Kdo napsal knihu roku. Nominaci na cenu Magnesia Litera má na třicet autorů

NOMINACE NA KNIHU ROKU

Kdo napsal knihu roku. Nominaci na cenu Magnesia Litera má na třicet autorů
Někteří nominovaní na cenu Magnesia Litera. Vítěze letošního ročníku pořadatele vyhlásí 10. dubna. Foto: Magnesia Litera - Jakub Hněvkovský
1
Panorama

Echo24

Tři desítky publikací získaly nominaci na ocenění v letošním ročníku knižních cen Magnesia Litera. Tuzemská próza má šest nominací, ostatní kategorie po třech. Do soutěže se přihlásilo rekordních 503 knižních titulů. Vítěze letošního ročníku pořadatele vyhlásí 10. dubna.

V kategorii próza pořadatelé vyhlašují dvakrát více nominací než v ostatních, protože na prozaickou tvorbu domácích autorů chtějí svou soutěží nejvíce upozorňovat a pomáhat jí na cestě ke čtenářům. Těm zase chtějí usnadnit orientaci v záplavě knižní produkce. Letos jsou ve finále čtyři autorky a dva autoři.

Jedno z prozaických děl českých spisovatelů je nominováno v kategorii překladu, je jím kniha Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta, kterou autor napsal v němčině a do češtiny ji převedla Michaela Škultéty.

O titul nakladatelský čin roku soutěží třeba publikace Lipnická bible, v kategorii publicistika kniha Pavla Klusáka Gott: Československý příběh nebo titul Mrazík s pendrekem v ruce, kterou porota vybrala ještě před začátkem invaze Ruska na Ukrajinu a v níž publicista Alexandr Mitrofanov popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech.

Cenu Litera za prózu mají letos šanci získat Stanislav Biler, Simona Bohatá, Irena Dousková, Štěpán Kučera, Kateřina Rudčenková nebo Zuzana Říhová. Biler je v šestici nominovaných s existenciálním románem z českého venkova nazvaným Destrukce. Vypráví o učiteli, který z prchá před složitostí světa na vesnici nalézt klid, namísto poklidného venkova ale odhaluje svět v rozvratu.

Bohatá se v knize Klikař Beny vrací do 80. let 20. století, do rozpadajícího se světa dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin mezi bizarní postavy, které ho obývají. „Bohatá přesnými tahy, bez idealizace a ideologie, vykresluje oprýskanou, surovou i upachtěnou realitu normalizačních 80. let. Realitu, v níž vládne všudypřítomná hrubost, buzerace, udavačství, vilnost a píchačky,“ uvedla porota.

Dousková je známá díky románu o dětském vnímání normalizace Hrdý Budžes. Devět povídek z knihy Konec dobrý, která získala nominaci, se odehrává v časovém rozpětí od roku 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost. „Povídky Ireny Douskové vycházejí z těch nejlepších českých tradic: v realistických textech probleskují ozvuky Hrabalova spontánního vypravěčství, Haškovy grotesknosti či absurdního světa Franze Kafky, ale přitom zůstávají své, originální, naléhavé a plné citu,“ říká porota.

Spisovatel a novinář Štěpán Kučera soutěží se svým druhým románem Největší lekce Dona Quijota, ve kterém propojuje minulé příběhy s dnešními. Málo známé střípky o zajetí spisovatele Miguela de Cervantes v Alžíru i o jeho vrcholném románu propojil s tématem sebedestrukce civilizací.

Rudčenková v knize Amáliina nehybnost popisuje několik let v životě ženy, které pomalu utíká možnost stát se matkou a řešení hledá v psychoterapii a cestování. Říhová v románu Cestou špendlíků nebo jehel na příběhu manželů hledajících cestu z vlastní krize útěkem z Prahy do pohraničí zpracovává témata konfliktu přírody a civilizace, města a venkova.

Pořadatelé soutěže dnes vyhlásili nominace také v kategorii poezie, kniha pro děti a mládež, naučná literatura, debut roku a blog roku.

Nominace na ceny Magnesia Litera 2022:

Palmknihy Litera za prózu

Stanislav Biler: Destrukce (Druhé město)

Simona Bohatá: Klikař Beny (Host)

Irena Dousková: Konec dobrý (Druhé město)

Štěpán Kučera: Největší lekce Dona Quijota (Druhé město)

Kateřina Rudčenková: Amáliina nehybnost (Knižní klub)

Zuzana Říhová: Cestou špendlíků nebo jehel (Argo)

 

Moleskine Litera za poezii

Klára Goldstein: Falkenfrau (Host)

Josef Hrdlička: Předkové kostí (Opus)

Vladimír Mikeš: Odkud to přichází? (Protimluv)

 

Litera za knihu pro děti a mládež

Magda Garguláková: Ruka – kompletní průvodce (Albatros)

Marka Míková: Kabát a kabelka (Argo)

Tereza Říčanová: Kráva Říčanová (Baobab)

 

Litera za naučnou literaturu

Martina Pachmanová: Civilizovaná žena (UMPRUM)

Jaroslav Rokoský: Útěk z Leopoldova I.-III. (Academia/ÚSTR)

Jan Žďárek: Ohroženi hmyzem? (Academia)

 

Litera za nakladatelský čin

Lucie Doležalová, Karel Pacovský a kol.: Lipnická bible (Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého)

Edice Zip nakladatelství Argo a Dokořán

Dita Pepe: Hranice lásky (wo-men/Nakladatelství UTB)

 

Litera za překladovou knihu

Jacek Dukaj: Led (Přel. Michael Alexa a Michala Benešová, Host)

Helen Oyeyemi: Perník (Přel. Petr Onufer, Argo)

Jaroslav Rudiš: Winterbergova poslední cesta (Přel. Michaela Škultéty, Labyrint)

 

Aktuálně.cz Litera za publicistiku

Pavel Klusák: Gott: Československý příběh (Host)

Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce (Prostor)

Michal Plzák, Lucie Vopálenská: Pro smrt uděláno (Kalich)

 

DILIA Litera za debut roku

Nela Bártová: Na konci chodby je ráno (Bílý Vigwam)

Eliška Beranová: Chlapec s rybí hlavou (Malvern)

Tereza Dobiášová: Tajemství. Neskutečný příběh Anežky České (Jota)

 

Magnesia Blog roku

Kateřina Panou: Řecké štěstí (Facebook)

Johanna Schischma: FrauSchischma (Twitter)

Hana Vondráčková: Puberťačka před důchodem