Prištiny o uplatňování vlastních pravidel na severu země vyústily v násilné střety mezi kosovskou policií a tamními Srby.