5 Piety za Sověty

Ovčáček o poctě Rudé armádě. „Přepisovači historie vyrábí z osvoboditelů uchvatitele“

, FOTO UVNITŘ

Témata: , , , ,

Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček si stěžuje, že někteří lidé nejsou schopni projevit respekt zemřelým vojákům Rudé armády, kteří zahynuli při osvobozování Československa. Jejich odpůrci se dle ředitele hradního tiskového odboru „snaží z osvoboditelů vyrobit uchvatitele“ a mají dle něj také zlehčovat hrůzy protektorátu a přizpůsobovat si historii. Ovčáček tím zřejmě mj. naráží na pondělní pietní akci ruských motorkářů, Nočních vlků, kteří v Praze uctili zemřelé sovětské vojáky, zatímco proti nim demonstrovali jejich odpůrci.

„Přepisovači historie se snaží z osvoboditelů vyrobit uchvatitele, relativizují hrůzy protektorátu a ideologizují historii k obrazu svému. Ano, navazují na ty nejhorší předlistopadové doby, kdy měli přestat pro veřejnost existovat američtí osvoboditelé a nekomunistický odboj byl relativizován,“ píše na svém webu nazvaný Svobodný názor Zemanův tiskový mluvčí. Aktivní byl také na svém twitterovém účtu. „Nenechme zvítězit novodobé ideology, kteří touží udusit svobodu a vymazat historickou paměť,“ napsal Ovčáček na twitter.

Ovčáček tím mj. naráží na demonstrace proti Nočním vlkům. Členové ruského motorkářského klubu, který aktivně podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina, v pondělí přijeli do Prahy uctít sovětské vojáky, kteří zemřeli při osvobozování Československa. Na pražských Olšanských hřbitovech je přišly podpořit desítky příznivců, ale zároveň na ně čekalo přibližně 20 demonstrantů s vlajkami NATO, USA či EU.

Čtěte také: FOTOGALERIE: Do Prahy dorazili Noční vlci. Na Olšanech nabízel Foldyna oponentům cukrlátka

Nevraživost vůči sovětským vojákům pramení z dalších historických událostí Československa. Nejdůležitější je invaze do Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v jejímž čele byl právě Sovětský svaz. Sovětští vojáci následně na území Československa zůstali až do roku 1991. Odhadem jich zde do té doby bylo až kolem 150 tisíc.

Osvobození Čech probíhalo zejména od konce dubna až do 11. května 1945. Již do 7. května 3. americká armáda pod vedením generála George S. Pattona osvobodila západní Čechy včetně Plzně, kde se dočkali vřelého uvítání. Patton byl následně připraven pokračovat dál a osvobodit i Prahu, ale bylo mu to znemožněno vrchním velením. Na Jaltské konferenci v únoru 1945 se totiž nejvyšší představitelé Spojenců dohodli na tzv. demarkační linii střetu osvobozeneckých vojsk, která stanovovala, že Američané dojdou nejdál k původním západním hranicím Československa.

Západním Spojencům se však dařilo lépe, než se očekávalo, a došli k hranicím výrazně dříve. Proto se rozhodlo o posunutí demarkační linie a Američané tak osvobodili i západní Čechy včetně Plzně, Karlových Varů a Českých Budějovic. Sovětští vojáci pod vedením maršála Ivana Koněva došli do Prahy, kde mezitím již 5. května vypuklo povstání Pražanů proti německým okupantům, až 9. května.

Čtěte komentář: Blues Rudé armády

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zeman a Babiš na Vítkově. Česko si připomíná výročí konce války

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.