Kdo napsal knihu roku. Nominaci na cenu Magnesia Litera má na třicet autorů
NOMINACE NA KNIHU ROKU
Tři desítky publikací získaly nominaci na ocenění v letošním ročníku knižních cen Magnesia Litera. Tuzemská próza má šest nominací, ostatní kategorie po třech. Do soutěže se přihlásilo rekordních 503 knižních titulů. Vítěze letošního ročníku pořadatele vyhlásí 10. dubna.
V kategorii próza pořadatelé vyhlašují dvakrát více nominací než v ostatních, protože na prozaickou tvorbu domácích autorů chtějí svou soutěží nejvíce upozorňovat a pomáhat jí na cestě ke čtenářům. Těm zase chtějí usnadnit orientaci v záplavě knižní produkce. Letos jsou ve finále čtyři autorky a dva autoři.
Jedno z prozaických děl českých spisovatelů je nominováno v kategorii překladu, je jím kniha Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta, kterou autor napsal v němčině a do češtiny ji převedla Michaela Škultéty.
O titul nakladatelský čin roku soutěží třeba publikace Lipnická bible, v kategorii publicistika kniha Pavla Klusáka Gott: Československý příběh nebo titul Mrazík s pendrekem v ruce, kterou porota vybrala ještě před začátkem invaze Ruska na Ukrajinu a v níž publicista Alexandr Mitrofanov popisuje jevy typické pro současnou ruskou společnost a politickou sféru a dokládá je na nedávných událostech.
Cenu Litera za prózu mají letos šanci získat Stanislav Biler, Simona Bohatá, Irena Dousková, Štěpán Kučera, Kateřina Rudčenková nebo Zuzana Říhová. Biler je v šestici nominovaných s existenciálním románem z českého venkova nazvaným Destrukce. Vypráví o učiteli, který z prchá před složitostí světa na vesnici nalézt klid, namísto poklidného venkova ale odhaluje svět v rozvratu.
Bohatá se v knize Klikař Beny vrací do 80. let 20. století, do rozpadajícího se světa dělnických kolonií, hospod a sběrných surovin mezi bizarní postavy, které ho obývají. „Bohatá přesnými tahy, bez idealizace a ideologie, vykresluje oprýskanou, surovou i upachtěnou realitu normalizačních 80. let. Realitu, v níž vládne všudypřítomná hrubost, buzerace, udavačství, vilnost a píchačky,“ uvedla porota.
Dousková je známá díky románu o dětském vnímání normalizace Hrdý Budžes. Devět povídek z knihy Konec dobrý, která získala nominaci, se odehrává v časovém rozpětí od roku 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost. „Povídky Ireny Douskové vycházejí z těch nejlepších českých tradic: v realistických textech probleskují ozvuky Hrabalova spontánního vypravěčství, Haškovy grotesknosti či absurdního světa Franze Kafky, ale přitom zůstávají své, originální, naléhavé a plné citu,“ říká porota.
Spisovatel a novinář Štěpán Kučera soutěží se svým druhým románem Největší lekce Dona Quijota, ve kterém propojuje minulé příběhy s dnešními. Málo známé střípky o zajetí spisovatele Miguela de Cervantes v Alžíru i o jeho vrcholném románu propojil s tématem sebedestrukce civilizací.
Rudčenková v knize Amáliina nehybnost popisuje několik let v životě ženy, které pomalu utíká možnost stát se matkou a řešení hledá v psychoterapii a cestování. Říhová v románu Cestou špendlíků nebo jehel na příběhu manželů hledajících cestu z vlastní krize útěkem z Prahy do pohraničí zpracovává témata konfliktu přírody a civilizace, města a venkova.
Pořadatelé soutěže dnes vyhlásili nominace také v kategorii poezie, kniha pro děti a mládež, naučná literatura, debut roku a blog roku.
Nominace na ceny Magnesia Litera 2022:
Palmknihy Litera za prózu
Stanislav Biler: Destrukce (Druhé město)
Simona Bohatá: Klikař Beny (Host)
Irena Dousková: Konec dobrý (Druhé město)
Štěpán Kučera: Největší lekce Dona Quijota (Druhé město)
Kateřina Rudčenková: Amáliina nehybnost (Knižní klub)
Zuzana Říhová: Cestou špendlíků nebo jehel (Argo)
Moleskine Litera za poezii
Klára Goldstein: Falkenfrau (Host)
Josef Hrdlička: Předkové kostí (Opus)
Vladimír Mikeš: Odkud to přichází? (Protimluv)
Litera za knihu pro děti a mládež
Magda Garguláková: Ruka – kompletní průvodce (Albatros)
Marka Míková: Kabát a kabelka (Argo)
Tereza Říčanová: Kráva Říčanová (Baobab)
Litera za naučnou literaturu
Martina Pachmanová: Civilizovaná žena (UMPRUM)
Jaroslav Rokoský: Útěk z Leopoldova I.-III. (Academia/ÚSTR)
Jan Žďárek: Ohroženi hmyzem? (Academia)
Litera za nakladatelský čin
Lucie Doležalová, Karel Pacovský a kol.: Lipnická bible (Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého)
Edice Zip nakladatelství Argo a Dokořán
Dita Pepe: Hranice lásky (wo-men/Nakladatelství UTB)
Litera za překladovou knihu
Jacek Dukaj: Led (Přel. Michael Alexa a Michala Benešová, Host)
Helen Oyeyemi: Perník (Přel. Petr Onufer, Argo)
Jaroslav Rudiš: Winterbergova poslední cesta (Přel. Michaela Škultéty, Labyrint)
Aktuálně.cz Litera za publicistiku
Pavel Klusák: Gott: Československý příběh (Host)
Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce (Prostor)
Michal Plzák, Lucie Vopálenská: Pro smrt uděláno (Kalich)
DILIA Litera za debut roku
Nela Bártová: Na konci chodby je ráno (Bílý Vigwam)
Eliška Beranová: Chlapec s rybí hlavou (Malvern)
Tereza Dobiášová: Tajemství. Neskutečný příběh Anežky České (Jota)
Magnesia Blog roku
Kateřina Panou: Řecké štěstí (Facebook)
Johanna Schischma: FrauSchischma (Twitter)
Hana Vondráčková: Puberťačka před důchodem