Zaorálek: Od začátku jsem byl pro pohřeb se státními poctami. Nechtěl jsem se ale hádat
pohřeb Karla Gotta
NOVÉ
Foto: Jan Zatorský
Vláda bezprostředně po oznámení smrti zpěváka Karla Gotta vyvolala zděšení mezi odborníky na protokol, když schválila usnesení o státním pohřbu, který je přitom určen pouze hlavám státu. Již druhý den proto vládní představitelé obrátili a začali mluvit jen o pohřbu se státními poctami. Jedním z iniciátorů takového pohřbu byl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), ten však později uvedl, že sám celou dobu prosazoval právě variantu se státními poctami, ale na vládě prý nechtěl vyvolávat spor. V původním tweetu však také hovořil o státním pohřbu.
„Řada lidí se mě ptá, jak to bylo s přípravou pohřbu Karla Gotta. Události se tedy odehrály takto: Ve středu odpoledne jsem se na ministerstvu sešel s právním zástupcem rodiny pana Gotta, abychom si vysvětlili, co je možné ze strany státu nabídnout pro co nejdůstojnější rozloučení se zesnulým,“ vysvětloval v pátek Zaorálek na svém Facebooku.
Uváděl, že pro něj bylo nejdůležitější rozhodnutí rodiny. „V rozhovoru jsem ujistil, že všechna rozhodnutí musí učinit především nejbližší rodina Karla Gotta a vyjádřil jsem přesvědčení, že politika a politické projevy do této události naprosto nepatří. Odnesl jsem si dojem, že jednání se budou postupně blížit variantě pohřbu se státními poctami, kde rozhodující dohoda musí být učiněna především mezi rodinou a církevními představiteli,“ uvedl.
Podle svých slov však přistoupil na variantu státního pohřbu, kterou navrhoval Andrej Babiš. Nechtěl prý vyvolávat politický spor. „To, co se mi rýsovalo jako pravděpodobná varianta, jsem pak prezentoval na mimořádném jednání vlády. Doporučil jsem uspořádání pohřbu se státními poctami. S tímto návrhem jsem nakonec neuspěl, ale nepokládal jsem za vkusné vést v této věci nějaký politický spor. Jsem rád, že se nakonec přece jen prosadila varianta, která mi připadala přiměřenější,“ řekl.
Takováto slova jsou však v rozporu s jeho bezprostřední reakcí po oznámení zpěvákova úmrtí. Sám zmiňoval státní pohřeb. „Po konzultaci s rodinou Karla Gotta navrhnu vládě zorganizovat státní pohřeb,“ napsal ve středu.
Po konzultaci s rodinou Karla Gotta navrhnu vládě zorganizovat státní pohřeb.
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) October 2, 2019
Sám premiér Babiš nakonec zjevně pod tlakem názorů překvapených expertů na protokol ve čtvrtek obrátil a hovořil „pouze“ o pohřbu se státními poctami. „Premiér dostal konečně rozum a konečně se s někým, kdo tomu rozumí, poradil. To co plácl ve středu, byla absurdita a nesmysl. Všichni zasvěcení lidé to věděli. Každý, kdo se trochu vyzná ve státním protokolu, byl zděšen. To co ve středu Babiš prohlásil, to o čem jednala vláda, to co potom vyprávěl Zaorálek v televizi, to byly naprosto nerealistické představy a naprosto nekvalifikovaný přístup,“ řekl pro Echo24 bývalý tiskový mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček.
Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku.
Podle bývalého protokoláře Hradu Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami například přítomnost státní vlajky a účast vojáků. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
