Uzavírání ekonomiky se projeví i v rozpočtu na příští rok. Ten s tím přitom vůbec nepočítá

Současný návrh nejdůležitějšího zákona roku z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nepočítá s dalším uzavíráním ekonomiky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů pro Echo24, podle kterých jsou příjmy rozpočtu nastaveny tak, jako kdyby se žádná krize neodehrála. Vrtkavé je i několikrát zopakované tvrzení zástupců vlády, že se z krize Česká republika proinvestuje. S vyššími investicemi přitom počítá i Polsko, Maďarsko nebo pobaltské státy.

Návrh státního rozpočtu, který vláda schválila a nyní putuje do sněmovny, byl tvořen ve druhé polovině září. Právě v té době mohla vyjít makroekonomická predikce, která byla v minulých letech hotová již v červenci. Kvůli koronavirové nákaze a dalším průtahům se ale predikce protáhla a rozpočet tak byl tvořen v době, kdy druhá vlna nákazy sice přicházela, přesto se neuzavírala žádná část ekonomiky.

Předložený návrh tak přitom nepočítá s tím, že by se citelně zhoršil například výběr daní či odvodů. Nepočítá ani s plánovaným snížením daní, které mělo přijít po konci superhrubé mzdy. „Navrhovaný státní rozpočet na příští rok neodpovídá ekonomické realitě. Příjmy státního rozpočtu jsou nadhodnocené, jako kdyby bylo jisté, že se v brzké době podaří vyřešit koronavirovou krizi. Realita však může být výrazně horší, což samozřejmě bude mít výrazný vliv na výběr daní a odvodů,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Letošní rozpočet byl navržen s deficitem 40 miliard korun. Kvůli jarnímu vypnutí ekonomiky a vládním programům se nakonec vyšplhal propad až na rekordních 500 miliard. Je však docela pravděpodobné, že podobné přidávání dluhů bude muset vláda Andreje Babiše podstoupit i v příštím roce. „Vláda se však vůbec nepoučila a opět předkládá rozpočet, který se bude muset v průběhu roku upravovat. Vlivem výpadků příjmů a nutnosti dalších kompenzačních opatření může být skutečný schodek v roce 2021 ještě vyšší než rekordní schodek z letošního roku,“ dodal Křeček.

Ministryně financí Alena Schillerová také při představování rozpočtu několikát zopakovala, že návrh počítá s rekordní mírou investic. „Předložený rozpočet přináší rekordní investice do budoucnosti České republiky a zásadně navyšuje výdaje do zdravotního systému, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí boje s pandemií, a které pocítí pacienti na kvalitě poskytovaných zdravotních služeb. Zvyšuje také životní úroveň důchodců a posiluje české školství. Je to rozpočet, který přináší perspektivu v brzké uzdravení naší ekonomiky a co nejrychlejší návrat k předkrizovému vývoji,“ uvedla ministryně k rozpočtu.

Investice ale vláda Andreje Babiše v minulosti nenavyšovala tak razantně a v porovnání s jinými státy tak Česká republika stále pokulhává. „Výdaje na investice jsou zaklínadlem, kterým se vláda chce proinvestovat z krize. Nejde však o nějaký ucelený strategický plán, ministryně veřejně přiznává, že vymetla všechna ministerstva s žádostí o všechny projekty, které jsou alespoň poblíž spustitelné fáze. Investice to tak budou spíše účetně než účelné,“ řekl pro Echo24 analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Investice tak mají přesáhnout deset procent výdajů. „To je však po mnoha letech, kdy naopak vláda zaostávala ve svých investicích za ostatními srovnatelnými zeměmi. Zaostalejší východoevropské země by logicky měly investovat relativně více, než západoevropské s pokročilejší infrastrukturou. Přesto v posledních letech vydávaly více na investice nejen všechy pobaltské vlády, ale také například v Maďarsku a Polsku,“ řekl dále Bartoň.