Ceny výrobců se v lednu zvedly šokujícím způsobem. Pocítí to spotřebitelé

Meziroční růst cen výrobců v lednu opět zrychlil. Nejvíce se ceny zvýšily v zemědělství, kde proti loňskému lednu vzrostly o 21,4 procenta po prosincovém zvýšení o 18,8 procenta. U průmyslových výrobců zrychlil meziroční nárůst cen na 19,4 procenta z prosincových 13,2 procenta a ve stavebnictví na 8,3 procenta z 8,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v lednu meziročně vyšší o 3,2 procenta, zatímco v prosinci o 1,7 procenta. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle hlavního ekonoma Trinity Banky Lukáše Kovandy jsou růsty cen především v průmyslu šokující.

Ceny výrobců, které naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele, se zvýšily také v meziměsíčním srovnání. V průmyslu podle vedoucího oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimíra Klimeše rostly dokonce nejrychlejším tempem od února 1991, když stouply o téměř sedm procent. Ceny zemědělských výrobců se proti prosinci zvýšily o 4,4 procenta a stavební práce od konce loňského roku zdražily o 0,5 procenta a tržní služby pro podniky o 0,7 procenta.

V průmyslu byl meziroční nárůst cen vyšší než letos v lednu podle statistiků naposledy před 30 lety. Největší vliv na lednové meziroční zdražení měly zejména vyšší ceny energií. Cena elektřiny, plynu a páry stoupla proti lednu 2021 o dvě pětiny, přičemž jen u elektřiny byla vyšší o polovinu. Vedle toho o polovinu vyšší ceny než před rokem byly také u chemických látek a o zhruba čtvrtinu zdražily kovy, kovodělné výrobky, dřevo, papír a tisk. Vzrostly i ceny potravinářských výrobků, vody, koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny dopravních prostředků klesly.

Hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda uvedl, růst výrobních cen v českém průmyslu v lednu šokoval. „Nejvýraznější vzestup cen za posledních více než třicet lat zaskočil také analytiky. Ti počítali s meziměsíčním nárůstem 1,3 procenta, meziroční vzestup pak podle nich měl odpovídat 13,2 procenta,“ řekl Kovanda.

Z čísel je podle Kovandy patrné, že inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Takto enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. „Lednová čísla tak signalizují, že výraznější spotřebitelská inflace bude trvat déle, než se dosud čekalo. Čili zmírňování spotřebitelské inflace po dosažení pravděpodobně více než desetiprocentního maxima v meziročním vyjádření v měsíci únoru bude pozvolnější,“ uvedl ekonom.

U zemědělských výrobců v meziročním srovnání stouply zejména ceny v rostlinné výrobě, a to o třetinu. V živočišné výrobě byly vyšší o necelých osm procent. Proti loňskému lednu byly dražší olejniny, obiloviny, brambory, skot, mléko a vejce. Naopak zlevnilo ovoce a jatečná prasata.

Ceny materiálů a výrobků pro stavebnictví byly meziročně vyšší o téměř čtvrtinu. V oblasti tržních služeb pro podniky o více než deset procent zdražilo skladování a podpůrné služby v dopravě a reklamní služby. Vyšší byly i ceny za služby v oblasti zaměstnávání a za vydavatelské, právní a účetnické služby.

Kovanda uvedl, že růst cen brzy pocítí i spotřebitelé. Ve výrobních a následně také spotřebitelských cenách se podle něj teprve naplno projeví růst geopolitického napětí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. „Ten zvedá cenu ropy až k úrovni 100 dolarů za barel. Současně v jeho důsledku dochází minimálně k odkladu zahájení provozu plynovodu Nord Stream 2. To vytváří tlak na růst cen plynu v EU, což se promítne rovněž tlakem na další růst výrobních cen v ČR – a následně tedy i cen spotřebitelských, do nichž se vyšší ceny výrobní pochopitelně do značné míry přenáší,“ řekl Kovanda.

Za rekordním růstem výrobních cen v lednu stálo zejména přecenění energetických závodů. Z prosince na leden vzrostly ceny plynu a elektřiny o zhruba třetinu, meziročně je nárůst rovněž v řádu desítek procent. „Spotřebitelská inflace tak za celý letošní rok bude činit v průměru až 9,5 procenta. Po dnešku se zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka letos zvýší svoji základní sazbu až nad úroveň pěti procent. Byť je pravda, že zmíněné zvýšené geopolitické riziko vytváří tlak na zmírnění dalšího nárůstu základní sazby,“ řekl Kovanda.