Norsko si došláplo na influencery. Musí prozradit, jak si upravili těla
ZÁKON O ÚPRAVĚ FOTEK
Ploché břicho, větší rty, hladká pokožka. Spousta lidí si na sociálních sítích pomáhají k lepší sebeprezentaci photoshopem a dalšími různými úpravami fotografií, aniž by si toho druzí všimli. V digitálním světě je mnohdy obtížné zjistit, co je a co není skutečné, proto Norsko přišlo s novým zákonem, díky kterému uživatelé zjistí, jak se fotografie liší od reality. Influenceři, kteří vydělávají svým obsahem na sociálních sítích, totiž budou muset pod fotografií uvést, zda byla jakkoli upravena, píše web BBC.
Jedno z nejvíce diskutovaných témat nejen mezi mladými lidmi je jejich vzhled. V digitální éře, kde jsou lidé vystavování fotografiemi dokonalých a někdy až nerealistických těl, se Norsko rozhodlo napříč všemi platformami zavést pravidlo, které má snížit tlak ve společnosti na vzhled kvůli „idealizovaným lidem v reklamě“, uvádí vládní web.
Nový zákon se dotýká zejména takzvaných influencerů, tedy vlivných uživatelů, kteří mají na kontě tisíce až miliony sledujících a vydělávají peníze svým obsahem nejčastěji propagací různých produktů. S novým pravidlem však nesmí svým sledujícím lhát v tom, jak vypadají. Pokud se influenceři rozhodnou přikrášlit si své tělo i obličej za pomocí úpravy fotek, musí to svým fanouškům prozradit a uvést na pravou míru, jaké změny byly provedeny. Kromě vlivných uživatelů se novela týká i veřejných osobností, jako jsou herci či zpěváci.
Nové požadavky byly přijaty jako novela norského zákona o marketingu. „Mimo jiné je zavedena povinnost označit retušovanou nebo jinak manipulovanou reklamu, pokud to znamená, že tělo osoby v reklamách se odchyluje od reality, pokud jde o tvar, velikost a vzhled těla,“ píše se dále na vládním webu.
Zákon, který ještě čeká na rozhodnutí krále, kdy přijde v platnost, přivítala například instagramová influencerka Madeleine Pedersenová. „Nejhorší na tom je, že ani já nevím, jestli ostatní dívky, ke kterým jsem vzhlížela, upravovaly své fotografie, nebo ne. Proto všichni potřebujeme odpovědi – potřebujeme tento zákon,“ řekla rozhlasu Radio 1 Newsbeat. Pedersenová doufá, že zákon zastaví mladé lidi v tom, aby se porovnávali s nerealistickými obrazy.
Podle Pedersenové nové požadavky budou také znamenat to, že si influenceři v Norsku budou méně upravovat své fotky. „Příliš by se za to styděli, takže budou upravovat méně, než aby museli přiznat, že takhle ve skutečnosti nevypadají,“ řekla Pedersenová. Podle jiné norské influencerky, Eirin Kristiansenové, jde sice zákon dobrým směrem, ale ,,není moc dobře promyšlený“. ,,Mně to zní spíše jako zkratka k vyřešení problému. Ve skutečnosti to nepřinese žádné zlepšení,“ uvedla v rozhlasu.
„Problémy s duševním zdravím jsou způsobeny mnohem většími faktory, než je upravená fotografie. Další popisek na fotkách inzerenta podle mého názoru nezmění to, jak se mladé dívky a chlapci skutečně cítí,“ rozvedla Kristiansenová své výhrady.
Obdobnou změnu na sociálních sítích požadovali například i poslanci ve Velké Británii. Návrh zákonu se však do parlamentu nedostal, píše BBC. Ve studii poslanců z loňského roku většina osob mladších 18 let uvedla, že obrázky ze sociálních médií mají „extrémní vliv“ na to, jak vnímají svá těla. Pouze 5 % osob mladších 18 let v průzkumu uvedlo, že neuvažuje o změně vzhledu, píše web.