Zachraň žida, Schindlerův seznam jako úniková hra. Po zlostných reakcích se přejmenovala a jede dál
hra pod palbou kritiky
NOVÉ
1
Schindlerův seznam, to není jen slavný snímek režiséra Stevena Spielberga, v Řecku si z něj udělali i vlastní únikovou hru. Soutěžící se v ní na čas stávají novodobými Oskary Schindlery se zadáním sestavit seznam přeživších, které tím zachrání od jisté smrti. Hra svým zaměřením nicméně vyvolala pobouřené reakce, a to dokonce natolik, že si musela změnit název, upozornil německý server Deutsche Welle. Projekt podle všeho funguje nadále.
Třebaže hra v popisku na svých oficiálních stránkách holokaust ani židy přímo nejmenuje, inspirace je více než zjevná. Reklama zájemce lákala, aby „se připojili k německému podnikateli Oskaru Schindlerovi v záchraně co nejvíce nevinných lidí před perzekucí jednotek SS“.
Do hry a jejích autorů se opřel Ústřední výbor židovských komunit v Řecku (KIS) a odsoudil ji s dodatkem, že přemýšlí i o právních krocích. „Nejde o antisemitismus,“ prohlásil pro Deutsche Welle viceprezident výboru Victor Eliezer. „Takzvaný úspěch těchto her těží z neznalosti řecké společnosti. Trochu se poptejte a od většiny Řeků se nejspíš dozvíte, že Schindler byl něco jako rockstar nebo fotbalista,“ kritizuje.
To, že tvůrci projekt přejmenovali na neutrální sousloví „Secret Agent“ a obsah ponechali beze změny, považuje za znak ještě větší neúcty. „Jediné, co si přeji, je, aby si zajeli do Osvětimi a třeba jen na zlomek vteřiny pocítili tu hrůzu ze smrti v německých koncentračních táborech. Teprve tehdy můžu doufat, že přestanou znevažovat lidské utrpení,“ dodal Eliezer. KIS svou oporu našla především ve Spojených státech, kde zpráva zaujala. „Vzít zážitek jako holokaust, který byl už sám o sobě dehumanizující, a vytvořit z něj hru zlehčuje nejen událost samotnou, ale i všechno to utrpení,“ ozvala se Victoria Barnettová z amerického Holocaust Memorial Museum.
Když byl provozovatel hry německým deníkem kontaktován, stál si za tím, že žádnou podobnost s holokaustem nenese. Podle posledních zpráv je hra stále v provozu, byť s pozměněným jménem.
Celá záležitost je o to citlivější, že řečená úniková hra pochází ze Soluně, kde před druhou světovou válkou žila nemalá židovská komunita. Nacisté ji po svém příchodu v roce 1943 téměř kompletně zlikvidovali a desetitisíce lidí odvedli do lágrů různě po Evropě. Město tehdy ztratilo 96 procent svého židovského obyvatelstva.
Takzvané únikové místnosti či hry představují uzavřený prostor, ve kterém se skupina lidí snaží ve vymezeném čase řešit různé záhady, nástrahy a hlavolamy, aby tak nalezla klíč k východu. Tyto prostory bývají právě často tematicky upraveny.
