Europoslanci chtějí, aby EU lépe čelila ruským dezinformacím

Evropská komise (EK) by měla vytvořit strategii pro boj se zahraničním vměšováním i dezinformacemi a posílit kybernetickou bezpečnost. Shodli se na tom ve středu poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení, v němž uvádějí konkrétní doporučení, jak chránit západní demokracie před nepřátelskými zahraničními aktéry, jako je Rusko nebo Čína. Europoslanci v úterní rozpravě varovali, že ruská invaze na Ukrajinu zvýraznila potřebu proaktivního přístupu EU k tomuto problému.

Právně nezávaznou výzvu schválilo 552 ze 693 hlasujících. Poslanci ve zprávě výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) navrhují, aby členské země zavedly kolektivní sankce a vytvořily osvětové kampaně. V usnesení se shodují také na zpřísnění pravidel pro sociální sítě, které často slouží jako platformy, kde se šíří zahraniční dezinformace. Podle zástupců EP by měl být zakázán špionážní software, jako je Pegasus, a mělo by se také ztížit najímání bývalých evropských politiků, kteří působí například v radách ruských společností.

Před ruským vměšováním do západních demokracií varovali na úterní rozpravě i šéf unijní diplomacie Josep Borrell a místopředsedkyně EK Věra Jourová. Unijní špičky uvedly, že Kreml využívá dezinformace k ospravedlnění invaze na Ukrajinu před svými občany i v zahraničí.

Podle české pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která koordinuje výbor pro zahraniční vměšování, může zpráva pomoci k výraznému zlepšení v oblasti boje proti dezinformacím. Identifikuje podle ní totiž slabá místa evropské infrastruktury a navrhuje konkrétní opatření.

„Jedním z návrhů jsou například i vymahatelné sankce. V současné době pro dezinformátory – tedy ty, kteří záměrně šíří lži a manipulace – neexistuje postih. I to se musí změnit, včetně většího zprůhlednění financování médií, lobbingu či politických reklam,“ sdělila Gregorová.